zobrazeno: 10316x

Změny v poskytování příspěvků od ledna 2010

sociální poradna

zdroj: Gong 3-4/2010 publikováno: 08/03/2010

V důsledku úsporných opatření, která mají vést ke snížení deficitu státního rozpočtu, došlo od 1. ledna 2010 ke změně v poskytování příspěvků na provoz motorového vozidla. K jakým hlavním změnám dojde a jak se tato vyhláška MPSV (č. 451/2009 Sb.) dotkne sluchově postižených občanů, případně rodičů sluchově postižených dětí?

1) Příspěvek na provoz motorového vozidla (lidově nazývaný „příspěvek na benzín“): MPSV ČR vydalo na konci roku vyhlášku č. 451/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb. Tato vyhláška upravuje příspěvek na provoz motorového vozidla - dochází ke snížení příspěvku.

Příspěvek se od ledna 2010 sníží takto:
- o 50 % u osob, jejichž zdravotní stav odůvodňuje přiznání mimořádných výhod II. stupně (držitelé průkazu ZTP),
- o 20 % u osob, jejichž zdravotní stav odůvodňuje přiznání mimořádných výhod III. stupně (držitelé průkazu ZTP/P). Snížení se netýká rodičů dětí s onkologickým onemocněním.
Pozor, opět připomínám, že na tento příspěvek nemají nárok dospělí neslyšící (pokud nejsou držiteli průkazu ZTP/P nebo ZTP, ale z důvodu tělesného postižení), ale pouze rodiče dětí se sluchovým handicapem (= děti s průkazem ZTP/P). Jedná se o roční příspěvek vyplácený kdykoli v průběhu roku (není tedy nezbytně nutné žádat hned v lednu).

Nově tak příspěvek na provoz motorového vozidla v roce 2010 bude činit:
- 7920 Kč pro občany, kteří jsou držiteli průkazu ZTP/P (resp. rodiče dětí se sluchovým handicapem), 3360 Kč u jednostopých vozidel
- 3000 Kč pro občany, kteří jsou držiteli průkazu ZTP (1150 Kč u jednostopých vozidel)
- 9900 Kč pro rodiče dětí s onkologickým onemocněním (4200 Kč u jednostopých vozidel).

Výše příspěvku vyplaceného na rok 2010 se zvýší, jestliže žadatel v roce 2010 ujede ze závažných důvodů více než 7000 km:
a) o 400 Kč, jde-li o držitele průkazu ZTP/P
b) o 200 Kč, jde-li o držitele průkazu ZTP za každých dalších započatých 500 km.
Za závažné důvody se považuje zejména doprava do zaměstnání nebo zdravotnického zařízení a doprava dítěte do internátní školy nebo do ústavu sociální péče pro zdravotně postiženou mládež. Ostatní podmínky pro přiznání a výši příspěvku na provoz motorového vozidla, který poskytují obecní úřady obcí s rozšířenou působností, se nemění.

