V tomto článku bych se chtěla zmínit alespoň okrajově o různých technických pomůckách pro nedoslýchavé, zejména však o sluchadlech a jejich užívání.
Sluchadla jsou nejdůležitější pomůcka pro všechny sluchově postižené, u nichž je alespoň částečně zachováno slyšení. Nejčastěji sluchadla fungují tak, že zesílí vnímaný zvuk. Sluchadla mají velký význam hlavně pro nedoslýchavé, neboť se s nimi mohou téměř bez problémů dorozumívat se slyšícími. Často lidé, kteří začnou nosit sluchadla najednou zjistí, kolik různých zvuků dříve neslyšeli, a o kolik je jejich svět náhle bohatší.
Aby byla sluchadla k užitku a ne ke škodě, tak je důležitá sluchová rehabilitace a nácvik používání sluchadla a péče o ně.
Rozdělení sluchadel
Sluchadla dělíme podle jejich konstrukce na základní typy, a to na sluchadla kapesní, brýlová, závěsná, boltcová a zvukovodová
Kapesní (krabičková) sluchadla
Obsahují mikrofon, elektrické obvody a napájecí zdroj (to vše je vestavěno v malé krabičce, do které se připevňuje ohebná šňůrka spojující krabičku se sluchátkem). Na sluchátku je nasazena tvarovka, pomocí které je sluchátko upevněno do ucha.Tento typ sluchadel se v dnešní době již tak často nepoužívá, neboť kromě velkých rozměrů je jejich nevýhodou také zesilování všech různých okolních zvuků (tření kabátu o krabičku apod.). Přesto je to jediný typ sluchadel, který se dá využít u velmi malých dětí a u velmi starých lidí pro svoji lehkou ovladatelnost. Dále je zde výhoda to, že se v nich používají tužkové baterie, které jsou celkem levné.
Brýlová sluchadla
Dříve byla velmi oblíbená, neboť bylo celé sluchadlo schováno do nožiček brýlí. V dnešní době, kdy se na trhu objevily již i jiné typy sluchadel, se používají málo. Nejvíce se používají brýlová sluchadla pro kostní vedení, kde je v nožičce brýlí vestavěn kostní vibrátor.Závěsná sluchadla
Mají mikrofon, elektroniku, sluchátko i napájecí zdroj vestavěny do malého oválného pouzdra, které je zavěšeno za ušním boltcem a zesílený zvuk je veden krátkou hadičkou do ušní tvarovky ve zvukovodu. Jejich velkou výhodou je, že u nich nedochází k rušivým zvukům, stejně tak jako u boltcových a zvukovodových sluchadel.Tato sluchadla bývají oblíbená také pro možnost poslechu s pomocí indukční smyčky, který umožňuje kvalitnější poslech ve velkých sálech nebo také poslech telefonu. (Je to umožněno vestavěním indukční cívky do sluchadla, která je citlivá ne na dopadající zvuk, ale na elektromagnetické pole.) Sluchadlo se pak dá přepínat buď na poslech s pomocí indukční cívky, nebo na poslech s mikrofonem. Uživatel však při poslechu s pomocí indukční cívky neslyší ostatní zvuky v místnosti, proto je stále více sluchadel vybaveno možností zapojení jak mikrofonu, tak i indukční cívky.
Sluchadla do boltce
Začala se vyrábět koncem 70. let. Potřebné součástky již byly tak malinké, že se daly umístit do malého sluchadla umístěného přímo v ušním boltci. Dnes jsou tato sluchadla vyráběna ve specializovaných laboratořích podle audiogramu nedoslýchavého a podle odlitku jeho zvukovodu.Za nevýhodu tohoto sluchadla můžeme považovat to, že se konec tvarovky sluchadel ucpává mazem, který se tvoří v chrupavčité části zvukovodu. Proto je nutná pravidelná kontrola sluchadla a jeho čištění.
Mnohem závažnější však je, že jestliže mluví sám nedoslýchavý, rozechvívá svým vlastním hlasem i chrupavčité stěny svých vnějších zvukovodů. Pokud je zvukovod otevřen, uniká takto vzniklý zvuk převážně ven ucha. Pokud však zvukovod ucpeme ušní tvarovkou (je jedno, jestli je to tvarovka pro kapesní sluchadlo, závěs nebo sluchadlo do boltce), namíří si to vibrace vyvolané vlastním hlasem přímo na bubínek. Vlastní hlas pak zní velmi nepřirozeně, nedoslýchaví ho popisují jako dunění v sudu. Tomuto jevu se říká okluze. Je jasné, že tento problém mají pouze lehce nedoslýchaví, kteří ještě dostatečně slyší i zvuky nezesílené sluchadlem.(Hrubý, 1998, s. 106 )