zobrazeno: 5379x

Tlumočení hudby vážné i nevážné do znakového jazyka

Slyšitelné ticho, díl 8.

publikováno: 13/10/2007

Tento text je přepisem rádiového seriálu Slyšitelné ticho, rádio Classic FM. Tento díl byl odvysílán 9.5.2006

Autor cyklu: Naďa Dingová, redaktorka Mirka Dámcová, host Jiří Janeček

R: Milí posluchači, už jsme si v minulém díle povídali o tlumočení divadelních představení pro neslyšící. A dnes bych se chtěla více zastavit především u tlumočení hudby. Na to tady mám dnes ve studiu odborníka, na slovo vzatého, kterým je pan Jiří Janeček, vedoucí tlumočnické specializace oboru Čeština v komunikaci neslyšících na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Dobrý den pane Janečku.

Jiří Janeček (JJ): Dobrý den

R: Vítám Vás u nás a pojďme si obecně ještě na začátku říci, jestli tedy lze na rovině umělecké, nějakým způsobem se vyjadřovat znakovým jazykem, abychom posluchače uvedli do problematiky.

JJ: Tak názory na toto téma nejsou úplně jednotné. Ale dalo by se říct, že i na základě výzkumů které jsou, ano je to možné. Znakový jazyk, stejně jako každý jiný jazyk, se dokáže vyjadřovat na mnoha rovinách a jednou z nich je i rovina umělecká.

R: A předpokládám, že potřeba v tomto směru vychází ze strany neslyšících a zároveň, určitě je to i jakési nadšení tlumočníků. Dá se to tak říci?

JJ: Přesně tak. Je to záležitost, která vychází z obou stran. Samozřejmě, že ta základní potřeba, nebo takový ten základní impuls, je od samotných neslyšících, kteří v tom svém znakovém jazyce, se chtějí vyjadřovat, vyjadřují se v něm. Ale je to samozřejmě ta část, která si je vědoma, že znakový jazyk je pro ně mateřským jazyk a že má prostě tyto kvality.

R: Mimochodem, vytvářejí si neslyšící tedy i své vlastní umění, které vzniká už přímo ve znakovém jazyce?

JJ: Přesně tak. Neslyšící si vytvářejí takovéto umění, které se trošku liší od toho, co je tlumočeno, protože je více založeno právě na znakovém jazyce, jako takovém, a více si nějakým způsobem hraje s těmi jazykovými prostředky, které jsou specifické právě pro znakový jazyk.

R: Konají se nějaké přehlídky umění ve znakovém jazyce?

JJ: Takové přehlídky existují. Je to třeba přehlídka "Mluvící ruce" České unie neslyšících, která má celorepublikové působení a je to vlastně přehlídka umělců z celé republiky a vyskytují se tam i umělci zahraniční. A existují samozřejmě i akce, které jsou regionálního charakteru.

R: A umění ve znakovém jazyce se dá i zaznamenávat, předpokládám. Ukládá se někde nějaký archiv?

JJ: V současné době se již dá zaznamenávat, protože to souvisí s rozmachem audio-vizuální techniky, protože je třeba zaznamenávat tato vystoupení na videozáznam. A archiv, nějaký národní, který by shromažďoval všechna tato díla, tak takový neexistuje. Ale existuje například archiv České komory tlumočníků znakového jazyka, který disponuje některými těmito díly a jinak to jsou samozřejmě i archivy ostatních organizací, které většinou aktivity, které jsou spojeny přímo s tou danou organizací, tak tyto má zaznamenány.

R: Takže to bylo umění, které vzniká přímo ve znakovém jazyce. Ale pojďme tedy, už k té oblasti tlumočení hudby. To bude asi pro naše posluchače velmi zajímavé - jelikož jsme hudební rádio. Je to, pravda pro slyšícího člověka, trochu nepředstavitelná záležitost. Jak je vůbec možné tlumočit hudbu neslyšícímu? Tak povídejte pane Janečku.

JJ: Vzhledem k té nepředstavitelnosti, je to celkem těžká úloha, to nějak představit ve zkratce. Nicméně, jde tam především o to, že se snažíme, jako tlumočníci, předat tomu neslyšícímu ten pocit z té hudby. To znamená: nepřekládáme jednotlivé nástroje, nebo noty, ale předáváme vlastně tu hudbu jako celek. Předchází tomu celkem hluboká analýza, vždy toho daného díla, kde se zabýváme těmi jednotlivými nástroji, zabýváme se ale nejenom tou hudbou, jako takovou, ale i tím , jaký byl dobový kontext, kdy ta hudba vznikla a jaké vlastně byly důvody toho vzniku ze strany autora. A i nějaké případně další specifické vlivy. A je to tedy záležitost, která je celkem časově náročná.

