Praktické schopnosti užití znakového jazyka

Tento text je přepisem rádiového seriálu Slyšitelné ticho, rádio Classic FM. Tento díl byl odvysílán 28.4.2006
Autor cyklu: Naďa Dingová, redaktorka Mirka Dámcová, host Radka Nováková
Garantem cyklu je Česká komora tlumočníků znakového jazyka, autorem přepisu J.Fikejs a A.Svobodová

Redaktorka (R): Milí posluchači, v předchozích dílech našeho seriálu o neslyšících, jsme si už řekli několik teoretických informací z lingvistiky znakového jazyka. Leccos jsme si vysvětlili, ale myslím, že na zcela běžné otázky, které nás, vás v průběhu toho povídání určitě už napadali, bychom si měli říci něco podrobnějšího. A o tom si dnes společně budeme povídat se slečnou Radkou Novákovou. Podotýkám, patří do komunity Neslyšících a je odborným asistentem oboru "Čeština v komunikaci neslyšících" na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a zároveň je místopředsedou organizace Pevnost - České centrum znakového jazyka. Já tedy vítám, tady ve studiu, u nás v rádiu Classic FM, slečnu Radku Novákovou. A první otázka, kterou bych na Vás měla, by byla: jestli je znakový jazyk mezinárodní?

Radka Nováková

R: To byla jednoznačná a zcela konkrétní odpověď. Já ještě jenom takovou vsuvku, do našeho dnešního povídání. Samozřejmě je tady se mnou ve studiu tlumočník do znakového jazyka. A tímto tlumočníkem je garantka našeho cyklu paní Naďa Dingová. To jen na okraj, ale podstatné je naše setkání se slečnou Radkou Novákovou. Dále bych se Vás ráda zeptala, slečno Nováková, jestli to není škoda, že znakový jazyk není mezinárodní? Když jste mi tedy tak rezolutně a konkrétně jednoznačně odpověděla?

RN: Já myslím, že to škoda v žádném případě není. A hned to vysvětlím. Kdyby znakový jazyk byl mezinárodní, tak bychom k němu neměli takový vztah, jako máme k tomu našemu, národnímu - českému znakovému jazyku. Myslím, že je fajn, když se znakový jazyk vyvíjí společně s kulturou. A kdybychom vytvořili jeden umělý, mezinárodní znakový jazyk, tak už by nebyl tak krásný, jako jsou ty národní jazyky.

RN: No, znakový jazyk, jak už jsem říkala, je tedy vizuálně motorický jazyk a i když není mezinárodní, je možné jim rozumět. Ale co je stejné a co právě dovoluje to, proč si můžeme - jako neslyšící - rozumět? Je to právě ta povaha vizálně-motorická. Každý znakový jazyk se produkuje rukama a vnímáme ho očima. To je společné všem znakovým jazykům. Pro všechny znakové jazyky je velmi důležitá vizuální část - to co my vidíme. Důležitá je mimika a důležité je využívání prostoru. Znakový jazyk je trojrozměrný, moderně ho můžeme označit jako 3D jazyk. To jsou tři věci, které všechny znakové jazyky mají stejné.

RN: No, mohou si porozumět. Mohou se domluvit o základních věcech. Ono to probíhá tak, že když se setkají neslyšící - třeba Čech a Američan na jednom místě, tak si domluví znaky pro tu komunikaci právě na tom místě, kde se domluvili a to lze. Takže oni si ne 100% porozumí o všem, ale domluví se o těch věcech, které potřebují.

RN: Samozřejmě toto platí i pro znakový jazyk. Já už jsem se zmínila o tom, že znakový jazyk je přirozeným jazykem. Přirozený jazyk my tedy můžeme vysvětlit tak, že má určité rysy. A znakový jazyk má, nebo splňuje rysy přirozeného jazyka stejně tak, jako jiné mluvené jazyky. Jedním z těch rysů je rozrůzněnost, rozvrstvenost jazyka. Máme jiný znakový jazyk, kterým překládáme poezii, jiný znakový jazyk, kterým hovoříme právě s dělníky a jiný znakový jazyk, kterým mluvíme třeba k dětem. To existuje ve znakovém jazyce, protože to je rys přirozeného jazyka. A znakový jazyk je přirozený. Pravda je, že když se odehrává přednáška na vysoké škole, tak zase je prezentována jiným typem znakového jazyka než pro běžný hovor.

