Dávky a příspěvky pro osoby se sluchovým handicapem

Také v tomto čísle časopisu Gong bych ráda pokračovala v našem malém seriálu o dávkách a příspěvcích pro osoby se sluchovým handicapem. Tentokrát se zaměřím na částečný a plný invalidní důchod a na to, za jakých podmínek a komu jsou důchody přiznávány.

Podle zákona č. 155/1995 sb., o důchodovém pojištění je:

„Plně invalidní ten, komu z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu
a) poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo
b) je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek (Poznámka: tento typ plného invalidního důchodu dostávají především osoby s těžkým postižením zraku a zároveň s těžkou nedoslýchavostí, popřípadě úplnou nebo praktickou hluchotou).

Částečně invalidní ten, komu z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %.„

Tolik tedy říká zákon. Možná vám může připadat trochu zvláštní posuzovat schopnost člověka pracovat podle nějakých procent. To jsou však pravidla nastavená zákonem a nám nezbývá než je respektovat.

V prováděcí vyhlášce (č. 284/1995 sb.,) k tomuto zákonu, je uveden přehled zdravotních omezení vč. procentního „ohodnocení“. U každé diagnózy je určité procentní rozpětí, které nechává prostor posudkovému lékaři. Když se na přehled podíváte (viz tabulka), snadno zjistíte jak si při které diagnóze zhruba „stojíte“. Většina sluchových vad je ohodnocena tak, že není možné získat plný invalidní důchod.

Výjimku tvoří pouze situace, kdy se vada sluchu pojí ještě s nějakou další závažnou diagnózou např. sociální dizentegrací, závratěmi apod. (viz tabulka) nebo v případě, že se jedná o kombinované postižení sluchu a zraku, tedy o hluchoslepou.

Pozor! Zdravotní postižení se při posuzování invalidity nesčítají! Říká se „stokrát nic umořilo osla“, v tomto případě však není možné sečíst sto různých drobných zdravotních neduhů a očekávat, že dostanete plný invalidní důchod. Trpíte-li např. některým závažným onemocněním a ještě k tomu jste neslyšící, posudkový lékař vybere to zdravotní omezení, které je nejzávažnější a podle něj určí zda máte na invalidní důchod nárok nebo ne.

Výplata invalidního důchodu

Mnoho lidí si myslí „jsem zdravotně postižený, mám ztížené podmínky pro práci tak ať mi stát platí“. Tak jednoduché to však není. Můžete být uznáni částečně nebo plně invalidními avšak bez nároku na výplatu důchodu. Jak je to možné?

Výplata důchodu se odvíjí od počtu odpracovaných (pojištěných) let. Nestačí tedy neslyšet, ještě je třeba mít odpracované roky a v těch odpracovaných letech mít zaplacené tzv. sociální pojištění. Za odpracované roky se však považuje i doba studia, péče o dítě a ještě několik dalších. Já však v tomto krátkém článku nechci však zabíhat do velkých detailů, proto je zde nebudu všechny vypisovat.

Počty odpracovaných (pojištěných) let

Opět nahlédneme do zákona o důchodovém pojištění a zjistíme, že potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku do 20 let méně než jeden rok, od 20 let do 22 let jeden rok, od 22 let do 24 let dva roky, od 24 let do 26 let tři roky, od 26 let do 28 let čtyři roky a nad 28 let pět roků.

Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem plné invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem plné invalidity.

Výjimku tvoří pouze tzv. invalidé z mládí, tzn. osoby, jejichž zdravotní postižení vzniklo ještě před 18. rokem (např. vrozená vada sluchu apod.). U těchto osob se k počtu odpracovaných let nepřihlíží.

Příjem ze zaměstnání a invalidní důchod

1) Zaměstnání a částečný invalidní důchod – zde je situace nejednodušší. K částečnému invalidnímu důchodu si od roku 2006 můžete přivydělat zcela neomezeně.

2) Zaměstnání a plný invalidní důchod podle zákona 155/1995 sb., pís. b (viz popis na začátku článku) – i zde není příjem omezen. Předpokládá se totiž, že tento důchod je opravdu přiznáván jen osobám, které jsou schopny soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Když si práci v takových podmínkách najdou, mohou mít příjem libovolně vysoký.

3) Zaměstnání a plný invalidní důchod podle zákona 155/1995 sb., pís. a – zde je situace naopak nejobtížnější. Jelikož se jedná o invalidní důchod „ohodnocený %“, nemají všichni stejné podmínky pro zaměstnávání. V tomto případě je tedy třeba obrátit se na pobočku ČSSZ v místě trvalého bydliště a zároveň vše konzultovat s ošetřujícím lékařem nebo se závodním lékařem firmy, ve které chcete pracovat.

Nevíte-li jaký typ invalidního důchodu vám posudkový lékař České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) přiznal, zjistíte to nejlépe tím, že nahlédnete do svého rozhodnutí o přiznání důchodu. Máte-li však rozhodnutí starší než z roku 1995, důchod vám byl přiznán podle jiného zákona. V tom případě doporučuji obrátit se pro informace na některou z poboček ČSSZ (kontakty uvádím na konci článku) a nebo využít služeb naší poradny.

Kdy je možné žádat o invalidní důchod?

Nejdříve v roce, kdy dovršíte 18 let. Nebo tehdy (např. po úrazu), kdy je jasné, že váš zdravotní stav je neměnný.

Jak žádat o invalidní důchod?

Formuláře k žádosti o invalidní důchod najdete na www.cssz.cz. Na těchto webových stránkách najdete také kontakty na všechna pracoviště ČSSZ v ČR. Obracejte se na pracoviště v místě vašeho trvalého bydliště.

Nemáte-li přístup na internet, využijte služeb naší poradny. Ráda vám pomohu.
Kontakt na mě:
Jitka Vrchotová, DiS., sociální pracovnice a tlumočnice do znakového jazyka
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
(Poradna pro osoby se zdravotním postižením a seniory)
Adresa: Partyzánská 7 (budova Pražské teplárenské – 3. patro), Praha 7,
e-mail: j.vrchotova@nrzp.cz, tel.: 266 753 427, tel.(SMS): 736 105 585