Divadlo Neslyším v Remeši

Naše populární Divadlo Neslyším z ČR, ve kterém podnikají samí profesionální neslyšící, vystupovalo na Festivalu Clin d´oeil 2007 v Remeši (Reims) ve Francii. Tento festival, fungující už potřetí a to každé 2 roky, se konal od 29. června do 1. července. Vystoupení, které přineslo úspěch, se jmenovalo „Najde se Nemo?“. Jistěže to znáte, je to podle animovaného filmu Hledá se Nemo.

Příprava a soustředění byly náročné, abychom vůbec napodobovali pohyby jako ryby žijící ve vodě. A o těch materiálech nemluvě, byly přesné podle filmu.TřebaměnejvícenadchlykostýmyNemaa medúzy. Herci byli Eva Jamborová, Michaela Kosiecová, Robert Milič, Monika Kurincová, Lada Lištvanová, Tomáš Máňa, Petra Vaňurová a David Wagner. S nimi spolupracovali neslyšící osvětlovač Miroslav Gavelčík a slyšící zvukař Janek Palat, který byl náhradníkem.

Naštěstí si všichni navzájem padli do oka, s Divadlem Neslyším poprvé a hned dobře spolupracovali.

Festival Clin d´oeil 2007 je vlastně Evropské setkání umění neslyšících.

Přijelo mnoho neslyšících z celé Evropy. Uskutečnily se různé akce na kongresu Center of Congresses, tj. promítání krátkých filmů,hereckéumění,povídkovépříběhy,šaškárny,poezie,virtuality visual (vystupovali naši hoši Kamil Panský alias Sazachi a Sergej Josef Bovkun alias Sergei), workshopy pro děti a speciální představení. A právě, pochlubme se, že hra „Najde se Nemo?“ se hrála ve speciálním představení. Jak známe dobře Divadlo Neslyším, má vždy postaráno o představení pro děti. Jeho hra „Věc není věc“ se také uskutečnila ve workshopu. Nechybělo ani Visual arts (vizuální umění), kde mohli autoři či umělci vystavovat svá umělecká díla a dokonce je i prodávat. Vystavovaly se tak obrazy (včetně naší proslulé výtvarnice Ivany Tetauerové), sochy, řemeslné výrobky, kresby, designy, fotografieikulturnívolnéaktivity.

Večer před cestou do Francie jsme měli kolem 22. hodiny společný sraz v Brně. Do Remeše byla cesta pohodlná, ale dlouhá, jeli jsme ji dvěma auty. Stalo se nám, když jsme se nudili v autě, že jsme si konkurovali navzájem mezi oběma auty v soutěži o nejlepší škleb. Také jsme však jednu chvíli s hrůzou počítali každý kilometr do benzínky, když v jednom autě skoro došel benzín. Do Remeše jsme přijeli o jeden den dřív, abychom byli připravení nejen teoreticky, ale i fyzicky. Jakmile jsme se usadili v Remeši v hostelu CIS, napadla nás jako první myšlenka na postel. Dočkali jsme se jí však až po večeři v klubu Emile Mercier Foundation pro neslyšící. Tam v klubu se mohli každý den neslyšící setkávat a slavit od 20 hodin večer do 04 hodin do rána. Nechybělo tam žádné taneční, hiphopové, hudební a pantomimické vystoupení. A vše to sami dělali neslyšící.

U hudebních představení se jistě divíte :-) Ano, například v jedné skupině se bubnuje na africký buben, hraje na bicí a basovou kytaru a dokonce vystupovali i neslyšící DJové z Velké Británie a Portugalska. A jako speciál zde vystupovali neslyšící barmani z Německa, kteří nám míchali a prodávali výborné koktejly.

V pátek začínal první den festivalu. Snídali, obědvali a večeřeli jsme v jídelně hostelu CIS. Divadlo Neslyším mělo svůj budíček i vlastní program, po snídani v kongresu si herci zahřáli své tělo a pilovali techniku.

Každý měl svůj úkol. A pak večer bylo zajištěné jeviště na 2 hodiny, kde se mohlo připravovat na zítřejší den. Avšak dopadlo to jinak, Francouzi jsou v tomhle svým způsobem pomalí. Navíc komunikace s osvětlovačem a správcem jeviště byla trochu obtížná, i když měli po boku tlumočníka. Všichni herci tak nestihli opakovaně vystupovat, tak to nechali na zítřejší brzké ráno před oficiálnímpředstavením.Poté na večerce si odpočinuli a nabírali sílu. V sobotu mělo Divadlo Neslyším 2x vystoupení, ráno a odpoledne. Trvalo jim 61 minut. Herci děj svého příběhu plně prožívali, až z toho byli vyčerpaní. Když divadlo skončilo, divákům se to zalíbilo a prosili o jejich kontakt.

Festival v Remeši je pro kulturu neslyšících důležitý, je jako klíč pro vstup do velkého světa. Na večeři jsme byli v překrásné a historické vile, kde na nás čekal raut a šampaňské. V neděli byl poslední den festivalu, přesto byl zas nabitý uměleckým programem až do večera. Poslední noc jsme se bavili v klubu Emile Mercier Foundation pro neslyšící.

Dopoledne v pondělí nás čekala cesta zpátky domů, dojeli jsme do Brna druhý den brzy ráno v pořádku.

Milí čtenáři,
pokud rádi cestujete a vyhledáváte akce pro neslyšící, nabízíme vám odkazy na tři zajímavé festivaly kultury neslyšících. Konají se v Polsku (9.–12. října), Německu (3. listopadu) a Velké Británii (23.–25. listopadu). Tady jsou na ně odkazy: