Britský neslyšící komik John Smith
Poprvé jsem se s Johnem setkala před rokem a půl na Deaffestu 2006 (Filmový festival neslyšících), který se každoročně koná v anglickém městě Wolverhampton. Bylo to také poprvé, kdy jsem se mohla smát úplně všemu, neboť vše bylo podáno ve znakovém jazyce. Do té doby jsem viděla pouze profesionální komiky, kteří byli slyšící a jejich show byla v mluveném jazyce, překládána tlumočníky znakového jazyka. Nebylo to samozřejmě moc povedené, neboť se zde střetly dvě kultury – kultura neslyšících a slyšících, neznalost komunity a kultury neslyšících, která vedla ke ztrátě empatie mezi slyšícími komiky a neslyšícím publikem, obtížnost překladu ironických frází a intonace v hlasu, tak jako překlad „kultury slyšících“ do znakového jazyka.
Pomyslela jsem si, že MUSÍM pozvat Johna do Prahy, na každoroční přehlídku tvorby ve znakovém jazyce Mluvící ruce, kterou pořádá Česká unie neslyšících. Vloni v říjnu bylo právě 10. výročí Mluvících rukou. Byla jsem moc ráda, když John Smith, úspěšný neslyšící komik, dobře známý v britské komunitě neslyšících, moji nabídku přijal.
Česká komunita neslyšících tak byla poctěna jeho přítomností, neboť to bylo poprvé, kdy vystupoval v zahraničí! S Johnem jsem uskutečnila rozhovor o jeho životě, práci a o tom, co vše musel podstoupit, aby se mohl stát neslyšícím komikem.
Johne, prosím, řekni nám, jak ses vlastně stal komikem?Abych řekl pravdu, v podstatě jsem byl komikem celý svůj život, ale nikdy jsem nenašel odvahu vystupovat veřejně, před „skutečným publikem“. Ale mí přátelé naléhali, ť to zkusím, a tak jsem se před dvěma a půl lety rozhodl do toho jít. S několika kamarády jsme založili skupinu „Deaf Comedy Group“ pro charitativní akce v klubu neslyšících v Nottinghamu. Měli jsme úspěch a lidé se dožadovali našich vystoupení. A právě díky těmto vystoupením jsem se stal sebevědomější a začal jsem uvažovat o tom, že bych to zkusil jako sólo.
Mé první sólo vystoupení se uskutečnilo ve známém Rotherham Theatre, v květnu roku 2006. Byl jsem skutečně překvapený svým úspěchem. Po vystoupení za mnou přicházeli lidé a gratulovali mi. Také mi dobře radili a svěřovali se se svými názory, takže jsem se mohl z nich poučit do budoucna a stále zlepšovat svá další vystoupení. V současné době jsem jen jedním profesionálním neslyšícím komikem ve Velké Británii, který rozesmívá publikum v britském znakovém jazyce.
I když jsem vždy rád rozesmíval lidi, nikdy jsem nesnil o tom, že bych se stal neslyšícím komikem. Rád se ale dívám na vizuální komedie v televizi jako například na filmy Tom a Jerry, Laurel a Hardy, Charlie Chaplin a tak dále. Prostě jsem zjistil, že stát se dobře známým neslyšícím komikem je reálné a že to může být moje kariéra. Nyní je můj program zaplněný na půl roku dopředu, o víkendech cestuji a vystupuji v různých britských městech a rozesmívám jak neslyšící, tak i slyšící publikum.
Prosím, vysvětli nám, co se snažíš předat publiku svým vystoupením?Komedie mi pomáhá prozkoumávat a vyzdvihnout problematiku týkající se hluchoty a neslyšících. Sám jsem neslyšící a byl jsem vychováván ve slyšící rodině, kde se nepoužíval britský znakový jazyk. Navštěvoval jsem školu v integraci, a také jsem bohužel zažil šikanu slyšícími dětmi z okolí místa mého bydliště. Vždycky jsme se porvali, protože na mne ukazovaly hrozné znaky a posmívaly se mi. To pokračovalo ještě v mé rané dospělosti, ale naučil jsem se s tím vypořádat.