2) Změny v posuzování invalidity od 1. 1. 2010
Od 1. ledna 2010 existují tři stupně invalidity. Zavádí je zákon č. 306/2008 Sb., který novelizuje zákon o důchodovém pojištění platný od roku 1995 do 31.12. 2009. To vše v rámci I. etapy důchodové reformy. Nový právní předpis stanoví, že pojištěnec je invalidní, jestliže mu kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu poklesla pracovní schopnost nejméně o 35 %. Na míře poklesu pracovní schopnosti závisí stupeň invalidity:
I. stupeň – 35 – 49% - pokles schopnosti výdělečné činnosti
II. stupeň – 50 – 69% - pokles schopnosti výdělečné činnosti
III. stupeň – 70% a větší pokles schopnosti výdělečné činnosti
Spolu s důchodovým zákonem se mění i prováděcí vyhláška, ve které je uvedený přehled jednotlivých zdravotních handicapů. Nově podané žádosti budou tedy posuzovány jinak než žádosti podané do 31.12. 2009 (podrobný popis posuzování invalidních důchodů jsem popsala v Gongu č. 9/10 z roku 2008).
Položka Druh zdravotního postižení Míra poklesu pracovní schopnosti v %
1 Oboustranná praktická hluchota ztráta sluchu při tónové audiometrii v rozsahu 70 - 90 dB, zbytkový sluch se ztrátou slyšení 85 - 90 %, sluchově postižený je schopen vnímat zvuk mluvené řeči jen se sluchadlem, ale rozumí mu jen minimálně (z 10 - 15 %). 40
2 Oboustranná úplná hluchota neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči ani s nejvýkonnějším sluchadlem 50 - 60
3 Oboustranná úplná nebo praktická hluchota, se závažným postižením intelektu nebo zraku na úrovni těžké slabozrakosti obou očí 70 - 80
4 Hluchota s poruchami komunikace po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy (kmenový implantát)
4a schopnost rozumění řeči bez odezírání, telefonování, komunikace na úrovni lehké nedoslýchavosti 15
4b schopnost bez odezírání rozumět běžným frázím a frekventovaným slovním spojením, identifikovat obecné zvuky, komunikace na úrovni středně těžké až těžké nedoslýchavosti, podle rozsahu poruchy 20 - 35
4c diferenciace jen obecných zvuků, detekce zvuku, minimální rozumění řeči, komunikace na úrovni praktické hluchoty nebo neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči, komunikace na úrovni úplné hluchoty, podle rozsahu poruchy 40 - 60
5 Oboustranná těžká nedoslýchavost ztráta sluchu v rozsahu 56 - 69 dB, ztráta slyšení 65 - 84 %
5a při používání sluchadel s dobrými komunikačními schopnostmi 25
5b při používání sluchadel s omezenými komunikačními schopnostmi, bez odezírání rozumění pouze běžným frázím a frekventovaným slovním spojením, schopnost identifikovat obecné zvuky 35
6 Oboustranná středně těžká nedoslýchavost ztráta sluchu v rozsahu 41 - 55 dB, ztráta slyšení 40 - 64 % 20
7 Oboustranná lehká nedoslýchavost ztráta sluchu v rozsahu 20 - 40 dB, ztráta slyšení 10 - 39 % 10
8 Objektivizovatelné poruchy rovnováhy (poruchy vestibulárního ústrojí)
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit příčinu, typ závratě, provokační faktory, průběh a trvání ataky, vztah nebo závislost k poloze těla a pohybu, přítomnost doprovodných příznaků, tj. nystagmus, pády (Romberg), úchylky horních končetin (Hautant), vegetativní projevy. Funkční porucha musí být prokázána audiologickým vyšetřením (tónový a slovní audiogram, nadprahovou audiometrií, impendační audiometrií, vyšetřením stapediálního reflexu, objektivní audiometrií), vyšetřením píštělového příznaku a otoneurologickým vyšetřením (elektronystagmometrie, kalorizace, videookulografie, kraniokorporografie, posturografie).
8a lehké poruchy, lehká nejistota, lehčí závratě při celodenním zatížení, silnější nejistota s projevy závratí při vyšších duševních a tělesných zatíženích (vyšších než obvyklých, středních), řídký výskyt záchvatů, s kratším trváním, záchvat neinterferuje s pracovní činností 10
8b středně těžké poruchy, výrazná nejistota a projevy závratí při celodenním zatížení, opakované prudké závratě s vegetativními projevy, zvracením při obvyklém (středním) duševním a tělesném zatížení, častější výskyt záchvatů delšího trvání, záchvat ovlivňuje pracovní činnost 20 - 35
8c těžké poruchy, prudké závratě několikrát měsíčně, značná nejistota a těžkosti při chůzi, stání, s ohledem na skutečnost, zda k vegetativním projevům dochází při obvyklé (střední) nebo nízké zátěži nebo i v klidu 50 - 70
9 Postižení středního ucha a bradavkového výběžku
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit zejména dlouhodobost, častost nebo trvalost výtoku z ucha, zda je přítomen převodní nebo kombinovaný typ nedoslýchavosti a jak těžký, případné celkové projevy chronického zánětu, s přihlédnutím k výsledku případného operačního řešení. Pokud je dominantní porucha sluchu, funkční porucha a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle poruchy sluchu, v případě perilymfatických pištěli srovnatelně s poruchami rovnováhy podle položky 8, oddíl A, kapitola VIII.
9a vleklé záněty s často recidivujícím výtokem vzdorujícím léčbě 10
9b stavy po operacích s otevřenou trepanační dutinou s trvalým výtokem vzdorujícím léčbě, podle rozsahu komplikací 25 - 40
10 Komplikace provázející ušní postižení, ušní šelesty, tinnitus
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba podrobným audiometrickým vyšetřením objektivizovat lokalizaci, hlasitost, výšku a trvání tinnitu, zda jde šelest maskovat tónem nebo šumem frekvenčně blízkým tinnitu, stav funkce vnitřního ucha, aktivity a reaktivity rovnovážného ústrojí, případně stanovit, zda jde o sdružený výskyt symptomů. Současně je třeba u úporných tinnitu zhodnotit, zda jsou narušeny i psychické funkce, funkce kvality spánku, udržení pozornosti, bolesti a přihlédnout k tomu, zda je možná chirurgická léčba.
no
10a stabilizované formy, lehká symptomatologie neinterferující s pracovní činností 10
10b funkčně závažné formy, zejména s narušením pozornosti, spánku, s poruchami sluchu, poruchou rovnováhy 25 - 35
11 Maligní tumory v oblasti hlavy a krku (hrtanu, mandlí, slinných žláz, jazyka, hltanu, rtu)
Posudkové hledisko:
Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle kapitoly II. Rozhodující pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti u stavů stabilizovaných jsou funkční projevy a následky, zejména poruchy příjmu potravy, polykací potíže, neurologické poruchy s postižením hlavových nervů, bolesti, trismus, porucha hybnosti jazyka, záněty dýchacích cest a omezení ventilace, dopad na smrkání a čich, poruchy hlasu a mluvení, kanylonosičství, trvalá ztráta hlasu, narušení synchronizace polykání, poruchy funkce břišního lisu, mutilující a estetické (hyzdící) následky, ovlivnění smyslových funkcí sluchu, zraku, hybnosti krku a končetin. Přitom je nezbytné přihlédnout i k typu a rozsahu operačního zákroku.

