Rozhovor s Petrem Vysučkem:
Pevnost - České centrum znakového jazyka stále rozvíjí svou činnost. Pevnost je organizace, kterou vedou jen neslyšící. A jsou hodně aktivní. Zajímá vás, co je v Pevnosti nového a na jakých aktivitách se podílí? Na to v tomto rozhovoru odpovídají předseda Pevnosti Petr Vysuček a místopředsedkyně Radka Nováková. Radka s Petrem spolupracují nejen v Pevnosti. Tvoří také moderátorskou dvojici v Televizním klubu neslyšících a oba vyučují v oboru čeština v komunikaci neslyšících na Filozofické fakultě UK.
Pevnost funguje už skoro 7 let. Co si myslíš, že se Pevnosti nejvíc podařilo? A co se jí nepodařilo?
Za největší úspěch považuji to, že Pevnost soběstačně funguje už 7 let! A zájem o naše kurzy je rok od roku větší, proto také rozšiřujeme svou nabídku kurzů. Rozvoj a chod naší organizace řídí sami Neslyšící! Největší radost mám z toho, že jsme mohli svým odpůrcům dokázat to, že i Neslyšící mohou být soběstační a řídit organizaci.
Menší mínus, které vidím, je, že Pevnost nemá vlastní prostory, které by mohla plně využívat. Souvisí to s tím, že naše organizace je občanským sdružením, kde není peněz nazbyt.
Co je v Pevnosti nového?Například DVD-ROM ze SLATE projektu, o kterém se zmínila Radka. Také nové sídlo Pevnosti, které se nachází v ulici Krátkého 4/250 a je poblíž metra Vysočanská.
Pevnost se přestěhovala z Vysočanské polikliniky do nových prostorů, proč? Jak se vám na novém místě líbí?Pevnost se nepřestěhovala z vlastní vůle, v prostorách Vysočanské polikliniky jsme působili 7 let. Od letošního roku se změnil majitel polikliniky. Všem subjektům, které měly jinou činnost nesouvisející s chodem nemocnice, dal výpověč. To se stalo i Pevnosti, proto jsme se museli přestěhovat.
S tím souvisela další starost, hledání nových prostor. Nebylo to jednoduché, ale naštěstí se naší radě podařilo na webových stránkách najít dobrou nabídku s místem poblíž polikliniky. Při hledání jsme pamatovali hlavně na studenty, kteří naši výuku právě navštěvovali, a nechtěli jsme se přestěhovat do jiné části Prahy. Našli jsme tedy šest místností, které naši představu splňovaly.
Teč už výuka probíhá a zjišťujeme, že nové prostory jsou mnohem lepší, protože každý lektor má svou „třídu“, jeho výuka není rušena někým jiným. Původně v nemocnici to byly obrovské sály, které byly nedostatečně odděleny. Také vstup do našich prostor je lehčí, nemusíme řešit hlášení na vrátnici apod. Ale zároveň je to i větší zodpovědnost. Menším zádrhelem je drahé nájemné, ale víme, že situace nebude lepší, protože okolo nás jsou nájmy drahé. Budeme to muset nějak překonat.
Ráda vzpomínám na skvělý Květinový ples, který jste před čtyřmi a třemi lety pořádali ve spolupráci s Komorou. Jistě nejsem jediná, komu se po Květinovém plese stýská. Proč v této akci už nepokračujete?Opravdu nejsi jediná, kdo se takto ptá. Vím o spoustě lidí, kteří byli nadšení a ptají se, ale není lehké odpovědět. Problémem je a bude čas, respektive nedostatek času. Pro kvalitní a úspěšný ples je potřeba důkladná příprava, která zabere minimálně 5 měsíců. Je potřeba myslet a zajistit hodně věcí, počínaje dobrým prostorem s dobrou cenou za nájem, přes hledání sponzorů, až po objednání reklamy v podobě vstupenek, letáků. To vše potřebuje kvalitní organizaci.
Komora, která se na této akci velkým dílem podílela, má rozpracovaných hodně projektů a nemá času nazbyt. Je to škoda, ale opravdu je potřeba si udělat na organizování čas.
Mě samotného to mrzí. S kolegy z Pevnosti jsme si říkali, že se do budoucna k plesu vrátíme, ale slíbit konkrétní termín zatím nemůžeme.
Budete pořádat nějakou jinou zajímavou akci?
Zajímavou akci připravujeme na listopad. Bude to přednáška, ale na jaké téma, to ještě neprozradíme.
Konají se stále tradiční páteční setkání ve znakovém jazyce?Bohužel tuto tradici se nám nepodařilo z časových důvodů udržet. Kolegové mají dost svých povinností a starostí, připravovat tato setkání je též časově náročné. Také zájem ze strany studentů odpadl, i oni mají své povinnosti, což chápeme.
Brzy bude léto, mohou se zájemci o znakový jazyk těšit na intenzivní kurzy?Ano, jako každý rok i letos budou v nabídce letní intenzivní kurzy, které jsou připraveny pro 3 úrovně. První typ bude pro úplné začátečníky, kteří se ještě nesetkali s neslyšícími. Během výuky se dozví základy komunikace s neslyšícím člověkem, základní otázky a fráze, apod.
