Tento článek má Občanské sdružení Zvuk ticha uspořádalo workshop "Poezie ve znakovém jazyce", který vedl sympatický neslyšící německý expert v tomto oboru - Jurgen Endress. O jeho práci a životě se můžete více dozvědět na jeho webových stránkách: www.endress-clan.de
Tento jednatřicetiletý Němec nám na úvod prozradil, jak se dostal k poezii. V roce 1996 viděl poprvé neslyšící přednášet poezii ve znakovém jazyce. Velice jej tento způsob vyjadřování zaujal, a rozhodl se, že to také zkusí. Nejdříve si poezii vymýšlel a trénoval sám, neboť nikde v Německu neexistovaly kurzy nebo přednášky na toto téma.
Poprvé vystoupil na veřejnosti v roce 1999, a s úspěchem, neboť měl talent a nadání k vyjadřování se v poezii. Až v roce 2001 se dozvěděl, že se bude ve Švédsku konat týdenní mezinárodní workshop na téma Poezie ve znakovém jazyce. To byla dobrá zpráva. Přemítal, co by se tam tak mohli po tak dlouhou dobu učit. Když se na semináři pak setkal s dalšími neslyšícími ze zahraničí, velice jej to obohatilo a byl překvapen, kolik se toho naučili. Od té doby své zkušenosti nabyté ve Švédsku předává formou přednášek dál mezi neslyšícími v Německu i v zahraničí.
Pozvání sdružení Zvuku ticha proto rád přijal, a my čeští neslyšící tak dostali možnost absolvovat tento zajímavý seminář u nás, v České republice.
Workshop probíhal v pátek a v sobotu ve dnech 23. a 24. září v prostorách organizace Pevnost - České centrum znakového jazyka. Tlumočení z mezinárodního znakového jazyka do českého znakového jazyka bylo pro případ neporozumění zajištěno.
V 19 hodin večer v pátek se nás zde sešlo celkem osm zájemců o seminář. Je velká škoda, že nás bylo tak málo, neboť seminář vskutku stál za to. První část semináře se konala do 22 hodin večer a seminář pokračoval v sobotu od 9 do 13 hodin.
První část semináře jsme se zaměřili na teorii spolu s příklady. Každý měl za úkol vymyslet si svůj "pracovní" znak, který bude používat po celou dobu semináře. Pak jsme podle zkoušeli s tímto znakem pracovat dle příkladů, které nám Jurgen vysvětloval.
Abylo to zajímavé a zábavné.
V první části semináře jsme se dozvěděli, co je to vlastně poezie ve znakovém jazyce. Pak jsme se seznámili s rozdíly mezi poezií v mluveném jazyce a ve znakovém jazyce:
např. rýmování slov v mluveném jazyce a rýmování tvarů rukou ve ZJ, krátký obsah (maximálně na 1 stránce v ČJ) a ve znakovém jazyce se poezie přednáší po dobu maximálně 2 - 4 minuty, podle Jurgena "poezie ve znakovém jazyce" není skutečně ve znakovém jazyce (není to ČZJ, či BSL, ASL, DGS...), nýbrž v jazyce "obrazovém, více vizuálním". Oproti poezii ve psaném nebo mluveném jazyce je bez gramatiky, nedodržují se pravidla, cílem je umělecké vyjádření se.
Co není poezie ve znakovém jazyce
Divadlo, pantomima, vyprávění příběhů (storytelling), pohádky, komedie, tanec, písně ve znakovém jazyce, příběhy pomocí prstové abecedy (tzv. ABC-story)...
Pak jsme srovnávali divadelní tvorbu a poezii ve znakovém jazyce. Dozvěděli jsme se i něco o "pravidlech" poezie ve znakovém jazyce: Myšlenky a obsah poezie se vybírají bez omezení. Nepoužívá se znakový jazyk jako takový (ani ASL, BSL, ČZJ), žádný pohyb od pasu dolů, poezie by neměla být příliš dlouhá (max. 3 - 4 minuty).
Jazyk poezie ve znakovém jazyce
Jazyk např. užívají se zde slovesa, podstatná a přídavná jména, transformace, mimika, výraz horní poloviny těla, rytmus, popis.
Jak "okořenit" poezii ve znakovém jazyce?
Poezii můžeme zpříjemnit a ozvláštnit pomalejším nebo naopak rychlejším znakováním, pauzou, znak dát do menšího nebo naopak většího tvaru, znakovat "pozpátku", "koktat", chceme-li v poezii něco zdůraznit, můžeme tak učinit trojitým opakováním, pozastavením mimiky (zatímco ruce pokračují), rukou (zatímco mimika pokračuje) aj. To nás obzvlášť velice zaujalo.
Dozvěděli jsme se také, jak vybírat téma (co je mým cílem v poezii podat, poezie musí mít smysluplný obsah a cíl, s ohledem na účinek), jak zapsat své myšlenky a nápady.
A nakonec nám Jurgen Endress poradil, jak se má trénovat na vystoupení a relaxovat před samotným vystoupením.
V sobotu se zkoušela nejtěžší část, a to transformace mezi znaky. Znamená to, že se znaky neznakují jednotlivě, ale je třeba dodat jim plynulost. Účastníci museli předvést transformaci všech znaků ostatních účastníků semináře (každý si totiž musel v předešlém semináři vymyslet svůj "pracovní" znak). Bylo to velice zábavné a poučné. Zjistili jsme, že to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.
Ke konci semináře nám náš milý učitel ukázal na CD svá vystoupení, která se všem skutečně líbila!
A na závěr nám všem popřál, abychom si své poznatky nenechali jen pro sebe, ale i nějak svým způsobem předávali dál a pokud ne, tak si alespoň vážit té skutečnosti, že i neslyšící mohou umět vyjádřit ve znakovém jazyce cokoliv i po umělecké stránce.
Připojte se! 