Položka Druh zdravotního postižení Míra poklesu pracovní schopnosti v %
1 Hluchoslepota:
1a lehčí forma, v rozsahu oboustranné středně těžké nedoslýchavosti (ztráta slyšení podle Fowlera 40 až 65 procent) a oboustranné silné slabozrakosti (vizus 6/60-3/60) nebo oboustranné koncentrické omezení zorného pole v rozsahu 30 až 10 stupňů, i když centrální ostrost není postižena 35 - 45
1b těžká forma, v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti až hluchoty a oboustranné těžké slabozrakosti 60 - 70
1c hluchoslepota s postižením intelektu (podle tíže postižení) 70 - 90
1d praktická nebo úplná hluchota s praktickou nebo úplnou nevidomostí 90


Nové posuzování zdravotního stavu
Nově se od 1. ledna 2010 při posuzování invalidity hodnotí pokles pracovní schopnosti v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nebo takovým, který by byl, kdyby žadatel neměl příslušné zdravotní omezení (např. kdyby slyšel).
Pokud má žadatel o invalidní důchod více zdravotních postižení, pak pro přiznání důchodu se za rozhodující považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti.
Vyhláška umožňuje „přičíst“ za určitých podmínek až o 10 procentních bodů navíc. V určitých případech však může dojít i k „odečtu“ až 10 procentních bodů. Při navyšování nebo snižování procentní míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující:
a) přítomnost více zdravotních postižení,
b) dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti,
c) schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti (to se týká posuzování zdrav. stavu např. po úrazu, nemoci apod.),
d) schopnost rekvalifikace,
e) příznivá stabilizace onemocnění nebo adaptace pojištěnce na své zdravotní postižení.

Hodnocení invalidity dle jednotlivých stupňů:
Zachování pracovní schopnosti u invalidity 1. a 2. stupně:
U invalidity 1. a 2. stupně se nově hodnotí využití zachované pracovní schopnosti. Stanovuje se, zda je pojištěnec schopen vykonávat výdělečnou činnost jen:
• s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti,
• s podstatně menšími nároky na kvalifikaci a
• v podstatně menším rozsahu a intenzitě.
Za podstatně menší nároky, rozsah nebo intenzitu se u invalidity 1. stupně považuje snížení alespoň o třetinu, u invalidity 2. stupně alespoň o polovinu.

