Tlumočníci českého znakového jazyka mají v mnohém velmi ztížené podmínky ke vzdělávání. Přestože se Česká komora tlumočníků znakového jazyka snaží kromě systematického certifikovaného vzdělávání realizovat mnoho tematických kurzů a seminářů, tlumočníci znakového jazyka pracují s vizuálně motorickým jazykem, ve kterém si nemohou číst v knihách, protože český znakový jazyk, podobně jako mnoho dalších přirozených jazyků, nemá psanou podobu. To omezuje přístup ke vzdělávacím materiálům v cílovém jazyce. Velkou úlohu tedy hrají ta média, která dokážou znakový jazyk zaznamenat. Jsou to většinou vizuální média, například videokamery. Velmi ráda bych s využitím materiálu zpracovaného studenty oboru čeština v komunikaci neslyšících na FF UK představila projekt České komory tlumočníků znakového jazyka, a to WEBlik – internetová televize pro děti a mládež, který funguje již přes dva roky na http://weblik.cktzj.com/.
Jedná se o projekt České komory tlumočníků znakového jazyka, který podpořilo Ministerstvo kultury České republiky. Název vznikl, po dlouhých poradách všech členů týmů, složením dvou slov, a to ze slova WEB, odkazujícího na původ webových stránek, a z citoslovce blik, které zde představuje pocit, kdy vystoupíte z tmy nevědomosti, nebo když vás osvítí nápad. Nápad s myšlenkou prozření je dokreslován pomocí loga žárovky, které vytvořil neslyšící grafik. WEBlik – Internetová televize pro děti a mládež – byl spuštěn 1. 9. 2009. Zdaleka není určen jen dětem, svými aktuálními informacemi z komunity Neslyšících může být užitečný rodičům neslyšících dětí, pedagogům pracujícím s neslyšícími, tlumočníkům, ale i zájemcům o komunitu Neslyšících z řad široké veřejnosti.
Pracovní tým projektu WEBliku je složen především ze samotných neslyšících, jedinými slyšícími pracovníky jsou Naďa Dingová, tlumočnice a překladatelka. Druhým „slyšícím“ členem realizačního týmu je webmaster Jindřich Mareš. Součástí týmu jsou i děti, a to nejčastěji v roli moderátorů nebo herců.
Na WEBliku nalezneme celkem pět obsáhlých rubrik – Zpravodajství, Komora, Rozhovory, Ankety a Studna znakového jazyka. Pro přehlednost je každá rubrika zaměřena na jinou oblast a dohromady tvoří poměrně komplexní zdroj informací o aktuálním dění v komunitě českých neslyšících. Další neméně důležitou součástí stránek je znakovníček. Znakovníček je stále se rozšiřující databáze nových znaků českého znakového jazyka z oblasti kulturního života. Stejně jako na jiných webových stránkách založených na komunikaci zde nemůže chybět kniha návštěv, nápověda, kontakty, internetový obchod a představení aktuálního týmu. A protože jde o stránku, která je věnována především dětem a mládeži, nesmějí chybět hry, konkrétně kvíz a pexeso, na které odkazují létající ikonky kamery s padákem. Vývoj a budoucnost WEBliku jsou vázány na finanční podporu z grantů, o které musí pracovní tým žádat každý rok.
Právě jazyk je největším rozdílem mezi neslyšícími a slyšícími. Neslyšící s velkým N nepovažují svoji sluchovou vadu za handicap, jejich jazykem preferovaným v komunikaci je český znakový jazyk a dodržují mezi sebou specifické vzorce chování, mají podobné názory, společné zážitky … tedy kulturu. Společenství lidí, které dodržování těchto pravidel respektuje a zároveň respektování těchto pravidel vyžaduje, můžeme nazvat komunitou. Ohniskem kultury je právě komunita. O tom, jak moc je o dané komunitě „slyšet“, rozhoduje mimo jiné i to, do jaké míry je k ní tolerantní a vstřícná většinová společnost. Šíření osvěty o světě Neslyšících se u nás ujala především mladší generace neslyšících, která si je díky pádu komunistické strany, rozšířeným možnostem tlumočnických služeb i právnímu uznání českého znakového jazyka vědoma svých práv a je sebevědomější než generace věkově starší. Kultura neslyšících stojí na dvou základních pilířích, a to na českém znakovém jazyce, který jsem již zmínila, a na vizuálním vnímání světa, které s jazykem přímo souvisí. Tyto dva pilíře jsou zároveň podstatou všech odlišností od většinové společnosti.
