Slavné osobnosti v historii Neslyšících

 Tento článek má
   více stran:


  » Abbe De l'Eppe
  » Helena Kellerová
  » Samuel Heinicke

Samuel Heinicke se narodil 14.dubna 1727 v části Evropy, která je nyní východní součástí Německa. V roce 1754 začal doučovat studenty - jeden z nich byl hluchý. Tento hluchý student byl (dle dochovaných zpráv) mladý chlapec. Heinicke používal k výuce tohoto hluchého studenta prstovou abecedu.

Nicméně, Heinickeho vyučovací filozofie byla silně ovlivněna knihou "Surdus loquens" neboli "The Speaking Deaf" (Mluvící neslyšící), která vypráví o tom jak evropský doktor naučil neslyšícího mluvit. Podle zdrojů je autorem této knihy někdo, kdo se jmenoval Amman. V roce 1768 Heinicke učil neslyšícího studenta v Eppendorfu (Německo). Heineckeho úspěchy při výuce neslyšících se rychle rozkřikly brzy se počet jeho neslyšících studentů rozrostl.

Začátky používání orální metody

Nejprve Heinicke používal k výuce pouze psaní, znaků a gest, ale brzy dospěl k závěru, že to není dostačulící a začal k výuce využívat řeč a odezírání ze rtů. Studenty učil vydávat hlas a mluvit pomocí vnímání vibrací na krku. Heinicke velmi vnímal, že přístup k mluveném jazyku byl rozhodující pro rozvoj vyučovacího procesu. Paradoxně používal znakového jazyka a gest až do doby, než se jeho studenti naučili mluvit. Minimálně podle jednoho zdroje, vyvinul Heinicke jazykový stroj, který představoval mechanismus řeči. (K výuce řeči používal také jídlo.)

Během let 1773 až 1775 psal novinové články o vzdělávání neslyšících. Henicke psal o svém využívání řeči k výuce neslyšících studentů což nazval "Oralism" (Orální metoda). Výuka neslyšících se pro Heineckeho postupně stala prací na plný úvazek a přestal vyučovat slyšící studenty - napsal dokonce učebnici k výuce neslyšících.

Na Heinecke je zajímavé, že zatímco se vyvíjela jeho kariéra učitele neslyšících, byl v kontaktu s jiným učitelem - Abbem de l'Epee, který je "otcem znakového jazyka" zatímco Heinicke se stal "otcem německé (orální) metody".

Založení školy pro neslyšící

V roce 1777 byla pověst Heineckeho ,jako učitele neslyšících, tak rozšířená, že byl požádán, aby otevřel první (orální) veřejnou školu pro neslyšící. Tato škola byla otevřena v německém Leipzigu a byla to první státem uznaná škola pro neslyšící. Původní jméno školy bylo: "Electoral Saxon Institute for Mutes and Other Persons Afflicted with Speech Defects,". Dnes je známa pod názvem "Samuel Heinicke School for the Deaf."(Škola Samuela Heinickeho pro neslyšící).

12 let po otevření školy Heinicke zemřel a správu školy převzala jeho žena. Dlouho po své smrti, v roce 1978, byl oceněn ve Východním Německu na poštovní známce. Zvětšenina známky je dostupná na internetu.