Bruselská deklarace EU o znakových jazycích

Konference o provádění právních předpisů o znakovém jazyce

Evropská unie neslyšících je hrdá na to, že dne 19. listopadu 2010 mohla uspořádat v Evropském parlamentu první konferenci o právních předpisech o znakovém jazyku. Hostitelem této plně přístupné konference byl dr. Ádám Kósa, poslanec Evropského parlamentu; konference byla přednášena v mezinárodní znakovém systému i v mluvené angličtině. Konferenci zahájil László Tökés, místopředseda Evropského parlamentu, spolu s Viviane Redingovou, místopředsedkyní Evropské komise a komisařkou EU pro spravedlnost, základní práva a občanství.

Konference se zabývala řadou témat, která se týkají právních předpisů o znakovém jazyce v Evropské unii, s důrazem na význam zákonů na evropské a vnitrostátní úrovni. Dále se jednalo o tom, jak se tyto zákony dotýkají společenství neslyšících jako celku a v jaké míře jsou zapotřebí právní předpisy pro tlumočníky znakového jazyka.

V úvodní části promluvili předsedkyně Evropské unie neslyšících, Berglind Stefánsdóttirová, předseda Světové federace neslyšících, Markku Jokinen, předsedkyně Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka, Maya de Wit, a předsedkyně Světové asociace tlumočníků znakového jazyka, Liz Scott Gibsonová. Zúčastnili se také zástupci z každé členské asociace EUD, které zahrnují všechny země EU včetně Islandu, Švýcarska a Norska.

Po závěrečné části se závěrečnými projevy dr. Ádáma Kósy, poslance EP, a Marka Wheatleyho, výkonného ředitele EUD, byla účastníkům představena a rozdána kniha Právní předpisy o znakovém jazyku v Evropské unii. Tato kniha je prvním komplexním výzkumem právních předpisů o znakovém jazyce v EU. Popisuje každý zákon, který zmiňuje znakový jazyk, a obsahuje rozsáhlou přílohu s příslušnými zákony v původním jazyce.

Konference byla uzavřena podpisem Bruselské deklarace. Bruselská deklarace je dokument významný pro dosažení dalšího pokroku v uznávání znakového jazyka v Evropě. Obsahuje požadavky, které se týkají vzdělávání, tlumočníků znakového jazyka a dalších oblastí, například zaměstnání. Uvádí, že právo na znakový jazyk je lidské právo a jako takové by mělo být dodržováno. Deklarace bude použita jako nástroj, který nejen upozorní tvůrce politik na potřeby společenství neslyšících, ale také poskytne čelným představitelům neslyšících dokument pro dosažení uznání na vnitrostátní úrovni.

Právní předpisy o znakovém jazyce v Evropské unii

Kniha Právní předpisy o znakovém jazyce v Evropě (Sign Language Legislation in Europe) je první komplexní studií zákonů o znakovém jazyku. Zabývá se všemi právními předpisy v Evropské unii, které zmiňují znakový jazyk. Napsala ji Evropská unie neslyšících (European Union of the Deaf – EUD) na základě výzkumu provedeného v úzké spolupráci s národními asociacemi neslyšících a národními asociacemi tlumočníků znakového jazyka.

První část představuje pojmy důležité pro společenství neslyšících, znakový jazyk a právní předpisy o znakovém jazyku. Zahrnuje přehled nadnárodních právních předpisů na úrovni OSN i EU a prohlašuje znakový jazyk za lidské jazykové právo, jak ji nazvala Tove Skutnabbová-Kangasová. Rozvádí skutečnost, že národní znakové jazyky  jsou mateřským jazykem neslyšících, a popisuje koncepci doplňkového dvojjazyčného vzdělávání.

Druhá část knihy podává přehled o každé zemi EU, podrobně rozepisuje stávající právní předpisy a cituje příslušné články v anglickém překladu. Popis každé země zahrnuje národní znakový jazyk  odhadovaný počet neslyšících uživatelů znakového jazyka a nejnovější údaje o registrovaných tlumočnících znakového jazyka.

