zobrazeno: 3871x

Masarykova univerzita – škola bez bariér

zdroj: Gong 11-12/2009 publikováno: 06/01/2010

Středisko Teiresiás, celým názvem Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, zřídila Masarykova univerzita v Brně před devíti lety. Jeho úkolem je zajišťovat, aby studijní obory akreditované na univerzitě byly v největší možné míře přístupné také studentům nevidomým a slabozrakým, neslyšícím a nedoslýchavým, s pohybovým handicapem, případně s jiným postižením. Ve struktuře univerzity je středisko zařazeno jako samostatné univerzitní pracoviště, čímž se odlišuje od jiných univerzitních středisek s podobným zaměřením. O činnosti střediska Teiresiás jsem si povídala s jeho ředitelem PhDr. Petrem Peňázem.

Pane doktore, můžete nám Teiresiás trochu představit - především z pohledu služeb, které poskytuje sluchově postiženým studentům?

Jak je deklarováno i na webových stránkách univerzity, středisko Teiresiás v případě studentů se sluchovým handicapem usiluje o vyvážený kompromis různých existujících koncepcí, především metody orální a znakové. Na jedné straně pokládá za nezbytné, aby neslyšící absolvent univerzity znal státní i druhý cizí jazyk (písemně, a užívá-li mluvené slovo, pak i ústně) a aby byl schopen o otázkách svého oboru diskutovat bez pomoci tlumočníka (minimálně formou elektronické korespondence či chatové konverzace). Na druhé straně však počítá s tím, že škola nabídne tlumočníka ve všech případech, kdy je studium založeno na sledování mluveného slova, a bude systematicky dbát o rozvoj českého znakového jazyka v těch oborech, na nichž neslyšící studují.

Středisko má vlastní celouniverzitní studijní oddělení s právem registrace, zápisu a průběžné kontroly studia zdravotně postižených studentů v Informačním systému MU, je i poradenským a metodickým centrem pro středoškolské studenty. Jako jediné z podobných středisek v republice má charakter brailleského vydavatelství, celostátní vysokoškolské knihovny, tlumočnického centra a asistentského dispečinku. V rámci tohoto střediska funguje i výzkumné pracoviště s vývojem vlastních technologických řešení.

Středisko, pokud vím, má oddělení znakového tlumočnictví a poradenství pro sluchově postižené, kde pracují také tlumočníci i odborní pracovníci z řad neslyšících. Kolik pracovníků celkem v tomto oddělení pracuje a co je jejich pracovní náplní?

Oddělení má v současné době 10 interních a 50 externích zaměstnanců. Pokud jde o ty interní pracovníky, dají se v podstatě rozdělit do dvou skupin: tlumočníci znakového jazyka a učitelé. Ta druhá skupina souvisí s tím, že Masarykova univerzita podle svých vnitřních směrnic nabízí jednak speciální výuku jazyků pro sluchově postižené, jednak výuku přímo ve znakovém jazyce tam, kde se jeví jako účelnější zřídit kurz s českým znakovým jazykem jakožto jazykem vyučovacím místo tlumočení kurzu vedeného v češtině. Pokud jde o externí pracovníky, je škála jejich úkolů bohatá. Asi nejdůležitější skupinu představují zapisovatelé.

Kolik sluchově postižených studentů v současné době na MU studuje a v jakých oborech nejčastěji?

Na MU studuje v současnosti 90 sluchově postižených studentů. Pokud jde o obory, patří k nejčastější volbě aplikovaná informatika na Fakultě informatiky a speciální pedagogika nebo pedagogické asistentství na Pedagogické fakultě. Naší snahou je ale nabízet sluchově postiženým studentům co největší škálu oborů, a tak se poměrně často objevují i obory na jiných fakultách: právo sociálního zabezpečení na Právnické fakultě, různé obory Ekonomicko-správní fakulty a dalších.

Jaké služby středisko sluchově postiženým studentům nabízí, aby uspokojilo jejich specifické nároky?

O těch hlavních už jsme mluvili: Teiresiás nabízí tlumočení, zapisovatelství, výuku mluvených jazyků i dalších předmětů ve znakovém jazyce. Kromě toho ale nabízí především poradenství – každý student má kdykoliv možnost se radit o tom, jak si sestavit studijní plán, které předměty zapsat, jak těžké bude jim porozumět. Studijní předpisy Masarykovy univerzity nabízejí sluchově postiženým studentům individuální lhůty potřebné k tomu, aby látku zvládli a v okamžiku zkoušky jí bezpečně rozuměli. Kromě toho se nabízejí týmové sportovní aktivity pro neslyšící jako součást univerzitní nabídky sportů, kulturní akce pro neslyšící, účast na projektech, v nichž se připravují elektronické studijní materiály pro mladší studenty včetně materiálů ve znakovém jazyce...