Druhý kurz bude pro mírně pokročilé, to znamená pro ty studenty, kteří mají už za sebou aspoň 5 měsíců výuky ZJ. Pro ty studenty, kteří u nás navštěvují 3. modul a výše, jsou určeny termíny pro pokročilé.
Všechny kurzy jsou týdenní a budou probíhat každý den 3 hodiny, a to od pondělí do pátku. Více informací o časech a termínech najdete na www.pevnost.com.
V Pevnosti učí jen neslyšící lektoři. Kolik lektorů zaměstnáváte?Ano, 12 lektorů a lektorek. A navíc máme ještě 2 sekretářky, které slyší.
A kolik studentů máte? Jsou mezi nimi i sluchově postižení?Když započítáme do skupinové výuky i individuální výuku a výuku mimo organizaci Pevnost (tj. na školách, ve firmách), máme celkem kolem 180 studentů. A mezi nimi se najdou i nedoslýchaví a ohluchlí studenti, kteří neumějí znakový jazyk, a proto se ho přišli naučit k nám.
Pořádá Pevnost i nějaké kurzy pro neslyšící?Kurzy pro neslyšící už nenabízíme 5 let. A to koneckonců teč mají na starosti jiné organizace, např. Ulita.
Jaké jsou plány Pevnosti do budoucna?Do budoucna chceme vytvořit projekt, který by se zaměřil na školení neslyšící lektorů ZJ po celé České republice. Je to potřeba. Cílem bude předat budoucím lektorům základy metodiky výuky, základy lingvistiky ZJ a pedagogické minimum pro lektora ZJ.
Nejen prací je člověk živ… Jaké máš plány na letní dovolenou?Samozřejmě mám nějaké plány. Se svou drahou polovičkou a s partou pojedeme k moři. Těším se, protože tam si budu moci odpočinout!
Rozhovor s Radkou Novákovou:
Radko, dozvěděla jsem se, že je na světě další interaktivní učebnice na CD, kterou vydává Pevnost za podpory Nadace O2. Tentokrát se CD zaměřuje na 7. pád. Je tato učebnice v něčem jiná od předchozích?Ne. Učebnice budou mít všechny stejnou strukturu, jednotlivé díly se liší především tím, kterým předložkám jsou věnované. V prvním díle jsme zpracovali české předložky pojící se se 3. pádem - jejich užití ve větách, charakteristiku, překlad do českého znakového jazyka. Ve druhém díle jsme se zaměřili na předložky 7. pádu. V každém díle najdete množství cvičení (ke každé lekci existuje 7 typů cvičení, u lekce opakovací najdete článek a dalších 8 typů cvičení), rozšiřující vysvětlení některých gramatických jevů češtiny, které úzce souvisí s probíranou látkou, dále je tam tabulka gramatických vzorů). Výhodou je, že každé cvičení v sobě obsahuje také klíč.
Mohla bys připomenout, jaké interaktivní učebnice už Pevnost vydala?Pevnost vydala zatím jen interaktivní učebnici pro výuku 3. pádu (vždy se jedná o předložky týkající se určitého pádu), pokračuje se 7. pádem, který se začal prodávat, v tisku už je připravený 4. pád. V současné době řešitelka projektu Romana Petráňová připravuje 6. pád. Vše je a bude ve formě CD-ROMu.
Komu jsou tato výuková CD určená? Jen neslyšícím nebo i slyšícím?CD-ROMy jsou určeny zejména neslyšícím zájemcům, kteří si chtějí zlepšit svou kompetenci v českém jazyce. A nezáleží na věku studenta. Nicméně tuto interaktivní učebnici mohou využívat i slyšící studenti znakového jazyka.
Kde si můžeme nové CD koupit a kolik stojí?Můžete si je koupit přímo v sídle Pevnosti, která se nedávno přestěhovala. Nebo přes internet. Cena jednoho kusu je 300,- Kč (+ poštovné a balné). Pro studenty Pevnosti je nabídka těchto učebnic za 250,- Kč.
Radko, na stránkách Gongu jsi nás pravidelně informovala o mezinárodním projektu, do kterého jsi zapojená. Mohla bys stručně připomenout, co je to za projekt?Ano, tento dvouletý mezinárodní projekt SLATE („Sign language teaching“ neboli Výuka znakového jazyka) měl hlavní cíl vytvořit standardy pro výuku ZJ, které by byly platné pro všechny státy. Realizátoři projektu chtěli, aby se vyrovnaly rozdíly v pokroku a vývoji výuky ZJ v různých zemích. Například v Anglii je výuka ZJ mnohem propracovanější než-li v Estonsku. Dalším cílem bylo umožnit lektorům ZJ, pedagogům a dalším odborníkům setkání, na kterých by se tito lidé mohli podělit o své zkušenosti a nápady, které se pojí s výukou ZJ.
