zobrazeno: 1931x

Znakový jazyk na jevišti

příspěvek z konference

zdroj: Effeta publikováno: 04/03/2013


Prof. Zoja Mikotová Divadelní fakulta,
Janáčkova akademie muzických umění

To, že tento příspěvek pro konferenci1 má název „Znakový jazyk na jevišti“ beru jako výraz respektu, který tento jazyk postupně ve společnosti získává. Není to však jen respekt k jazyku ale také k jazykové menšině, která je uživatelem tohoto jazyka. To, že jsou dnes Neslyšící uznávanou kulturní a jazykovou menšinou, k tomu společenskému postoji pomohly, kromě jiného, i divadelní aktivity.

Divadlo je odrazem, rezonérem doby, vždy se v něm zrcadlí problémy, které aktuálně tzv. hýbou společností. Svou senzitivností je dokáže i předjímat. Proto je důležité CO a JAKÝM ZPŮSOBEM nám divadlo sděluje a zda my, diváci jsme schopni obsahy dešifrovat a porozumět jim. Většinová společnost zpočátku doceňovala u divadelních aktivit Neslyšících jen aspekt terapeuticko-rehabilitační a brala je jako okrajovou zájmovou činnost postižených lidí, Postupně však začala vnímat a zabývat se zvláštní senzibilitou práce Neslyšících a nechávala se inspirovat k vlastní tvorbě. Došlo k přesahu vnímání, k reciprocitě, k zaslouženému

respektu k práci Neslyšících.

A tak jsou divadla Neslyšících v současné době většinovou společností oceňována, respektována a je pouze na nich zda svou tvorbu zaměří spíše na komunikaci s diváky své minority, či chtějí komunikovat s celou společností.

S tím samozřejmě souvisí ono už zmiňované CO a JAK? Námět = Co. Je to problém dramaturgie. A jistě existují důležitá témata jak z historie Neslyšících, tak i témata obecně lidská. Právě zde se mohou rodit ony vzájemné kulturní „přesahy“. Je-li inspirací mýtus, je nám všem společný. Je-li inspirací životní příběh, např. Heleny Kellerové, konkrétní činy nás poučí a dávají naději k překonání našich osobních potíží.

V divadle je samozřejmě důležité ono JAK? O používání či nepoužívání znakového jazyka se v současné době už nepochybuje. Znakový jazyk je vizuální záležitost, patří tedy do kategorie JAK. Vizuální složku inscenace však tvoří mnoho dalších komponentů.

Na jaké scéně, v jakém prostředí se hraje? Jaké jsou kulisy, světla, kostýmy, rekvizity či loutky? Jak jsou řešeny situace, v jakém rytmu, v jaké prostorové kompozici, jak je využíván celkový pohyb, tanec, pantomima či akrobacie? To vše je v současné době záležitostí REŽIE.

REŽIE má odpovědnost za to, v jakém kontextu je nám znakový jazyk na jevišti zprostředkován. Zda má opravdu umělecké parametry,či zda má vůbec informační hodnotu. Zneužívání znakového jazyka na jevišti bylo kritizováno v diskusních příspěvcích na konferenci festivalu DEAF WAY I2 Bylo poukázáno na divadelní soubory, které zapojují neslyšící herce a znakový jazyk do představení pouze proto, aby dostaly větší podporu od nadací či od státu.

V této souvislosti se mluví o tzv. „pseudodivadle Neslyšících“. Takové aktivity kulturu Neslyšících nerozvíjejí, spíše ji zkreslují. Vždy záleží na úhlu pohledu na danou problematiku. Vždy je důležitý vzájemný respekt Neslyšících a slyšících. Rozhodují i různé společenské kontexty které vyžadují specifická řešení. Spolupracuji s Neslyšícími na JAMU3 v Brně intenzivně více než 15 let. Jiné problémy jsme řešili pří zakládání oboru Výchovná dramatika neslyšících na Divadelní fakultě, kdy nám šlo o samotné prosazení vysokoškolského studia na bakalářské úrovni.

A jiné otázky řešíme nyní, když se podařilo akreditovat magisterský stupeň studia. Když jsme s oborem začínali, ještě neexistoval v České republice Zákon o znakové řeči a znakový jazyk nebyl na jevišti používán.4 To, že se stalo studium Neslyšících i jakousi laboratoří hledání výrazových možností divadla Neslyšících, nás zákonitě dovedlo k experimentování se znakovou řečí a jejímu využití v divadle. Nejprve to byly jen jednotlivé znaky, které působily svým tvarem a dynamikou provedení. Pozdější uvědomělá práce se znakovým jazykem nás dovedla k nalezení momentů, kdy vynikla jeho krása a sdělnost. Inscenace „Genesis“ se tak stala naším příspěvkem Ateliéru VDN na JAMU v boji za uznání znakového jazyka.