Pane doktore, vrátila bych se k tomu zapisovatelství... Hovořil jste o něm již na letošní konferenci INSPO, kde jste uvedl, že Masarykova univerzita nabízí možnost přepisů přednášek do písemné podoby nejen studentům, ale celé akademické veřejnosti. Můžete nyní našim čtenářům prozradit, v čem tato služba spočívá a kdo ji nejvíce využívá?

Zapisovatelství má několik úrovní, nebo můžeme říct stupňů. Liší se podle toho, zda smyslem je nabídnout v reálném čase přístup k mluvenému slovu (pak jde o vizualizaci velmi podobnou artikulačnímu tlumočení nebo znakované češtině), nebo zda smyslem je nabídnout záznam o obsahu řeči, o tom, co bylo řečeno, záznam, z něhož lze později i studovat, tedy doplňovat jím tištěné a elektronické studijní materiály. Tu první variantu samozřejmě používají především ti, kdo bezpečně rozumějí česky, tedy spíše nedoslýchaví studenti. Druhá služba na preferovaném způsobu komunikace už tolik závislá není. Záznam z přednášek je potřebný jak pro ty, kteří se musí soustředit na tlumočení, tak pro ty, kteří se soustředí na vizualizaci slova.

Zapisování probíhá na Masarykově univerzitě skutečně v rozsáhlém měřítku. Středisko Teiresiás, jak jste řekl, spolupracuje s řadou zapisovatelů... Kdo zapisovatelství na MU prosadil? V jakém školství jste nalezli model pro tento druh služby?

Středisko Teiresiás je na Masarykově univerzitě samostatným hospodářským pracovištěm, které je oprávněno jednat tak, jak uzná za vhodné, pokud to není v rozporu s platnými předpisy. Není tedy potřeba něco prosazovat – stačí to prostě udělat, pokud jsou k dispozici lidé, kteří mohou nějaký servis nabídnout, a prostředky, z nichž lze servis uhradit. Dalo by se tedy stručně říct, že zapisování prosadili sluchově postižení studenti tím, že se s námi na této službě dohodli. A pokud jde o modely nebo vzory, postupovali jsme opačně: středisko Teiresiás většinou spíš hledá, s kolika jinými školami a do jaké míry se nakonec shodne v tom, které služby pokládá za nezbytné zajistit. V evropském školství pokládáme za velmi profesionální zapisovatelský servis britský.

Z jakých zdrojů škola přepis financuje?

Zdrojů lze uvést několik: kromě příspěvku od univerzity samotné, tedy ze základní dotace na vzdělání, se prozatím dařilo získávat prostředky z různých rozpočtových ukazatelů českého ministerstva školství, dále z Evropského sociálního fondů a z jiných evropských projektových schémat. Zcela ojediněle se objevují soukromí sponzoři.

Z jakých finančních zdrojů jsou na Masarykově univerzitě placeni tlumočníci znakového jazyka a jak často jsou využíváni?

O tlumočnících platí totéž jako o financování střediska vůbec: zdrojů je celá řada. A pokud jde o objem tlumočení, můžete si udělat představu z toho, že ho využívá asi polovina 90 sluchově postižených studentů. Každý z nich má zapsáno nejméně 10 hodin výuky týdně a tu může sledovat buď tak, že se vyučuje přímo ve znakovém jazyce, nebo tak, že se tlumočí, nebo tak, že se zapisuje. Přímá výuka ve znakovém jazyce tvoří jen nepatrnou část, takže větší část těch týdenních hodin, o nichž je řeč, pokrývá tlumočení a zapisování. O konkrétních předmětech nemá smysl mluvit, je jich příliš mnoho.

Již druhým rokem funguje v rámci střediska Teiresiás také galerie, kde vystavují své umělecké práce lidé se zdravotním postižením. Kdo byl autorem myšlenky zřídit takovou galerii? Když se dívám na ten bohatý sled vystavovatelů, je z toho patrné, že si galerie získala své příznivce a o možnosti vystavovat je zde zájem...

U zrodu galerie ve středisku Teiresiás stojí dvě osoby: První je dr. Karolína Stehlíková, která původně řídila programy celoživotního vzdělávání a nyní jako manažerka zodpovídá za styk střediska s veřejností. Dr. Stehlíková má vzdělání v oboru divadelní vědy a organizace výstav a vernisáží je jí blízká. Druhou osobou je Mgr. Ilja Rajdová, která má bohaté zkušenosti se sluchově postiženými studenty. Původně pracovala jako středoškolská profesorka a nyní ve středisku Teiresiás vyučuje (spolu s neslyšícími učiteli), češtinu pro neslyšící. Obě přišly společně s tím, že vstupní hala střediska se k výstavám výborně hodí. Myslím, že si dobře rozumějí, a mám radost z toho, co jste sama zmínila: že si galerie stačila najít zájemce o možnost vystavovat i zájemce, kteří přicházejí pravidelně na naše vernisáže a chtějí naše výstavy zhlédnout.

