Studií, které se zabývají strukturou a fungováním různých znakových jazyků, je dnes už na tisíce. Přesto existuje v lingvistice znakových jazyků pořád ještě spousta otázek, které na soustavnější zpracování teprve čekají - třeba jen proto, že se na jejich řešení za pouhých čtyřicet let výzkumu znakových jazyků prostě nedostalo.
Problémy spjaté s osvojováním znakového jazyka, s ranou komunikací neslyšícího dítěte, s jeho kognitivním, jazykovým a sociálním rozvojem nijak stranou zájmu lingvistiky znakových jazyků nezůstávaly; a některé studie tohoto druhu jsou přístupné, v češtině, i u nás (srov. Woll, 2001). Nemálo úvah bylo v zahraniční literatuře věnováno i gramotnosti neslyšících (připomeňme nedávné druhé vydání zásadní publikace na toto téma, Schirmer 2000). Kladly se přitom mj. otázky po příčinách toho, proč neslyšící zacházejí s psaným jazykem jinak než slyšící populace, proč mají problémy s produkcí (smysluplného) textu i problémy s porozuměním - a jaké jsou kořeny těchto problémů.
Posuzovaná publikace je zajímavá tím, jak rané osvojování znakového jazyka a nabývání psané podoby většinového jazyka programově propojuje. Nejde přitom jen o to, že oba jazyky komunikace neslyšících (znakový jazyk a psaná podoba jazyka mluveného) se osvojují stejným způsobem, tj. zrakem. Důležitější je, že jeden jazyk (jazyk znakový) může významným způsobem ovlivnit úroveň, na níž neslyšící ovládne psaný jazyk většiny.
Otázkám získávání, nabývání jazyka se věnuje všech dvanáct studií sborníku (původně byly předneseny na 5. mezinárodní konferenci o teoretických aspektech výzkumu znakových jazyků v Montrealu v r. 1996). Rozděleny jsou do dvou oddílů: Early language acquisition (s. 1-127) a Reading development (s. 129-259).
První oddíl obsahuje sedm příspěvků: The Role of Modality and Input in the Earliest Stage of Language Acquisition: Studies of Japanese Sign Language (N. Matasaka), Child-Directed Signing in American Sign Language (A.S. Holzrichter - R.P. Meier), The Acquisition of Natural Signed Languages: Lessons in the Nature of Human Language and Its Biological Foundations (L.A. Pettito), The Acquisition of First Signs: Place, Handshape, and Movement (K.E. Conlin, G.M. Mirus, C. Mauk, R.P. Meier), Principles for an Emerging Phonological Systém: A Case Study of Early ASL Acquisition (P.F. Marentette - R.I. Mayberry), Early Sign Combinations in the Acquisition of Sign Language of the Netherlands: Evidence for Language-Specific Features (J.A. Coerts), A Reexamination of "Early Exposure" and Its Implications for Language Acquisition by Eye (J.P. Morford - R.I. Mayberry). Všechny studie, různé co do sledovaného znakového jazyka a rozlišené svým úhlem pohledu, jsou si přinejmenším v jednom ohledu blízké: mapují rané osvojování znakového jazyka ve standardních podmínkách (tj. v podmínkách, které jsou srovnatelné s běžnou situací osvojování jazyka mluveného, kdy je dítě jazyku vystaveno od narození v domácím prostředí). To, že je pro každou lidskou bytost důležité osvojit si jazyk už v raném věku, není samozřejmě poznatek nijak nový. Nové není ani to, že znakový jazyk se osvojuje stejným způsobem jako jazyk mluvený (ať už jde o povahu osvojování nebo o fáze jeho načasování). Důležité je, že v posuzované publikaci se známé teze dokládají, resp. potvrzují dostatečně reprezentativním jazykovým materiálem (čtenář zde najde např. doklady žvatlání ve znakových jazycích, zápisy interakčních vzorců mateřského rejstříku neslyšící matky, popis sledu, v němž jsou osvojovány tvary ruky atp.).
Do druhého oddílu sborníku je zařazeno pět studií: Is American Sign Language Skill Related to English Literacy? (M. Strong - P. Prinz), A Piece of Puzzle: ASL and Reading Comprehension in Deaf Children (R.J. Hoffmeister), American Sign Language and Reading Ability in Deaf Children (C. Padden - C. Ramsey), Creating an Involvement-Focused Style in Book Reading with Deaf and Hard of Hearing Students: The Visual Way (S.M. Mather - A, Thibeault), Theorizing About the Relation Between American Sign Language and Reading (Ch. Chamberlaine - R.I. Mayberry). Jejich autoři podrobně a z různých hledisek uvažují o rozvoji čtenářských dovedností právě těch neslyšících dětí, jejichž prvním jazykem je jazyk znakový. Vychází se přitom z obecně sdíleného předpokladu, že při čtení je vždycky zapotřebí pochopit vztah mezi fonémy a grafémy daného jazyka a že pro neslyšící děti, které nevládnou mluveným jazykem a neidentifikují jeho fonémy, je proto čtení obzvlášť komplikované (k tomu navíc přistupuje i rozdílnost struktur znakového jazyka a jazyka, jehož psanou formu mají děti číst).
Základní otázkou, kterou řeší vlastně všechny studie, je otázka, zda znalost znakového jazyka hraje nějakou roli při rozvoji čtenářských dovedností; tomu by nasvědčovaly lepší výsledky, jichž - ve srovnání s dětmi ze slyšících rodin - dosahují ve čtení neslyšící děti neslyšících rodičů. Předpoklad, že zvládání znakového jazyka (gramotnost ve znakovém jazyce) pozitivně ovlivňuje výsledky v zvládnutí jazyka psaného, potvrzuje většina příspěvků, a potvrzuje ho na základě různě rozsáhlých a různě orientovaných výzkumů. Zásadní přínos raného vystavení znakovému jazyku na rozvoj gramotnosti je v jednotlivých studiích nahlížen s různými akcenty. Ukazuje se, že přínosná je už sama existenci (nějaké) rané komunikace, samo zvládnutí (nějakého) strukturovaného jazyka, že první jazyk umožňuje získávat metajazykové dovednosti (které mohou být "přesouvány" z jednoho jazyka do druhého). Ne nepodstatná je samozřejmě také určitá průprava sociokulturní, kterou člověku dává užívání každého jazyka.
Výklady obou částí publikace, na nichž se podíleli i neslyšící jazykovědci, jsou - jak už jsem naznačila - pravidelně opřeny o výzkumy materiálu různých znakových jazyků, a mají tedy i nezanedbatelný přínos pro rozvoj srovnávací lingvistiky znakových jazyků. Přínosné jsou ale i v jiném (snad zásadnějším) ohledu, směřují totiž k praxi: k rozvíjení gramotnosti neslyšících dětí a k zefektivnění jejich vzdělávání. Není pochyby o tom, že takový cíl je aktuální i u nás.
Literatura
SCHIRMER, B.R. Language & Literacy Development in Children Who AreDeaf; Boston (etc.): Allyn and Bacon 2000 (2. vyd.). ISBN 0-205-31493-7WOLL, B. Vývoj znakového a mluveného jazyka. In GREGORY, S; KNIGHT, P.; McCRACKEN, S.P; WATSON, L. (Eds.) Problémy vzdělávání sluchově postižených. Praha: FF UK 2001, s. 62-71. ISBN 80-7308-003-6
Připojte se! 