Téměř všechna média v České republice jsou zprostředkována prostřednictvím českého jazyka, ať už ve formě psané nebo mluvené. Slyšící společnost si málokdy uvědomuje, že pro neslyšící je čeština cizím jazykem a že ji většinou neovládají v takové míře jako jazyk mateřský. Informace se tedy k neslyšícím dostávají skrze cizí jazyk, což bývá pro neslyšící komplikované a může to vést až k úplnému nezájmu o nové informace z okolního dění. Mateřským jazykem neslyšících, resp. jazykem nejlépe neslyšícím přístupným, bývá znakový jazyk. Jedinou formou záznamu, která respektuje všechny prvky znakového jazyka, je záznam pomocí vizuálních médií. Právě tuto formu medializace využil i WEBlik, díky kterému se Neslyšící mohou dostávat k informacím přímo v jejich prvním jazyce. Mohou tak být v kontaktu s novinkami ze světa neslyšících prostřednictvím jazyka, který je jim nebližší. Velkým plusem je, že se WEBlik zaměřuje především na děti, pro které je získávání informací v češtině ještě komplikovanější.
Programů určených pro sluchově postižené je obecně velký nedostatek. V současné době se situace lepší, ale i přesto je pořadů, ze kterých by neslyšící mohli získávat informace, stále minimum. Počet pořadů se skrytými titulky je dán zákonem, veřejnoprávní televize je povinna mít minimálně 70 % pořadů se skrytými titulky, komerční televize pouhých 15 %. Jediným pořadem vytvořeným přímo v českém znakovém jazyce jsou Zprávy v českém znakovém jazyce. Děti předškolního i školního věku, které neumějí dobře a s jistotou číst v češtině, mají velký informační deficit. WEBliku se podařilo zaplnit tuto díru na trhu a je jediným vizuálním médiem, které je přístupné přímo v jazyce neslyšících.
Kultura se ve společenství předává mezi členy z generace na generaci. Je známo, že 90 – 95 % neslyšících dětí se rodí slyšícím rodičům. Často se stává, že tyto děti nemají žádné ponětí o existenci komunity neslyšících. Znají málo dospělých neslyšících, nebo dokonce neznají žádné, a chybí jim vzor úspěšného člověka, který „je na tom stejně“ jako oni – je také neslyšící. Podstatná část reportáží WEBliku se zaměřuje na dění v komunitě Neslyšících. Dozvídáme se o akcích, které se uskutečnily, o činnosti členů komunity Neslyšících a o mnohém dalším. Právě to může dětem ukázat, že i neslyšící lidé mohou být úspěšní a mohou se z nich stát významné osobnosti. Pro děti jsou určitě inspirativní rozhovory s neslyšícími, kteří se podílejí na chodu organizací pro neslyšící nebo kteří vytvářejí nové, či např. rozhovor s prvním neslyšícím kandidátem na post poslance Jiřím Procházkou. WEBlik neopomíjí ani zahraniční neslyšící, nabízí rozhovory s těmi neslyšícími, kteří přijeli do České republiky přednášet, většinou na téma kultury neslyšících či na lingvistická témata.
