Ve sklepních prostorách brněnského divadla Husa na provázku bylo 7. prosince večer nabito. Podzemní sál pro alternativní scénu byl zaplněn do posledního místečka. Myslím, že dobrou polovinu přítomných v sále tvořili neslyšící diváci, a další polovinu z nich žáci brněnské speciální školy pro sluchově postižené. Jak by nepřišli (Chvála osvíceným pedagogům!), když se ten večer konala premiéra představení Kytice v podání Divadla Neslyším. Režisér Jan Fiurášek vsadil na zpracování známých příběhů z překrásné básnické sbírky Karla Jaromíra Erbena, kterou "přetavil do vizuální fantazie", jak se uvádí v programu k představení. Nutno podotknout, že ono "přetavení" klasického textu do vizuální podoby provedl s velikou pokorou a úctou k charakteru příběhů a jejich poselství. Z Erbenových 12 básní si pro představení zvolil tři - Polednici, Vrbu a Vodníka. Podobně jako u Erbena v úvodu sbírky jsou i zde tyto tři příběhy (jako natrhané drobnolisté kvítky) poskládány do jediné kytice mateřídoušky a tento motiv je spojuje.
Herečky Monika Kurincová, Petra Vaňurová a Lenka Ryšánková rozehrály před diváky známá dramata o mnohých podobách lidské lásky a strachu, o nedodrženém slibu, o vině a trestu. Díky skromným, ale nápaditým kostýmům (Monika Kurincová), jednoduchosti scény i křehkosti hereckého výrazu dívek mohli diváci naplno prožít Erbenův prostý básnický styl i poetiku jeho vyprávění - i beze slov. Hru doplňovala hudba Luboše Malinovského, na několika místech zazněly z reproduktoru Erbenovy verše. Herečky doprovázely verše poetickými znaky, nechyběla ani filmová projekce.
Diváci odcházeli z divadla spokojení, Kytice se jim líbila. A kdyby byl s námi ten večer v Huse na provázku také Karel Jaromír Erben, jistě by měl z této divadelní realizace svého díla také radost.
Připojte se! 