Kniha ukazuje, že původní národní znakové jazyky v Evropě jsou uznávány a zmiňovány řadou různých způsobů a v řadě různých dokumentů: v ústavách, v zákonech o zdravotním postižení, ve vzdělávacích zákonech a v jazykových zákonech. Kromě toho mají některé země pro svůj znakový jazyk  samostatné zákony nebo je včleňují do jiných vnitrostátních či regionálních právních předpisů.

Poslední část (příloha) knihy se soustředí na vlastní právní předpisy a cituje příslušné články nebo celé zákony, existuje-li samostatný zákon o znakovém jazyku.

Takovýto přehled byl již zapotřebí, jelikož právní předpisy o znakovém  jazyku  schvaluje čím dál tím více zemí. Tvůrci politiky musí vědět o nedostatečné ochraně v některých zemích a o kladných příkladech v jiných státech, aby mohli adekvátně chránit původní evropské znakové jazyky, které tvoří významnou součást rozmanitého jazykového prostředí Evropy a její kultury.

Tato publikace umožňuje zásadním způsobem nahlédnout do právních předpisů o znakovém jazyce a pomůže tvůrcům politik i výzkumným pracovníkům.

BRUSELSKÁ DEKLARACE Z ROKU 2010 O ZNAKOVÝCH JAZYCÍCH V EVROPSKÉ UNII

PREAMBULE

My, zástupci národních asociací neslyšících členských států Evropské unie a přidružených členů, Islandu, Norska a Švýcarska, věříme  a usilujeme o rovná práva neslyšících a nedoslýchavých uživatelů znakového jazyka. Přijímáme dnes tuto deklaraci po vzájemné dohodě a na základě plné aklamace jako závěr konference nazvané Provádění právních předpisů o znakovém jazyku pořádané dr. Ádámem Kósou, poslancem Evropského parlamentu a členem Evropské unie neslyšících (European Union of the Deaf – EUD).

ZÁSADY

1. Podle smluv a zásad Evropské unie a předpisů stanovených v Listině základních práv jsme my, neslyšící a nedoslýchaví uživatelé znakového jazyka, rovnocennými občany Evropské unie s právem volného pohybu.
2. Neslyšící a nedoslýchaví lidé v Evropě jsou uživateli a ochránci mnoha původních národních znakových jazyků a tvoří zranitelná společenství rovnocenná jiným jazykovým a kulturním menšinám.
3. Původní národní znakové jazyky členských států jsou rodným jazykem uživatelů znakového jazyka. Výzkum již dávno potvrdil, že znakové jazyky jsou plnoprávné jazyky s vlastní gramatikou a větnou skladbou jako mluvené jazyky. Slouží všem praktickým i teoretickým účelům přirozeného jazyka, včetně osvojování jazyka způsobem odpovídajícím věku u kojenců a dětí.
4. Jedním z pilířů společenství uživatelů znakového jazyka je kultura neslyšících. Jako taková tvoří nedílnou součást kultur členských států, a proto musí být chráněna a podporována na vnitrostátní i regionální úrovni.
5. Každý uživatel znakového jazyka musí mít právo používat svůj rodný znakový jazyka bez omezení a diskriminace. Komunikace v rodném jazyce a jeho používání je základní lidské právo.
6. Uživatelé znakového jazyka musí mít rovný přístup k veřejnému životu, vzdělávání a zaměstnání. Plné zapojení musí být podporováno a chráněno právními předpisy. Jedním způsobem, jak pomoci uživatelům znakového jazyka získat plný přístup, jsou tlumočníci znakového jazyka (osobně nebo prostřednictvím moderních informačních řešení na míru).
7. Evropská unie musí podporovat své členské státy, aby přijímaly potřebná zákonná opatření na ochranu a podporu národních znakových jazyků a splnily tak cíle strategie EU 2020, kterými je zvýšit zaměstnanost a životní úroveň v Evropské unii.