Barbara Vrbová5 popisuje dojem diváků z této inscenace…. „ruce „vyprávějí“ závěrečná slova Genesis. tentokrát však nevnímáme pouze proud znakové řeči jako sled gestikulace rukou, ale jako právě vzniklou řeč lidí „stvořených“ přímo na jevišti…

Ačkoliv je tady příběh Genesis jakožto biblický mýtus dovyprávěn, závěr inscenace přináší výpověď o nové genezi - respektování lidské individuality se všemi projevy její existence“ Opět se tu nalézá slovo „respekt“. Věřím, že právě tohle poselství si odnášejí z fakulty naši absolventi. Během studia jim byla nabídnuta možnost získat poznatky a dovednosti jejichž pochopením rozvíjeli vlastní osobnost. Z mnohých se stali pedagogové, kteří mají skvělé výsledky v práci s dětmi a mládeží. Ti z nich, kteří se věnují umělecké činnosti dokázali svými díly komunikovat s diváky neslyšícími i slyšícími. Přispívají k rozvoji kultury Neslyšících a nezapomínají ani na svou sebeidentifikaci. Nepodceňují společenský ani pedagogický přínos divadla. Jejich tvorba je respektována odbornou divadelní kritikou. A je respektována především tehdy, je-li při vysoké umělecké kvalitě zachována i specifičnost umění Neslyšících. Tuto specifičnost projevu Neslyšících utváří především scénicky pojatý znakový jazyk.

JEVIŠTNÍ ZNAKOVÝ JAZYK klade důraz na využití temporytmu, pauz a rozvinutí pohybového vizuálního rozměru znakového jazyka. Pro ty, kteří mu rozumí, přináší informace. A ti kteří nerozumí, mohou být obohaceni o zajímavý estetický zážitek. Gesta, která jsou součástí znakového jazyka, jsou všeobecně platná. Diváci je umí dešifrovat a expresivní, citový náboj znakového jazyka, jeho ikoničnost, nakonec vede k univerzál- nímu pochopení.

Peter Brook6 slavný anglický režisér toto souznění nazývá…..„unikátní intenzitou v níž padají bariéry a neviditelné se stává skutečným….“ Takový zázrak nám pomůže vytvořit a zažít dobře zvládnutý ZNAKOVÝ JAZYK NA JEVIŠTI.

poznámky pod čarou

  1. Konference pořádaná v rámci Mezinárodního festivalu kultury Neslyšících sv. Fr. Sáleského v Nitře.
  2. Dong, B.: Misconceptions of Delf Culture in the Media and Art, Delf perspectives from international conference on Delf Culture, 38 - 59
  3. Janáčkova akademie múzických umění, Brno
  4. vyjímka: využití básně L.Graci „RUCE“ v inscenaci
  5. souboru Pantomina SI. Zákon o znakové řeči byl přijat parlamentem ČR v roce 1988 s platností od r. 1989
  6. MgA. Barbara Vrbová: disertační práce Pohybové divadlo Neslyšících Zoji Mikotové, Brno 2007, str. 126
  7. Peter Brook Pohyblivý bod Nakladatelství Studia Ypsilon, Praha 1996

 

sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
tu?n?kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
Konference odhalila tajemství znakového jazyka
15/02/2017 - Lucie Křesťanová
Ze zákulisí natáčení pohádky Nepovedený čert
15/01/2017 - Česká televize
Raná péče o neslyšící děti
22/11/2016 - Česká televize
Lékařka Eva Francová
20/11/2016 - Česká televize
Deaf Friendly
15/11/2016 - Tiché zprávy
Základy sexuální výchovy
12/11/2016 - Česká televize
Migrace, kultura, náboženství
10/11/2016 - Česká televize
Poradenské centrum pro neslyšící a nedoslýchavé Kroměříž
07/11/2016 - Česká televize
Pracovní příležitosti pro neslyšící
05/11/2016 - Česká televize
Profesorka Alena Macurová
02/11/2016 - Česká televize
Tomáš Pazdera
30/10/2016 - Česká televize
Jubileum Jaroslava Paura
25/10/2016 - Česká televize
Život a smrt - energie všude kolem nás
20/10/2016 - Česká televize
Mluvící uši
15/10/2016 - Česká televize
Hluchoslepota a studia
05/10/2016 - Česká televize
Slovenští neslyšící u nás
01/10/2016 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
Znakový jazyk na jevišti
Zkoušíme, co všechno nám znakový jazyk nabízí
Rozhovor se Zuzanou Hájkovou o poezii v českém znakovém jazyce
Nejoblíbenější báseň Edwarda Gallaudeta
Awi příběhy
Poezie jako jednosměrka
Deaf Ninja
Poezie ve znakovém jazyce /2/
ABC story v americkém znakovém jazyce
Předáváš slyšícím zprávu
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
Poezie ve znakovém jazyce
Humor neslyšících
Nejoblíbenější báseň Edwarda Gallaudeta
Poezie ve znakovém jazyce ve školním vyučování
Poezie jako jednosměrka
Awi příběhy
Předáváš slyšícím zprávu
ABC story v americkém znakovém jazyce
Rozhovor se Zuzanou Hájkovou o poezii v českém znakovém jazyce
Deaf Ninja

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 38
celkem: 38
Přihlášení

ikonka 

aktuality 
Základy komunikace s osobami se sluchovým posti
Tamtam vyhrálo v soutěži od společnosti Ackee
Řemeslnící /divadelní představení s titulky/
První narozeninový mejdan Kašpárka v rohlíku,
Rekordmani a rarity zviřecího světa
Mobilní aplikace, která zpříjemní život nesl
Výběrové řízení na pozici tlumočníka
Hledá se pracovní konzultant a vedoucí pobočky
Rekondiční tábor FIT
Zemřel pan doktor Raimund Koplík

RSS kanály 

[CNW:Counter]