zobrazeno: 4589x

Poezie ve znakovém jazyce

Workshop o poezii ve znakovém jazyce

zdroj: Gong 11/2005 publikováno: 25/10/2006

 Tento článek má
   více stran:


  » Poezie ve znakovém...
  » Workshop o poezii v...

Občanské sdružení Zvuk ticha pořádalo při příležitosti Mezinárodního dne neslyšících workshop nazvaný Poezie ve znakovém jazyce, který vedl Jürgen Endress z Frankfurtu nad Mohanem. Workshop byl rozdělený do dvou částí. V pátek 23. září jsme se v teoretické části dozvěděli něco o poezii ve ZJ a procvičili si své ruce. V sobotní části jsme se zaměřili na praktické nacvičování. Nechyběla ani zajímavá ukázka DVD s Jürgenovými výstupy. Všichni jsme obdivovali jeho šikovné a jak by řekli tlumočníci, velmi „měkké“ ruce. Workshopu se nás zúčastnilo sedm sluchově postižených žen a jeden slyšící muž. Není bez zajímavosti, že všichni jsou vysokoškoláci a studují češtinu v komunikaci neslyšících na FF UK nebo pedagogickou fakultu. Některé účastnice hrají pantomimu nebo vystupují v Tiché hudbě, takže jim téma workshopu bylo blízké. Jiné téma zajímalo z hlediska tlumočení.

Jürgen Endress vedl workshop v mezinárodním znakovém jazyce. Neslyšící tlumočníky do českého ZJ Radku Novákovou a Petra Vysučka jsme moc nepotřebovali. Jürgen znakoval velmi srozumitelně. Rychle pochytil i pár českých znaků. Během svého výkladu využíval i prezentaci na dataprojektoru.

Jürgen Endress je jedním z nejznámějších neslyšících poetů v Evropě. Poet ve znakovém jazyce, co to znamená? „Vyjádření poezie znakovým jazykem. Při vyjadřování poezie se využívá „obrazový jazyk“, který je víc vizuální, mimika a řeč horní poloviny těla. Je to vlastně znakový básník (básník ve znakovém jazyce),“ vysvětluje Jürgen. Poezie ve znakovém jazyce u nás zatím není rozšířená, takto zaměřený workshop se v Česku konal poprvé. Podle Jürgena se poezie ve ZJ od tradiční poezie liší v tom, že se nerýmují slova, ale gesta (tvary rukou). Poezie si hraje se slovy, zatímco poezie ve ZJ si hraje se znaky. Neméně důležité pro pochopení je i uvědomit si, co poezie ve ZJ není. Nemůžeme ji přirovnávat k písním ve znakovém jazyce, pantomimě nebo vyprávění příběhů a pohádek ve ZJ.

Poezie ve znakovém jazyce se začala objevovat od roku 1970 v USA. Silné postavení má ve Švédsku, kde ji zpopularizoval neslyšící poeta z USA. V posledních letech se její místo v Evropě upevňuje.

V sobotu dopoledne do tajů znakové poezie pronikáme i my účastníci workshopu. Zjišťuji, že není tak jednoduché z rukou vykouzlit ladné pohyby. S pomocí Jürgenových rad se zlepšujeme a na závěr už jsme schopni krátkého výstupu. Andrea, Iva, Pavlína, Zuzana a Lucka, které byly nebo ještě jsou v souboru Tichá hudba, předvedly, že poezii umí. Stanou se z nich také básnířky ve ZJ? Všichni si z workshopu odnášíme dobrý pocit. Jen škoda, že se nezúčastnilo víc lidí. Workshop by jistě byl přínosem nejen pro neslyšící zájemce, ale i pro tlumočníky, kteří se specializují na tlumočení hudby a písniček. Možná někoho odradila cena 500 Kč, která však při nízkém počtu účastníků nepokryla ani režijní náklady workshopu. V Německu za třídenní workshop J. Endresse platí neslyšící 85 eur.

Zajímavé setkání s neslyšícím poetem by se neuskutečnilo bez Alana Ptáčka ze Zvuku ticha, který ho do Prahy pozval: „Jürgena Endresse jsem poprvé viděl v roce 1999 na festivalu znakového jazyka Goldene Hand (Zlatá ruka) v Berlíně, kde vyhrál první místo. Od té doby jsem věděl, že ho chci pozvat do Prahy, aby ho mohli poznat i čeští neslyšící. Teď po šesti letech se mi to konečně podařilo a jsem moc rád, že přijel.“