Při svých vystoupeních sdílím své zkušenosti neslyšící osoby vyrůstající ve světě, který sestává převážně ze slyšících. Demonstruji obtížnosti, se kterými se jako neslyšící lidé musíme vypořádat. Naše vzdělání nebo jeho nedostatek, naši politiku, historii, rodinu, přístup ke komunikaci a to, jak čelíme komunikačním bariérám, každodenním překážkám, proti kterým bojujeme. Zkrátka – toto vše se děje každý den neslyšícím lidem individuálně. Celé mé publikum má možnost sdílet něco, co je jim společné, co dobře známe z vlastní zkušenosti. Show, kterou předvádím, má skutečný dopad na všechny, kteří ji shlédnou. Jsem si vědom toho, že něco, co prezentuji, může být porozuměno snadno jako sprosté a vulgární. Pokouším se vyzdvihnout zkušenosti Neslyšících, jak pozitivní, tak negativní, právě touto komedií.
Někteří lidé to mohou cítit jinak, záleží na jejich povaze, zda jsou neslyšící, Neslyšící, nedoslýchaví anebo slyšící. I tlumočníci a učitelé mají odlišné názory. Lidé reagují různě, ale většinou se shodují v jedné a té samé frázi, a sice mi říkají: „Předáváš slyšícím zprávu!“ (You give the hearing the message!)
Jak ses cítil, když jsi opouštěl Velkou Británii, abys poprvé vystoupil v zahraničí?Samozřejmě jsem se těšil na novou zkušenost s vystupováním v zahraničí. Ale zároveň jsem byl trochu nervózní a měl jsem trochu obavy, neboť jsem ještě nikdy v zahraničí nevystupoval.
Bylo pro mne velkou výhodou, že jsem mohl s Tebou konzultovat vystoupení pár dní před skutečným vystoupením a že jsem dostal příležitost se přidat k vaší mezinárodní skupině (Byla jsem spoluvedoucí výměny neslyšící mládeže z České republiky, Slovenska, Maďarska a Francie – pozn. I. T.). Také jsem byl rád, že jsem mohl s Tvým přítelem (Gordon Hay, neslyšící Angličan, který má s životem v České republice zkušenosti – pozn. I. T.) prodiskutovat otázky ohledně mezinárodního znakového systému a také kulturní odlišnosti mezi britskou komunitou neslyšících a východoevropskou spolu s komunitou českých neslyšících.
Obával jsem se toho, že publikum nebude rozumět mému vystoupení, ale pak jsem si oddychl, když jsem zjistil, že jsem schopen vyprodukovat komické skeče, používajíc mezinárodní znaky, které jsem se naučil od neslyšících se zkušeností s mezinárodními znaky. To mi dodalo více sebevědomí před samotným vystoupením v Praze.
A jaký jsi měl dojem ze samotného vystoupení v Praze?Ve Velké Británii jsem zvyklý vystupovat tak dvě až tři hodiny. Avšak v Praze to byla přehlídka, při které byl každému přidělen určitý čas na vystoupení a mně byla přidělena jen půlhodina. Myslím, že jsem to nakonec dost protáhl, ale publikum bylo skutečně báječné a atmosféra rovněž, takže jsem byl víc a víc sebevědomější a užíval jsem si komunikace a spolupráce s publikem. Skutečně mi hodně napomohlo.
Po skončení divadelního programu ke mně přišlo mnoho Čechů a gratulovali mi v pozitivním a podporujícím duchu. Dokonce chtěli můj autogram! :-) Byl jsem příjemně překvapen tím, že všemu rozuměli a podle jejich reakcí si moji show dobře užili. Také účastníci výměny mládeže byli nejviditelnější fanoušci po dobu mého vystoupení a vždycky bujaře mávali rukama po nějakém žertíku. Také mne požádali o to, abych přijel do jejich zemí, takže teď mám další podnět, o kterém mohu uvažovat! :-)
To je pro Tebe skutečně bezvadná příležitost a výzva! Johne, chtěl bys něco vzkázat českým neslyšícím?Chtěl bych moc poděkovat za příležitost vystupovat v Praze na 10. výročí vašeho každoročního festivalu Mluvící ruce! Skutečně jsem si užil svých pět dní v Praze, potkal jsem české i zahraniční neslyšící, jak mladé, tak starší. Určitě bych chtěl Prahu zase brzy navštívit! Návštěva v Praze mne hodně inspirovala a byl jsem rád, že mohu pozorovat život po česku.