POUŽÍVANÍ ZNAKOVÝCH JAZYKŮ

Vyzýváme Evropskou unii a její členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná zákonná opatření, která zajistí, že po konzultaci se společenstvím neslyšících:

1. Národní znakové jazyky  budou uznány stejně jako příslušné mluvené jazyky členských států.
2. Znakující společenství a jejich jednotliví členové budou moci používat svůj jazyk  bez omezení.
3. Členům rodiny bude poskytnuta výuka znakového jazyka, aby se zajistilo plné zapojení neslyšícího nebo nedoslýchavého dítěte do života rodiny.
4. Neslyšící a nedoslýchaví uživatelé znakového jazyka budou mít právo učit se znakový jazyk a učit se / studovat dvojjazyčně, ve své znakovém jazyce a v psaném národním jazyce (jazycích).
5. Uživatelé znakového jazyka budou mít přístup k veřejným službám ve svém národním znakovém jazyku.
6. Uživatelům znakového jazyka se dostane rovnocenného zacházení v zaměstnání.
7. Národní znakové jazyky  a jejich společenství budou chráněna a podporována.
8. Bude zajištěno poskytování tlumočnických služeb ve znakovém jazyce, včetně financování a odborného vzdělávání tlumočníků znakového jazyka, a to vypracováním a přijetím minimálních standardů pro všechny členské státy Evropské unie.

Zvlášť na členské státy Evropské unie naléháme, aby zajistily rovné příležitosti poskytnutím dostupných možností vzdělávání uživatelům znakového jazyka. Učitelé musí absolvovat odborné vzdělání, aby se stali plně bilingvními, přičemž upřednostňováni by měli být rodilí uživatelé znakového jazyka. Jedině tak lze zajistit vhodné vzdělávání pro každé neslyšící nebo nedoslýchavé dítě.

Věříme, že členské státy Evropské unie, včetně Islandu, Norska a Švýcarska, mají vůli a prostředky aktivně podporovat používání znakových jazyků.

Jsme si plně vědomi, že příslušné dokumenty o záležitostech uvedených v této deklaraci již schválila OSN a Rada Evropy.

Připomínáme úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a doporučení č.1598 (2003) o ochraně znakových jazyků v členských státech Rady Evropy.

Tímto institucím Evropské unie – zejména Evropské komisi a Evropskému parlamentu – připomínáme dvě usnesení Evropského parlamentu o znakových jazycích  (Doc A2-302/87 ze dne 17. června 1988 a Doc B4-095/98 ze dne 18. listopadu 1998).

Žádáme evropské instituce, aby vypracovávaly zákony, vydávaly směrnice a podporovaly vypracování horizontálních právních předpisů.

Vyzýváme Evropskou unii, aby ve svých institucích poskytovala tlumočnické služby ve znakovém jazyce a byla tak příkladem osvědčených postupů.

Žádáme Evropskou unii, aby po všech členských státech požadovala, aby se podílely na výzkumu, rozvoji a výuce znakového jazyka poskytnutím finanční pomoci a spouštěním a podporou vnitrostátních i místních projektů.

Pověřujeme dr. Ádáma Kósu, poslance Evropského parlamentu a člena Evropské unie neslyšících, aby tuto deklaraci předal institucím Evropské unie a jejím členským státům.

Podepsali

- dr. Ádám Kósa, poslanec Evropského parlamentu

- předsedkyně Evropské unie neslyšících

- zástupci národních asociací neslyšících členských států Evropské unie a přidružených členů, Islandu, Norska a Švýcarska

- předsedkyně Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka

- předseda Světové federace neslyšících

- předsedkyně Světové asociace tlumočníků znakového jazyka

V Bruselu dne 19. listopadu 2010