Projektu, který začal v říjnu 2004 a skončil minulý rok v prosinci, se zúčastnilo 5 států: Anglie, Česko, Estonsko, Finsko a Holandsko.
A co je teč v projektu nového?Kromě toho, že už je u konce? Jak jsem psala v článcích pro Gong (12/2004, 1/2006 a 9/2006), zkušebního testování se mohli zúčastnit jen někteří lektoři, protože kapacita kurzů byla omezená. Proto výsledkem těchto kurzů je DVD-ROM, který využijí zejména neslyšící lektoři ZJ, protože se tam mohou dozvědět něco o základech lingvistiky ZJ, o pedagogickém a didaktickém minimu a v neposlední řadě o kultuře neslyšících. Toto DVD můžete koupit osobně v Pevnosti a v nejbližší době ho budete moci koupit i přes internet. Cena je 300,- Kč (+ poštovné a balné). Více informací můžete najít na http://www.slate.diak.fi.
V rámci projektu jste byli v různých zemích. Kde se ti nejvíce líbilo a proč?Nejvíce se mi líbilo v anglickém Bristolu, protože tam mají dobře propracovanou metodiku výuky ZJ. Mají i dostatek kvalitních materiálů. V rámci tohoto projektu jsem byla v Estonsku, Finsku a Anglii. Všude bylo hezky a zároveň bylo zajímavé vnímat odlišnost prostředí a zvyků. V rámci projektu jsme bohužel nebyli v Holandsku, protože seminář byl na poslední chvíli zrušen.
Pevnost spolupracuje i s „našimi bratry“. Jak vznikla spolupráce s neslyšícími Slováky?Loni naši organizaci kontaktoval Michal Hefty z organizace Myslim. Bylo to, jak se říká ve správnou dobu, protože projekt SLATE oficiálně skončil a my jsme chtěli na něj navázat novým projektem, který by se zaměřil na metodiku výuky ZJ. Chtěli jsme předat nabyté zkušenosti a informace neslyšícím lektorům zejména v Česku, ale Slováci byli rychlejší (smích). Proto jsme jim rádi připravili školení, které už proběhlo. Podobné školení teč připravujeme (či už probíhá) pro neslyšící lektory na škole v Hradci Králové.
Pro slovenské kolegy jste připravili seminář, co bylo jeho cílem? A jak probíhal?Ano, v předchozím bodě jsem naznačila, o co šlo. Å kolení neslo název „Jak se stát neslyšícím lektorem ZJ?“ a zaměřovalo se na tři základní okruhy: metodika výuky ZJ, pedagogické a didaktické minimum a kultura neslyšících. První část semináře, která byla více teoretická, proběhla na Slovensku, druhá prakticky zaměřená pak v Česku. Neslyšící kolegové ze Slovenska tak měli možnost vidět nejen výuku, která probíhá u nás v Pevnosti, ale navštívit i různé organizace (např. CZTN, Komora, APPN, FRPSP a jiné další).
Existuje na Slovensku podobná organizace jako Pevnost?Pokud vím, tak neexistuje, ale samozřejmě jsou tam jiné organizace.
Kdybys měla srovnat kulturu Neslyšících u nás a na Slovensku, jaké jsou největší rozdíly?Kultura neslyšících je v základu stejná, dají se v ní najít rozdíly. Spíše bych se zeptala na to, v čem se situace v Česku liší od té slovenské? JE to v uvědomění, u nás už začínají být vidět výsledky propagace znakového jazyka. Slyšící lidé nás, neslyšící, začínají vnímat a snad i chápat. Na Slovensku jsou v tomto ohledu teprve na začátku, musí ještě například bojovat s tím, aby je Slováci začali vnímat jako menšinu. Také nemají kvalitní tlumočníky, většinou jsou to CODA (Children of Deaf Adults, děti neslyšících rodičů – poznámka redakce) tlumočníci a Slováci sami říkají, že je to problém, protože tito tlumočníci nedodržují Etický kodex.
Neznamená to však, že vše na Slovensku je vše špatné. I Slováci nás v něčem předstihli, mají například lepší festivaly. Například se jim podařilo zorganizovat první mezinárodní festival humoru neslyšících. Je možné, že průběh a zajišťování byl problematický, ale myslím si, že je důležité udělat „první krok“, prostě najít odvahu přijít s novým nápadem a zrealizovat ho.
Také mě moc překvapilo, že na Slovensku je systém, který umožňuje organizacím získat peníze od vydělávajících občanů. Organizace takto mohou hledat pracovníky, kteří by byli ochotni jí 2% ze svého platu věnovat. Takto prý si organizace „vydělá“ peníze na chod, na materiály apod. A to mi přijde skvělý!
Na pracovní cesty jezdíš docela často… Budeš cestovat i v létě?Letos nepojedu na žádnou pracovní dovolenou do zahraničí, pokud to bude pracovní cesta, tak jen v Česku. V létě se však chystám na dovolenou do Egypta, těším se.
foto: Milena Najmanová