Všichni víme, že národním jazykem v České republice je český jazyk. Je ale důležité nezapomínat na to, že zde žijí také lidé, kterým český jazyk ve své nejběžnější audio-orální podobě není smyslově přístupný. Jedná se právě o neslyšící, jejichž prvním jazykem je český znakový jazyk. Stejná situace jako u nás, v České republice, je snad ve všech zemích světa – všude, kde žijí neslyšící, se vedle běžného mluveného jazyka vyskytuje ještě jazyk znakový. Setkáváme se tak s různými národními znakovými jazyky. Na tomto místě musíme zdůraznit, že se vždy jedná jazyky naprosto rovnocenné jazykům mluveným. Ovšem i dnes se stále setkáváme s názory nepoučené veřejnosti, bohužel však i některých odborníků, kteří znakovým jazykům přisuzují nižší, podřadnou roli oproti jazykům mluveným. Díky této mylné představě stále existuje mnoho dětí se sluchovým postižením, které se znakovým jazykem nikdy nepřišly do styku. Nezřídka se setkáváme s dětmi, které i přes nesmírné snahy rodičů, logopedů, speciálně pedagogických center a mnohých dalších činitelů vyrůstají v prostředí bezjazyčí. Právě pro ně může být WEBlik zdrojem jazyka, který je jim přístupný, a pozitivně tak rozvíjet jejich jazykové dovednosti. Neméně důležitým přínosem je to, že na WEBliku můžeme vidět znakový jazyk v provedení nejrůznějších rodilých mluvčích. Moderátor zde zastupuje roli jazykového vzoru, reprezentuje určitý kultivovaný jazykový projev. Další výhodu vidíme především v tom, že se jedná o volně přístupný projekt, který je celý v českém znakovém jazyce. Právě tím poukazuje na jeho rovnoprávnost s mluvenými jazyky a podporuje slyšící i neslyšící v jeho užívání.
Slyšící lidé mívají zpravidla jen velmi omezené informace o specifickém světě neslyšících. To může být dáno jednak nezájmem slyšících o tuto problematiku, ale i tím, že svět neslyšících je světem poměrně uzavřeným a slyšícím bez znalosti znakového jazyka těžko přístupným. Právě nedostatek informací může vést k mylným názorům a nepochopení. Je proto velmi důležité šířit osvětu. To se WEBliku daří především díky jeho přístupnosti. Tím, že se jedná o internetové stránky, které jsou bez problémů přístupné komukoli, můžou si je prohlížet nejen zájemci o problematiku neslyšících, ale i lidé, kteří o tomto tématu nevědí nic. Už jen to, že může existovat velice zajímavá webová stránka o komunitě neslyšících, celá v českém znakovém jazyce, snad pozitivně ovlivní jejich pohled na tuto problematiku. Pro slyšící zájemce se jedná o velice přínosný zdroj informací o dění v komunitě neslyšících, ale především o další možnost, kde mohou vidět a učit se znakový jazyk „naživo“. Stejně tak WEBlik nabízí možnost seznámit se s názory neslyšících na určité problémy, které se mohou velmi lišit od názorů slyšících. Díky WEBliku tak mohou slyšící nahlížet přímo do komunity neslyšících. WEBlik vytváří okénko do světa neslyšících.
Pro tlumočníky českého znakového jazyka může být WEBlik užitečný hned v několika směrech. Je to důležitý zdroj, jehož prostřednictvím mohou tlumočníci vidět promluvy neslyšících naživo tak, jak skutečně probíhají. Tlumočníci si zde mohou, ať už prostřednictvím Znakovníčku nebo sledováním reportáží, rozšířit svou znakovou zásobu. Mohou sledovat různorodé projevy mužů a žen, dětí i starších lidí ze všech koutů republiky a seznámit se tak s varietami českého znakového jazyka. Velice užitečné je to, že videa je možné v libovolném okamžiku pozastavit a přehrát znovu, což může být tlumočníkům zdrojem k překladovým cvičením. Protože jsou všechna videa na WEBliku archivována, mohou se k nim tlumočníci opakovaně vracet. Tlumočení ovšem nestojí pouze na výborné slovní či znakové zásobě. Je také nesmírně důležité, aby měl tlumočník přehled o dění v komunitě neslyšících, k čemuž je WEBlik výborným prostředníkem.