Teiresiás se podílí na řešení poměrně obsáhlého vzdělávacího projektu pro sluchově postižené studenty. Můžete našim čtenářům tento projekt přiblížit?

Od června 2009 je středisko Teiresiás řešitelem tříletého projektu ESF nazvaného Universal learning design – inovace interpretačních a komunikačních služeb. Ve spolupráci se sdruženími neslyšících, jako jsou Trojrozměr - brněnské centrum českého znakového jazyka a AWI film, dále s Českou komorou tlumočníků znakového jazyka a ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci, se Západočeskou univerzitou v Plzni a s Národní radou osob se zdravotním postižením vznikne během tří let řada dalších e-learningových materiálů ve znakovém jazyce i o znakovém jazyce, slovník českého znakového jazyka online i nová verze tzv. hybridní knihy, která neslyšícím umožní sledovat studijní text současně jak v češtině, tak ve znakovém jazyce.

Děkuji za rozhovor a blahopřeji k získání titulu Škola bez bariér 2009, kterou Masarykova univerzita dne 21. září získala od Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové za nejvstřícnější přístup ke studentům se zdravotním postižením.

foto: archiv Gongu a MU

 

sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
tu?n?kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
I neslyšící chtějí pracovat
16/11/2017 - Jaroslava Fuksová
230 let škola pro sluchově postižené v Holečkově ulici — Cena Hieronyma Lorma
05/11/2017 - Česká televize
Domácí porody
25/10/2017 - Česká televize
Rezoluce EP o znakovém jazyce
20/10/2017 - Česká televize
Neslyšící řidiči a taxikáři
15/10/2017 - Česká televize
Speciální škola pro sluchově postižené v Radlicích
10/10/2017 - Česká televize
Konference odhalila tajemství znakového jazyka
15/02/2017 - Lucie Křesťanová
Ze zákulisí natáčení pohádky Nepovedený čert
15/01/2017 - Česká televize
Raná péče o neslyšící děti
22/11/2016 - Česká televize
Lékařka Eva Francová
20/11/2016 - Česká televize
Deaf Friendly
15/11/2016 - Tiché zprávy
Základy sexuální výchovy
12/11/2016 - Česká televize
Migrace, kultura, náboženství
10/11/2016 - Česká televize
Poradenské centrum pro neslyšící a nedoslýchavé Kroměříž
07/11/2016 - Česká televize
Pracovní příležitosti pro neslyšící
05/11/2016 - Česká televize
Profesorka Alena Macurová
02/11/2016 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
Studentka práv Jana Havlová
Neslyšící a právo na vzdělání II.
Který amatér to kontroloval?
Stredisko pre pomoc študentov so špecifickými požadavkami MU
Znakový jazyk, tlumočnictví a vizualizace na vysokých školách z pohledu Masarykovy univerzity
Centra pro pomoc studentům: Pyramida a Slunečnice
Manuál základních postupů jednání při kontaktu se studentem se sluchovým postižením na VŠ
Študenti so sluchovým postihnutím na Pedagogickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave
18 let výchovné dramatiky neslyšícíh na JAMU v Brně
Masarykova univerzita – škola bez bariér
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
Jak se nám studuje?
Studenti s vadou sluchu: možnosti studia po střední škole
Středisko Teiresiás I.
Středisko Teiresiás II.
Historie a perspektivy oboru "Čeština v komunikaci neslyšících"
Divadlo jako životní potřeba i způsob seberealizace
Masarykova univerzita – škola bez bariér
Neslyšící s vysokoškolským vzděláním (TKN)
Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky - Teiresiás (TKN)
18 let výchovné dramatiky neslyšícíh na JAMU v Brně

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 69
celkem: 69
Přihlášení

ikonka 

aktuality 
Den otevřených dveří oboru Čeština v komuni
Začala registrace na konferenci INSPO 2018
Kdo zvítězí ve čtrnáctém ročníku literárn
O Koblížkovi a O Budulínkovi /vhodné pro děti
Podpora veřejně účelných aktivit spolků ZP
Oranžové schody pro rok 2018
Augustin pomáhá studentům se specifickými pot
Pozvánka na Galavečer 2018
Spolek nadšenců začal provozovat web s přehled
Cena Nadace Vodafone Rafael: 200 000 korun pro nez

RSS kanály 

[CNW:Counter]