R: Jak dlouho trvá, mimochodem taková příprava, dejme tomu, když by šlo o tlumočení symfonie?

JJ: Ta příprava je i několik týdnů.

R: (souhlasné přitakání)

JJ: Jedné skladby.

R: Tak nakonec on, potom tlumočník do znakového jazyka, se stává interpretem.

JJ: Ano, přesně tak.

R: Takže je logické. Však interpreti se také připravují minimálně několik týdnů. Není to záležitost jednoho dne (smích). Takže to v tom případě spolu souvisí. Pane Janečku, co je jednodušší? Určitě tlumočená hudba, kde je vokální složka, předpokládám.

JJ: Je to tak, že pro tlumočníka je text jako takový určitým vodítkem. Ale vzhledem k tomu, co jsem již říkal, to znamená že tam je mnohem více těch aspektů, které hrají tu roli v tom překladu, tak je to vlastně jenom jedno takové sklíčko v celé mozaice. Takže v případě, že ten text není k dispozici, protože se jedná o symfonickou skladbu, tak to není zas až tak velký problém. Samozřejmě, že záleží na zkušenostech toho daného tlumočníka. A i na jeho invenci a na tom, jak hodně informací je schopen si sehnat o tom daném, konkrétním díle.

R: Takové tlumočení hudby do znakového jazyka, předpokládám, není vždy stejné. Znamená to tedy, že každý tlumočník tu hudbu bude tlumočit trošku po svém…

JJ: Ano..

R: Nebo jsou určité zásady, kterých se držíte a tam je to dané? Asi jako interpret má v notách jasně napsáno, že tady je "Forte", tady "pianissimo"? A to musí dodržet, ale jinak je to pak už záležitost té konkrétní interpretace. Platí to i pro tlumočníky do znakového jazyka?

JJ: Určitě, my máme také dané pravidla, která je nutné dodržet a to například, že ten překlad musí nějakým způsobem korespondovat s tím zdrojovým dílem. Takže určitě by to nemělo být tak, že to jsou dvě naprosto nezávislé jednotky, kde nikdo vlastně nenajde žádnou spojitost. Ale je to tak, že každý ten tlumočník k tomu přistoupí určitým svým způsobem, což si myslím, že je v pořádku.

R: Určitě, však je to u té interpretace jako takové. A je nějaká hudba, pane Janečku, která je třeba více vhodná a některá která je naprosto nevhodná pro tlumočení do znakového jazyka?

JJ: Toto bych spíše vztáhl vždy ke konkrétnímu tlumočníkovi, že pro daného tlumočníka je nějaká hudba více vhodná, nebo méně vhodná. Ale je to prostě záležitost čistě individuální. Nicméně, pokud bych to měl zobecnit, tak například hudba, která je rytmicky výrazná, tak je pro tlumočení jednodušší a hodí se třeba i pro kolegy, kteří začínají s tlumočením protože, není třeba sledovat tolik různých záležitostí v rámci toho daného díla. A určitým způsobem je i atraktivnější pro neslyšící, protože je možné, právě třeba ten rytmus, v případě, že je to spíše v těch hlubších tónech, tak je možné ho zvýraznit na tolik, že ho neslyšící mohou vnímat i vibracemi, tím pádem potom více vidí jak koresponduje vlastně ten překlad s tím zdrojovým dílem.

R: A dá se říci, že ten tlumočník do znakového jazyka musí mít nějaké hudební vzdělání? Jaké jsou vlastně předpoklady, aby mohl tlumočit někdo hudbu?

JJ: Je to tak, že tlumočník, by zcela určitě měl, nějakým způsobem, mít cit pro hudbu. Minimálně, když to řeknu takhle. Ne vzdělání, ale cit. A souvisí to s tím, že ta interpretace, té dané skladby, vždy musí vycházet z toho daného díla. To znamená, že pokud pro někoho je ta daná skladba jenom jakýmsi jednolitým zvukem, tak v tom případě je to mnohem složitější, jak se s tím potom vypořádat. Nicméně, vzdělání jako takové tlumočník mít moc nemusí což …

R: Vzdělání hudební, abychom to… (smích)

JJ: Tak. Hudební vzdělání, jako takové, tlumočník mít nemusí. Protože může požádat i kolegy, kteří jsou třeba mimo tlumočnickou profesi, ale právě se více zaměřují na hudební oblast.

