Rok s ČernoBílou

Už uplynul 1 rok, který my, bývalí spolužáci ze Střední pedagogické školy pro sluchově postižené v Hradci Králové, rádi vylíčíme o našem úspěšném vystoupení pod názvem "ČernoBílá". Víte, co to znamená název "ČernoBílá"? Jistěže, někdo dobře ví, a jiný neví. Nevadí, přečtou si tenhle článek, včetně krátkého rozhovoru s režisérem Miroslavem Gavelčíkem. S ním spolupracovala bývalá učitelka odborné dramatické výchovy Eva Kuršová. Vystupující amatérští herci jsou Miroslav Gavelčík, Lubomír Hykl, Zdeňka Dvořáková, Monika Zaoralová, Marie Basovníková, Tamara Troszoková, Žaneta Petraturová a Vladimír Šimon.

Začalo to ve škole někdy v hodině nudné dramatické výchovy. Kdysi se naše učitelka dramatické výchovy, Eva Kuršová, snažila, abychom měli nějaké vlastní vystoupení, když jiné ročníky už měly. Byli jsme, přiznáváme, líná třída. Různá témata jsme od Kuršové dostávali, ale hned jsme to hodili za hlavu. Až na jedno téma - "ČernoBílá", které Miroslava zaujalo. Napadly ho hned šachy. Tak jsme do toho šli. Všechno režiséroval Miroslav s pomocí učitelky Evy Kuršové.

Samozřejmě přidaly i naše společné nápady. Dva protihráči hrají šachy, svoje figurky používají se zbytkem spolužáků, kteří měli svoji roli vojáka, koně, věže a dámy.

Netrvalo to dlouho, a první vystoupení po pasivních čtyřech letech se uskutečnilo premiérou v 9. června 2005 ve škole v tělocvičně, když škola měla akci. Ale hrály jen čtyři figurky s dvěma protihráči. Na naší premiéře jsme byli nervózní a hlavně zvědaví na hodnocení od publika. Vystoupením jsme hned získali úspěch. A táhnem to až doteč.

Druhé, mnohem lepší, vystoupení s šesti figurkami bylo 19. června 2005 na 60. výročí klubu v Hradci Králové.

Po delší pouze, která nastala kvůli přípravě na stužkovací večírek, se neuskutečnila žádná akce. V zimě se na Slovensku pořádal mezinárodní festival v Nitře. Zaslali jsme jim náš videozáznam. Očekávali jsme, jestli nás vezmou na festival. Byli jsme vybráni. V lednu jsme jeli s potěšením do Nitry, kde se konal festival od 25. - 29. ledna 2006, a tam jsme měli vystoupení ve čtvrtek. Při vyhlášení soutěžních vystoupení jsme si pořád říkali, že kdybychom byli úspěšní, bylo by to bezva. Když moderátor řekl, že studenti ze Střední pedagogické školy pro sluchově postižené v Hradci Králové s názvem „ČernoBílá“ vyhráli, málem nám vypadli oči z důlků. Cítili jsme s radostí velký úspěch. Získali jsme ocenění. Potom jsme měli moc našich vystoupení, většinu v Hradci Králové a okolí, ale také po České republice na plesech nebo různých akcích.

Také jsme se přihlásili do Kolína na přehlídku XI. OTEVŘENO, která se konala od 21. - 23. dubna 2006, a tam jsme měli vystoupení v pátek i na Galavečeru v sobotu.

Naše vystoupení bylo 29. června 2006 i v Praze při akci Město šachu v Domě dětí a mládeže, kde jsme viděli na vlastní oči našeho prezidenta Václava Klause.

Určitě nám nebudete věřit, ale možná jiní ano, že jsme měli celkem dvanáct vystoupení za rok - "to je jedno měsíčně".

Doufáme, že budeme pokračovat vašich vystoupeních při různých akcích i festivalech. 15. září jsme měli vystoupení v Jičíně.

Nikdy na naše vystoupení nezapomínáme..

Vybral jsem šachy se vzpomínkou, jak mě naučil táta hrát šachy včetně prostudování knížky s pravidly. Později jsem závodil i na MČRN v šachu. V pubertě mě to přestalo bavit hrát jen se staršími. Z mladých skoro nikdo nehrál. Pantomima mě nejvíce nadchla, to teč se jí nejvíce věnuji. Proto jsem vybral vhodné téma šachy. A figurky proměnit v živé. Všem se ten nápad líbil, tak byla spolupráce výborná a rychlá.

To nevím, těžko si to dovedu představit. Nevím, co bude v budoucnu, někteří studují nadále v jiném městě a jiní zas mají svou novou práci… Vždy v případě vážného důvodu nepřítomnosti seženeme náhradníka. Ale mým přání je, abychom jednou všichni spolužáci předvedli vystoupení na festivalu s bývalou učitelkou dramatické výchovy Kuršovou v Brně v roce 2007.