Básník s přezdívkou NBAdeaf

Jürgen Endress je nejen mezi německými neslyšícími velmi populární. Pro mnoho mladých neslyšících Němců je vzorem. Na mou prosbu o rozhovor ochotně souhlasil. Naše povídání probíhalo písemně, e-mailem. Jürgen je jako neslyšící čtvrté generace (i jeho praprarodiče jsou neslyšící) na svou identitu Neslyšícího patřičně hrdý. I v písemné formě je zřetelná jeho úcta a láska ke znakovému jazyku. Nepoužívá slovní obraty „řekl bych to tak“, „lépe řečeno“ , ale „ukázal bych to tak“, „lépe ukázáno“ a v e-mailech se loučí slovy „s pozdravem ve znakovém jazyce“. Psanou němčinu Jürgen Endress ovládá bravurně a má i základní znalosti angličtiny. Jeho největším koníčkem je kromě poezie basketbal, který hrál dlouho na vrcholné úrovni. Na internetovém diskusním fóru pro neslyšící má přezdívku NBAdeaf, protože býval velkým fandou této americké basketbalové soutěže. Přes internet se seznámil i se svou ženou. Manželka ho doprovázela do Prahy, čtyřletého syna nechali doma.

Jak se z tebe stal básník ve znakovém jazyce?

V roce 1996 jsem poprvé viděl poezii ve znakovém jazyce na festivalu znakového jazyka v Berlíně. Jeden muž z Itálie měl vystoupení s poezií ve ZJ. Na mě tato krásná „vizuální hudba“ silně zapůsobila. Předtím jsem nevěřil, že se poezie dá vyjádřit i takhle. Od té doby jsem se začal poezií ve ZJ velmi intenzivně zabývat. Rád převádím své pocity do publika. Roku 1999 jsem poprvé stál na jevišti. A od té doby šla má kariéra poeta ve ZJ prudce nahoru.

Myslíš, že poezie ve ZJ je novou módou v kultuře německých neslyšících?

Ano, myslím si, že poezie ve znakovém jazyce přichází do módy. Kultura je poslední dobou spojována s novou generací. Mladí jsou mnohem sebevědomější, vlastní velkou a jemnou kompetenci (znalost) ve znakovém jazyce. Mnohem víc než před deseti, dvaceti lety. Mají ve znakovém jazyce mnoho podnětů, které chtějí vyjádřit (divadlo neslyšících s mnoha dialogy, poezie ve ZJ, filmy s dialogy v ZJ atd.). Dříve se vyjadřovali víc pantomimou, věnovali se kouzelnictví. V poslední době silně vnímám, jak se kultura neslyšících u nás mění.

Jsi profesí poet ve ZJ?

To by bylo krásné… Ale bohužel to zůstane asi jen mým povoláním snů. Vyučil jsem se v oboru průmyslová elektronika. Už deset let pracuji ve firmě, která dodává příslušenství k autům. Jako mechanik-elektronik nastavuji automaty. Poezii se věnuji ve volném čase.

Odkud získáváš nápady pro svou tvorbu?

Různě, především přes fantazii a dialogy s přáteli nebo kolegy. Také dojemné obrázky a fotky z novin přináší nové nápady.

Čteš básně?

Na to se mě ptají skoro všichni (smích). Upřímně, nejsem žádný milovník knih. Sice jsem často četl básně, ale to jen proto, abych porozuměl definici poezie. Takže ne!

Jsou úplně všichni v tvé rodině neslyšící?

Skoro! Moje babička a nevlastní sestry nejsou. Ale jsou pro mě jako „neslyšící“. Samozřejmě mám vazby ke slyšícím. Byl jsem jedináčkem a často jsem si hrál nebo něco podnikal s dětmi ze sousedství. Jinak žiji velmi hluboce ve „světě neslyšících“.

Prý máš kořeny i v Čechách…

Ano, to je pravda. Můj dědeček pochází ze Sudet. Chodil do německé školy pro neslyšící, která byla po válce zrušena. Babička pochází z Rumunska, takže můžu klidně říkat, že jsem multikulturní člověk (smích).

Na workshopu jsi nám vyprávěl, že každá generace v tvé rodině používá trochu jiný znakový jazyk.

Ano! Zhruba v intervalu dvaceti let se znakový jazyk trošku proměňuje. Dříve byl znakový jazyk sice zřetelný, ale artikulace téměř žádná. Později byla naopak hlasitá řeč důležitější než znakový jazyk, jak jistě víte. Před 30 lety pak mnozí používali mluvenou řeč v doprovodu se znakovým jazykem. A dnes opět používáme čistý znakový jazyk, ale s pohyby úst. V každém případě to ovlivňuje škola a komunikační metody, které se ve školách prosazují.

Jak jsi byl vzděláván ty?

Orálně, částečně se znakovým jazykem. Záleželo na jednotlivých učitelích. Byl jsem v internátě, kde jsem zažil dobré i horší časy, ostatně jako v celé době školní docházky.

Myslíš, že dnešní vzdělávání neslyšících dětí v Německu je na lepší úrovni?