Zcela mimořádné podmínky a invalidita 3. stupně
Při uznání invalidity třetího stupně, tzn. v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 %, je lékař referátu lékařské posudkové služby povinen stanovit, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.
Zcela mimořádnými podmínkami se rozumí zásadní úprava pracovních podmínek, pořízení a využívání zvláštního vybavení pracoviště, zvláštní úpravy stávajících strojů, nástrojů, používání zvláštních pracovních pomůcek nebo každodenní podpora nebo pomoc na pracovišti formou předčitatelských služeb, tlumočnických služeb nebo pracovní asistence. V posudkové praxi to znamená zvážit, zda pojištěnec invalidní ve 3. stupni je za uvedených zcela mimořádných podmínek schopen pracovat.

Invalidní důchod v mimořádných případech
Na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně má nárok také osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území ČR a je invalidní pro invaliditu 3. stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku. Za invaliditu 3. stupně se v tomto případě považuje rovněž takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění.

Jak to bude s důchody přiznanými před rokem 2010?
Do 31. 12. 2009 Od 1. 1. 2010 Výplata
Plný invalidní důchod Invalidita III. stupně Stejná
Částečný invalidní důchod
(více než 50% ztráta výdělečné činnosti)
Invalidita II. stupně Stejná
Částečný invalidní důchod
(méně než 50% ztráta výdělečné činnosti)
Invalidita I. stupně Stejná
Všechny ostatní částečné invalidní důchody Invalidita I. stupně Stejná
O změně označení invalidního důchodu budou lidé, kteří ho pobírají, informováni dopisem od ČSSZ nejpozději do 31. ledna 2010.

3) Další změny:
Od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 budou platit úsporná opatření, která se týkají pojistného na sociální zabezpečení, státní sociální podpory, zaměstnanosti a nemocenského pojištění.

Nemocenské pojištění
Dávky nemocenského pojištění jsou čtyři: nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. V oblasti nemocenského pojištění se od 1. ledna 2010 jinak vypočítávají dávky nemocenského pojištění a poskytuje ošetřovné.

Ošetřovné
Pro rok 2010 se zavádí tzv. karenční doba pro ošetřovné. V praxi to znamená, že se ošetřovné neposkytuje první tři kalendářní dny potřeby ošetřování (péče) o člena domácnosti. Na jeden rok tak platí stejné pravidlo jako při dočasné pracovní neschopnosti, kdy za první tři pracovní směny nenáleží náhrada mzdy (platu), odměny, snížený plat nebo snížená odměna podle zvláštních právních předpisů.
Celková doba pro pobírání ošetřovného činí 9 kalendářních dnů a 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.

Peněžitá pomoc v mateřství (tzv. mateřská)
Od 1. ledna 2010 se výše mateřské dovolené o něco sníží.
Procentní sazba, kterou se stanovuje z redukovaného denního vyměřovacího základu denní výše nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného činí shodně 60 %.
Jestliže peněžitá pomoc v mateřství za kalendářní měsíc, nebude dosahovat částky rodičovského příspěvku, náleží rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi částkou rodičovského příspěvku a peněžité pomoci v mateřství za kalendářní měsíc. Tento rozdíl si rodič uplatňuje u úřadu práce v místě svého trvalého bydliště.

Státní sociální podpora
Od 1. ledna 2010 dochází k úpravě přídavku na dítě tak, jak byl před 1. červencem 2009. Změna se týká výše přídavku na dítě a také hranice příjmu rozhodného pro nárok na dávku.
Od 1. ledna 2010 je výše přídavku:
- na dítě do 6 let věku 500 Kč
- na dítě ve věku od 6 do 15 let 610 Kč
- na dítěte ve věku od 15 do 26 let 700 Kč.
Nárok na přídavek na dítě má od 1. ledna 2010 nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40 (způsob hodnocení příjmu ráda vysvětlím při osobní návštěvě v poradně).
Úřady práce stanoví nově nárok a výši přídavku na dítě náležejícího za leden 2010 automaticky bez žádosti. O této změně vydají písemné sdělení.