RN: To je zase otázka, která patří mezi takové mýty, mezi takové předsudky. Je pravda, že znakový jazyk je plnohodnotným jazykem. To znamená, že může předávat informace o vysoce abstraktních věcech. Může se stát, že v některých ohledech je třeba bohatší než mluvený jazyk. My když jsme se teďka zabývali metaforou ve znakovém jazyce, tak jsme zjistili, že ta metafora je samozřejmě přítomna i ve znakovém jazyce a že probíhá jinak než v jazyce mluveném. Takže to je jenom jakoby maličký důkaz toho, že znakový jazyk je opravdu plnohodnotný a že má i tyhle přednosti. Ono hodně záleží na tom, jaké zkušenosti má slyšící člověk, který si myslí, že znakový jazyk není možné používat, když chceme hovořit o různých abstraktních věcech. Názor, že to tak není možné, vyplývá z toho, že znakový jazyk má takovou výhodu, že používá mnoho ikonických znaků. To znamená znaků, které vycházejí z podoby nějaké věci, nebo z podoby nějaké události. Ale to neznamená, že nemůže hovořit o abstraktních věcech.

RN: Ano, já jsem studovala v Americe, tři semestry celkem, na Gallaudetově Univerzitě. A myslím, že jsem nenarazila na žádné velké problémy. Je pravda, že jsem před tím musela se dobře připravit na jazykovou dovednost. Takže angličtinu jsem musela znát už dobře, když jsem tam jela.

RN: Ano

RN: A ještě chci k tomu jakoby dodat, umím angličtinu v psané podobě. A ještě jsem se naučila čtvrtý cizí jazyk, kterým je americký znakový jazyk.

RN: Já myslím, že to nebylo složitější. Bylo to prostě jiné. Je pravda, že jsem vycházela z psané formy jazyka a tu jsem se také učila. Ona je jiná metoda výuky pro mě. To je jediné, co je jiného. Ani ne těžšího, ani ne lehčího, je to jiné. Takže já jsem se iniciálně učila angličtinu, celkem vlastně sedm let a zvládám docela dobře její psanou podobu.

RN: No, opravdu nemůžu odpovědět přesným konkrétním číslem. Ono je důležité si uvědomit, že český znakový jazyk, nebo znakové jazyky obecně, mají dva typy znaků. Ty první označujeme jako zmrazené znaky, ty druhé označujeme jako produktivní znaky, kam řadíme klasifikátory a spousty dalších už odborně se nazývajících znaků. A neexistuje přesný počet, vlastně především těch produktivních znaků. Lingvistika znakových jazyků je velmi mladá věda. Třeba u nás v Čechách, je to teprve šest, nebo sedm let, kdy se zabýváme cíleně českým znakovým jazykem. Takže my jsme teprve na začátku veškerého výzkumu našeho českého znakového jazyka, a proto nemůžu odpovědět přesným číslem.

RN: Já myslím, že ve výsledku ta znaková zásoba je velmi podobná u všech národních znakových jazyků. Myslím, že neexistuje žádný jazyk, který byl výrazně jakoby hodnotnější než náš, nebo naopak. Méně hodnotný, všechny znakové jazyky jsou si podobné, takže budou mít podobnou i znakovou zásobu.

RN: Děkuji

R: ... pro posluchače, loučím se s odbornou asistentkou v oboru Čeština v komunikaci neslyšících na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a místopředsedkyní organizace Pevnost - České centrum znakového jazyka - slečnou Radkou Novákovou. Na shledanou

RN: Na shledanou

seznam všech dílů slyšitelného ticha najdete na stránce http://ruce.cz/slysitelne-ticho