Byl jsem překvapen tím, že neslyšící z České republiky při logopedii nezažili konkrétně například užívání nafukovacích balonů za účelem cítit a „slyšet“ zvuky, které je pro britské školy pro neslyšící tak typické. To bylo zajímavé zjištění. Na světě je hodně kultur, ale my neslyšící jsme v podstatě stejní, rozumíme si navzájem – a není důležité, z jakého konce země pocházíme. Máme stejný způsob komunikace, sdílíme v podstatě stejné zkušenosti, rozumíme si. Zkrátka – držíme pospolu!
Děkuji Ti, Johne, za zajímavý rozhovor a návštěvu u nás v Praze. Přeji Ti mnoho úspěchů nejen doma, ve Velké Británii, ale také v zahraničí a hlavně – předávej slyšícím zprávu dál!Pro zájemce – více o životě a práci Johna Smitha najdete na jeho webových stránkách: www.beautifulbsl.co.uk
ANKETA
Jaké dojmy jste si odnesli z vystoupení neslyšícího britského komika Johna Smitha na Mluvících rukou?
Kristina KratochvílováVystoupení Johna Smitha bylo skvělé! Poprvé jsem viděla něco podobného a byla jsem překvapená, jak nás téměř hodinu dokázal bavit tak, že publikum často „řvalo smíchy“. Ačkoliv je to Angličan a neumí český znakový jazyk, neslyšící diváci neměli problém s porozuměním. John Smith dokázal kombinací pantomimy, mimiky a znaků předat divákům vše, co měl v úmyslu. Skvěle vystihl různé situace ze života neslyšících a jejich postoje ke slyšícím. I mojí mamince, která neumí znakový jazyk, se jeho vystoupení líbilo. Některé scénky pochopila, sice nerozuměla všemu, ale prý se vůbec nenudila.
Reakce některých diváků byly, že John Smith byl příliš vulgární, „nevkusný“ a přeháněl to. Ale já jsem ten pocit neměla, myslím si, že je to součástí jeho drsného „černého“ humoru a útočné ironie. Jinak by to nemělo ty správné grády. Děkuji Ivaně Tetauerové, že Johna Smitha pozvala na Mluvící ruce do Prahy, a Johnovi děkuji, že přijel! Doufám, že jsme ho v České republice neviděli naposledy…
Třeba se někteří naši neslyšící umělci nechají inspirovat a v budoucnu se budeme moct těšit na víc podobných představení s vtipy ze života neslyšících (nejen) o slyšících. John Smith po slyšících střílel, naštěstí jen vodní pistolí, takže to všichni s mokrým tričkem přežili. :-)
Mirka KvasničkováJeho představení se mi vážně moc líbilo, jen si myslím, že to opravdu přehnal ve scéně s kochleárním implantátem – vzal nůž a ptal se lidí, kteří měli kochleární implantát, zda by nechtěli svůj implantát servat z ucha. Chudáci ti lidé s KI, jak se museli cítit.
Doufám ale, že to představení nevidím naposledy a snad ho příště bude hrát celé tři hodiny!
Martin Veselý
Vystoupení neslyšícího komika Johna Smitha bylo super a legrační. Všiml jsem si, že to bylo někdy ostatním nepříjemné, například uživatelům KI. Je vidět, že pan Smith má silnou duši z dětství, kdy byl terčem diskriminace některých lidí. Proto teď upřímně otevřel svoji duši, a ukázal nám, jak to vypadá, když někteří lidé diskriminují neslyšící…
Barbora Peřinová
Moje dojmy z vystoupení neslyšícího komika Johna Smitha z Anglie byly zvláštní. Na jednu stranu se mi to líbilo, byla to sranda. Ale něco trošku přehnal, například s tím nožem, jak si implantovaný chce vyrvat kochleár z hlavy. Také mohl svoje vystoupení trochu více přizpůsobit divákům, neboť tam bylo dost malých dětí a myslím, že John o nich věděl. Jeho vystoupení nebylo pro ně podle mne vhodné. Ale líbilo se mi také, že si neváhal udělat srandu ze samotných neslyšících. Například to, že dupeme, všude lítáme a bereme si hromady jídla, atd. :-)
Jan Wirth
Můj dojem z neslyšícího komika Johna Smitha mohu popsat jako politicky a ironicky brutální. V Anglii prý hraje svoji show celé tři hodiny. V divadle Komedie hrál John asi tak půl hodinu a přitom jsem padal smíchy. Rád bych jeho představení opět navštívil.