Studenti FF UK připravili dotazníkové šetření na téma WEBlik mezi tlumočníky znakového jazyka. Dotazník pro tlumočníky českého znakového jazyka byl sestaven z devíti otázek, uzavřených i otevřených. Otázky byly zaměřeny především na to, jak často WEBlik sledují a jakým rubrikám a proč dávají přednost, dále na jejich osobní názor na WEBlik. Dotazníkového šetření se zúčastnili aktivní tlumočníci mezi 22 a 33 lety, kteří tlumočí minimálně jeden rok.
Z odpovědí na otázku, proč tlumočníci sledují WEBlik, se dá obecně říci, že je to kvůli novinkám, informacím a osobnostem ze světa Neslyšících, které nikde jinde nenajdou. Konkrétní rubrika je vybrána většinou až po prohlédnutí všech nových příspěvků na WEBliku. Něčemu se věnují více, něčemu méně, ale prohlédnou si vše. Velmi oblíbená je rubrika Studna, a to především díky možnosti trénovat porozumění znakovému jazyku a pro zábavu, a dále Znakovníček, který je zásobárnou jmenných znaků.
U dvou otázek byla zvolena forma otevřených otázek. V odpovědích na otázku Co se vám na WEBliku zdá nejvíce užitečné? tlumočníci asi nejvíce oceňovali a nejčastěji zmiňovali přehledné uspořádání nových informací ze světa neslyšících, ke kterým se slyšící lidé, ač tlumočníci, nemusejí vždy dostat. Na dalším místě je ocenění WEBliku jako archivu projevů ve znakovém jazyce od různých mluvčích, které mohou využít jako jazyková cvičení. Tlumočníci zde tedy můžou procvičit porozumění neslyšícím, kteří jsou různě staří a pocházejí z různých koutů České republiky. V neposlední řadě respondenti zmínili výhodu seznámení se s osobnostmi z komunity prostřednictvím rozhovorů. A kladně zhodnotili vizuální podobu webu.
Na otázku Co vám na WEBliku chybí? žádné negativní ohlasy nebyly zaznamenány, jen se objevily nápady na zlepšení. Většina je s momentální podobou WEBliku velmi spokojena. Jejich námitky se shodují s návrhem na novou rubriku nebo spíše na menší zádrhele s technikou. Jeden respondent upozornil na to, že u některých videí chybí zvuková stopa, především u záznamů z tlumočených koncertů. Dalším z nápadů na zlepšení je vytvořit fotogalerii z akcí Neslyšících a organizovat více soutěží pro děti, když jsou hlavní cílovou skupinou.
Všichni tlumočníci se shodli, že WEBlik je zdrojem aktuálních informací z komunity Neslyšících, ke kterým by se nemuseli dostat přímou cestou a které jsou přehledně zorganizovány. Dalším potvrzeným bodem je předpoklad, že WEBlik nabízí archiv promluv rodilých mluvčích českého znakového jazyka, což umožňuje opakované vyhledávání. S pestrostí mluvčích souvisí i možnost vidět promluvu neslyšících, kteří pocházejí z různých částí České republiky a užívají znaky ovlivněné bydlištěm či věkem. Tlumočníci si tak mohou procvičit porozumění a rozšířit slovní zásobou. Tento bod se také potvrdil. Možnost využití WEBliku jako zdroj překladových cvičení se taktéž potvrdil.
Z výsledků dotazníku vyplývá, že WEBlik je mezi tlumočníky velmi oblíbený. Tlumočníci ho nevyhledávají jen za účelem sebevzdělávání, ale i jako zdroj zábavy. Cení si ho především jako média zprostředkujícího bližší kontakt s komunitou neslyšících. Mezi nejvyhledávanější rubriky patří zpravodajství, studna, rozhovory a znakovníček, které korespondují s důvody, proč tlumočníci WEBlik sledují a považují ho za přínosný.
Připojte se! 