V každém případě, protože dnes učitelé znakují víc než dříve. Dnešní školáci jsou tudíž lépe vzděláváni než v mých časech. Školáci by se neměli nejprve učit mluvenou řeč, ale podporovat své vědomosti.

Dosáhl jsi mnoha úspěchů v basketbalu. Máš ještě čas na tréninky?

Basketbal dnes ještě provozuji, ale už ne tak často jako dříve. Má sportovní kariéra byla úspěšná, získal jsem četné tituly. Byl jsem rovněž dlouhá léta v národní reprezentaci. Ale největší úspěchy jsem měl jako trenér (Endress hrál několikrát na mistrovství Evropy a na deaflympiádě v Dánsku. Od roku 1997 trénuje basketbalový tým GTSV Frankfurt, se kterým získal dvakrát německý pohár a třikrát se stali německými vicemistry, pozn. KK) Vloni jsem byl asistentem trenéra v reprezentaci mužů, jako první neslyšící vůbec!

Co pro tebe znamená internet? Máš vlastní webové stránky, svou ženu jsi poznal přes internet… Změnil internet kulturu neslyšících Němců?

Podle mého názoru je internet nejdůležitějším informačním portálem pro neslyšící! Internet může změnit člověka, i kulturu neslyšících. Především pěstování kontaktů se oproti dřívějšku změnilo. Akce pro neslyšící dnes silně závisí na internetu. Je toho ještě mnohem více, co internet změnil.…

Jaké máš cíle?

Prodávat DVD se svou poezií, evropské turné s poetickými výstupy, jednou být jako divadelní herec na DEGETH-festivalu (DEGETH = Deutsches Gebärdensprach-Theater; festival německého divadla ve znakovém jazyce).

Jaké jsou podle tebe největší problémy neslyšících v Německu?

Je toho mnoho, asi bych zdůraznil především tyto problémy: zdravotní pojišťovny stále zkracují platby kompenzačních pomůcek a v televizi musí být více skrytých titulků!

Text a foto: Kristina Kratochvílová

 

 
sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
tu?n?kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
I neslyšící chtějí pracovat
16/11/2017 - Jaroslava Fuksová
230 let škola pro sluchově postižené v Holečkově ulici — Cena Hieronyma Lorma
05/11/2017 - Česká televize
Domácí porody
25/10/2017 - Česká televize
Rezoluce EP o znakovém jazyce
20/10/2017 - Česká televize
Neslyšící řidiči a taxikáři
15/10/2017 - Česká televize
Speciální škola pro sluchově postižené v Radlicích
10/10/2017 - Česká televize
Konference odhalila tajemství znakového jazyka
15/02/2017 - Lucie Křesťanová
Ze zákulisí natáčení pohádky Nepovedený čert
15/01/2017 - Česká televize
Raná péče o neslyšící děti
22/11/2016 - Česká televize
Lékařka Eva Francová
20/11/2016 - Česká televize
Deaf Friendly
15/11/2016 - Tiché zprávy
Základy sexuální výchovy
12/11/2016 - Česká televize
Migrace, kultura, náboženství
10/11/2016 - Česká televize
Poradenské centrum pro neslyšící a nedoslýchavé Kroměříž
07/11/2016 - Česká televize
Pracovní příležitosti pro neslyšící
05/11/2016 - Česká televize
Profesorka Alena Macurová
02/11/2016 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
Znakový jazyk na jevišti
Zkoušíme, co všechno nám znakový jazyk nabízí
Rozhovor se Zuzanou Hájkovou o poezii v českém znakovém jazyce
Nejoblíbenější báseň Edwarda Gallaudeta
Awi příběhy
Poezie jako jednosměrka
Deaf Ninja
Poezie ve znakovém jazyce /2/
ABC story v americkém znakovém jazyce
Předáváš slyšícím zprávu
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
Poezie ve znakovém jazyce
Humor neslyšících
Nejoblíbenější báseň Edwarda Gallaudeta
Poezie ve znakovém jazyce ve školním vyučování
Poezie jako jednosměrka
Awi příběhy
Předáváš slyšícím zprávu
ABC story v americkém znakovém jazyce
Rozhovor se Zuzanou Hájkovou o poezii v českém znakovém jazyce
Deaf Ninja

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 32
celkem: 32
Přihlášení

ikonka 

aktuality 
Den otevřených dveří oboru Čeština v komuni
Začala registrace na konferenci INSPO 2018
Kdo zvítězí ve čtrnáctém ročníku literárn
O Koblížkovi a O Budulínkovi /vhodné pro děti
Podpora veřejně účelných aktivit spolků ZP
Oranžové schody pro rok 2018
Augustin pomáhá studentům se specifickými pot
Pozvánka na Galavečer 2018
Spolek nadšenců začal provozovat web s přehled
Cena Nadace Vodafone Rafael: 200 000 korun pro nez

RSS kanály 

[CNW:Counter]