R: (souhlasné přitakání) Ještě v závěru pane Janečku, co je vůbec cílem tlumočníka, který tedy tlumočí hudbu neslyšícím?

JJ: Cílem tlumočníka je hlavně to, aby ve chvíli, kdy vedle sebe sedí posluchač, který je slyšící a posluchač, který je neslyšící, tak aby odcházeli vlastně z toho představení s podobným pocitem. Aby vlastně ty emoce, které v nich vzbudí ta hudba, byly obdobné, a aby si případně i spolu mohli potom promluvit o tom, jak na ně ta hudba zapůsobila.

R: Tak já Vám dnes děkuji za návštěvu. Myslím, že to bylo pro posluchače docela zajímavé povídání, alespoň doufám a budu se těšit u nás ve studiu nashledanou. Pro dnešek se tedy loučím s panem Jiřím Janečkem, vedoucím tlumočnické specializace oboru Čeština v komunikaci neslyšících na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Děkuji za návštěvu, na shledanou.

JJ: Na shledanou

Hudební předěl
Tento cyklus vznikl za podpory ministerstva zdravotnictví ČR, v rámci plnění usnesení vlády číslo 256 ze 14. dubna 1998, tedy plnění Národního plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením.

seznam všech dílů slyšitelného ticha najdete na stránce http://ruce.cz/slysitelne-ticho


 

sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
tu?n?kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
I neslyšící chtějí pracovat
16/11/2017 - Jaroslava Fuksová
230 let škola pro sluchově postižené v Holečkově ulici — Cena Hieronyma Lorma
05/11/2017 - Česká televize
Domácí porody
25/10/2017 - Česká televize
Rezoluce EP o znakovém jazyce
20/10/2017 - Česká televize
Neslyšící řidiči a taxikáři
15/10/2017 - Česká televize
Speciální škola pro sluchově postižené v Radlicích
10/10/2017 - Česká televize
Konference odhalila tajemství znakového jazyka
15/02/2017 - Lucie Křesťanová
Ze zákulisí natáčení pohádky Nepovedený čert
15/01/2017 - Česká televize
Raná péče o neslyšící děti
22/11/2016 - Česká televize
Lékařka Eva Francová
20/11/2016 - Česká televize
Deaf Friendly
15/11/2016 - Tiché zprávy
Základy sexuální výchovy
12/11/2016 - Česká televize
Migrace, kultura, náboženství
10/11/2016 - Česká televize
Poradenské centrum pro neslyšící a nedoslýchavé Kroměříž
07/11/2016 - Česká televize
Pracovní příležitosti pro neslyšící
05/11/2016 - Česká televize
Profesorka Alena Macurová
02/11/2016 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
Koledy v českém znakovém jazyce
O zpívajících rukách, hudbě pro oči a skladbách neslyšících
Tlumočení hudby pro neslyšící (TKN)
DVD Neslýchané - ukázky skladeb
Umělecké tlumočení 1.
Tlumočení hudby vážné i nevážné do znakového jazyka
Podepsáno srdcem 2005
Hudba pro oči
Tlumočník v zajetí not, aneb hudba pro oči
Tlumočení hudby?
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
Tlumočení hudby vážné i nevážné do znakového jazyka
Koledy v českém znakovém jazyce
Tlumočení hudby?
Umělecké tlumočení 1.
Podepsáno srdcem 2005
Hudba pro oči
Tlumočník v zajetí not, aneb hudba pro oči
Tlumočení hudby pro neslyšící (TKN)
O zpívajících rukách, hudbě pro oči a skladbách neslyšících
DVD Neslýchané - ukázky skladeb

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 43
celkem: 43
Přihlášení

ikonka 

aktuality 
Den otevřených dveří oboru Čeština v komuni
Začala registrace na konferenci INSPO 2018
Kdo zvítězí ve čtrnáctém ročníku literárn
O Koblížkovi a O Budulínkovi /vhodné pro děti
Podpora veřejně účelných aktivit spolků ZP
Oranžové schody pro rok 2018
Augustin pomáhá studentům se specifickými pot
Pozvánka na Galavečer 2018
Spolek nadšenců začal provozovat web s přehled
Cena Nadace Vodafone Rafael: 200 000 korun pro nez

RSS kanály 

[CNW:Counter]