Miřenka Čechová je mimořádně nadaná herečka, tanečnice, mim a choreografka (= tvoří a vymýšlí taneční vystoupení, pozn. redakce). Nyní hraje v představení Černý smích medúzy, ve kterém můžete částečně vidět český znakový jazyk. Jak to? To se dozvíte v rozhovoru…
Nejdříve bych se chtěl zeptat, kdo je autorem tohoto představení? Jedná se o představení autorské, nebo je to představení podle nějaké předlohy a na zakázku?
Autorkou představení jsem já a společně jsme ho zpracovali s režisérem Petrem Boháčem. Připravili jsme scénář, který nevychází z konkrétní předlohy, ale nechali jsme se inspirovat třemi divadelními hrami od anglického dramatika Williama Shakespeara.
A jak jste se dostala ke znakovému jazyku. Kdo vás ho naučil?
Já jsem měla to štěstí, že se na mě obrátila ředitelka Festivalu integrace Slunce, která si vybrala právě toto představení pro nastudování ve znakovém jazyce. Mě tato představa práce se znakovým jazykem opravdu zaujala. Pak jsem se seznámila s Naďou Dingovou z České komory tlumočníků znakového jazyka, se kterou jsme spolupracovaly na překladech a nastudování textů ve znakovém jazyce.
Uvažujete o dalším divadelním představení, které byste zase nastudovala ve znakovém jazyce? Nebo zatím o ničem takovém nepřemýšlíte?
No právě! Já jsem se opravdu nadchla pro znakový jazyk. Je to moc krásný a zajímavý jazyk. Chtěla bych se ho více naučit a víc ho pochopit. Já se věnuji hlavně pohybovému divadlu a ve spojení se znakovým jazykem je to úžasná kombinace. Vážně uvažuji o nastudování dalšího představení ve znakovém jazyce.
Měl jsem možnost poprvé vidět slyšící herečku, která v představení sama zna-kuje. Mám zkušenosti s divadlem, ve kterém působí tlumočníci, ale tady to bylo jiné. Tady se v představení přímo ukazuje a to je skvělé. Já bych se chtěl zeptat ještě na jednu věc. Naučila jste se základy znakového jazyka. Chcete se ho dále učit? Pokud ano, tak se chcete učit spíše texty pro divadelní hry, anebo přímo znakový jazyk, kterým byste se dorozuměla s neslyšícími?
Teď jsem měla málo času. A tak jsem se ze znakového jazyka naučila pouze to, co jsem potřebovala pro divadlo. Nic víc teď zatím bohužel neumím, s neslyšícím bych se asi nedomluvila. Já jsem se teď opravdu naučila pouze překlad textu do znakového jazyka. Nic víc. Zatím jsem neměla moc možností setkávat se s neslyšícími a učit se jejich jazyku. Opravdu umím pouze znaky z textu pro divadlo. Ale opravdu bych se chtěla naučit znakový jazyk, jakým komunikují neslyšící mezi sebou.
Abyste si s nimi mohla povídat?
Ano, to bych moc ráda.
Slyšel jsem, že si vás Česká komora tlumočníků objednala na workshopy na pohybově divadelní průpravu svých tlumočníků, kteří se zaměřují na tlumočení divadla. Je to tak?
Ano je to tak. Jedná se o takovou výměnu. Tlumočníci a neslyšící mě budou učit znakový jazyk, a já je zase budu učit správně se pohybovat na jevišti. Uděláme společné workshopy, kde se budeme vzájemně učit pod podmínkou, že mě naučí základy znakového jazyka.
To je hezký nápad. Já jsem se zeptal na všechny otázky, které jsem měl připravené. Děkuji za možnost zhlédnout velmi zajímavé představení a taktéž děkuji za rozhovor.
foto: Martin Mařák