Podpora v nezaměstnanosti
V roce 2010 zůstávají dávky podpory v nezaměstnanosti na stejné výši a lze je pobírat stejnou dobu jako v roce 2009. Podpora v nezaměstnanosti se poskytuje během tzv. podpůrčí doby. Ta je různě dlouhá v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání. Člověk, kterému v době žádosti o podporu bylo.
- do 50 let, může podporu v nezaměstnanosti pobírat 5 měsíců,
- od 50 do 55 let má nárok na podporu 8 měsíců,
- víc než 55 let, může podporu pobírat 11 měsíců.
Výše podpory se stanovuje procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku zjištěného v posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období (poslední tři roky). Pokud uchazeč naposledy vykonával samostatnou výdělečnou činnost, procentní částka se počítá z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období, který se přepočítává na jeden kalendářní měsíc.
Procentní sazby jsou: první dva měsíce podpůrčí doby činí 65 %, další dva měsíce se jedná o 50 % a ve zbývajícím období o 45 %. Maximálně může být podpora v nezaměstnanosti 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první a třetí čtvrtletí kalendářního roku, který předchází roku, v kterém se podala žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Dochází ještě k dalším změnám v našich zákonech, jedná se však o změny malé nebo netýkající se problematiky sluchového handicapu. Narazíte-li na nějaký problém, se kterým si nebudete vědět rady, neváhejte se obrátit na naši poradnu. Ráda vám pomohu.

Jitka Vrchotová, DiS.
vedoucí poradny pro osoby
se zdravotním postižením a seniory
(+ poradenství ve znakovém jazyce)
tel.(SMS): 736 105 585,  tel. a fax: 266 753 431
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Partyzánská 7, 170 00, Praha 7- Holešovice
budova Pražské teplárenské, 3. patro, dveře č. 332
foto archiv Gongu

 

 Související články:


sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
HandsDance: hudební klipy pro neslyšící
10/02/2021 - Radka Kulichová
Dysfázie a autismus
02/02/2021 - Česká televize
Zlaté české ručičky
30/01/2021 - Česká televize
Ocenění ASNEP 2018
28/01/2021 - Česká televize
Kniha Odposlechnuto v Praze pomáhá neslyšícím
26/01/2021 - Česká televize
Původ znakových jazyků a jejich budoucnost
24/01/2021 - Česká televize
Raná péče
24/01/2021 - Česká televize
Lenka Matoušková
22/01/2021 - Česká televize
Studijní obor Čeština v komunikaci neslyšících
22/01/2021 - Česká televize
Vodníkova princezna
20/01/2021 - Česká televize
Vliv nových technologií na život neslyšících
18/01/2021 - Česká televize
Po stopách filmů sluchově postižených
18/01/2021 - Česká televize
Podpůrný spolek hluchoněmých svatého Františka Sáleského
16/01/2021 - Česká televize
Usherův syndrom
10/01/2021 - Česká televize
Divadlo beze slov
05/01/2021 - Česká televize
Pantomima a pohybové divadlo
01/01/2021 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
Dysfázie a autismus
Raná péče
Usherův syndrom
Vademecum - webová publikace pro neslyšící
Domov pro neslyšící seniory
Celostátní sportovní hry sluchově postižené mládeže a dětí — Aplikace Záchranka /2/
Základy sexuální výchovy
Vaše dotazy na ČSSZ
Metody vyšetření sluchu
Práva neslyšících (TKN)
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
Dávky a příspěvky pro osoby se sluchovým handicapem
Metody vyšetření sluchu
Příspěvky na kompenzační pomůcky
Technické pomůcky pro nedoslýchavé
Nový zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb.
Seznam kompenzačních pomůcek pro SP
Sluchadlo nesmí skončit v šuplíku
Zvýhodněné dopravní tarify v zemích Evropské unie
Sociální příspěvky
Změny v poskytování příspěvků od ledna 2010

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 7
celkem: 7
Přihlášení

ikonka 

aktuality 

RSS kanály 

[CNW:Counter]