Národní technický institut pro Neslyšící – NTID
To je v číslech RIT - Technická univerzita v Rochesteru (Rochester Institut of Technology). Součástí RIT je The National Technical Institut for the Deaf (NTID). NTID funguje jako jedna z fakult a zajišťuje nejen výuku pro neslyšící studenty na své půdě, ale i tlumočnické a jiné služby pro neslyšící studenty ostatních fakult RIT.
Zástupci Střediska Teiresiás na konferenci v RIT.
Plakát prezentuje služby Střediska Teiresiás
21.–23. 6. 2010 se zde konala konference s názvem Tech Symposium – Technology and Deaf Education. Konference se zabývala novými technologiemi a jejich aplikacemi ve výuce neslyšících studentů. Středisko Tei-resiás (Masarykova univerzita v Brně) do výuky nejen neslyšících studentů již tradičně zapojuje nové technologie, proto vyslalo na konferenci své zástupce.
S kolegou Tomášem Sklenákem jsme zde také prezentovali služby, které Středisko Teiresiás nabízí neslyšícím a nedoslýchavým studentům Masarykovy univerzity.
Na konferenci jsme se dozvěděli mnohé o nejnovějších technologiích, které se využívají při výuce neslyšících. Pojďme se blíže podívat na některé z nich.
Běžnou praxí nejen v USA, ale i na mnoha evropských univerzitách, také na Masarykově univerzitě, i ve školství obecně, je využívání různých e-learningových platforem. Současným trendem je začleňování dalších prvků do těchto platforem. V nových e-learningových systémech tak má student možnost komunikovat s učitelem písemně, stahovat si učební materiály, vkládat obrázky, pracovat s videem. Video je vhodným nástrojem pro interaktivní výuku neslyšících studentů.
Odborníci z RIT vyvíjí nové „online třídy“.
Systémy pro podporu sluchu, titulky a zápis -
– vše v jedné „bedně“.
V některých modelech výuky se využívá toho, že pomocí nejnovějších technologií lze přizvat do výuky někoho na dálku. Měli jsme tak možnost vidět na plátně odborníka z Gallaudetovy univerzity, který nám v reálném čase vysvětloval ve znakovém jazyce, jak spolupracuje RIT a Gallaudetova univerzita. Studenti, kteří se účastní seminářů s podobným zaměřením na obou univerzitách, se mohou např. virtuálně spojit pomocí webkamer a probírat témata související s jejich zaměřením.
Možnosti přenosu videa na dálku využívají i běžné školy v oblastech, které nemají dostatek tlumočníků znakového jazyka. Ředitelka jedné z takových škol vyprávěla o integraci menší skupiny neslyšících studentů na své střední škole. S pomocí agentur poskytujících služby VRI, o které budeme mluvit později, zajistila škola studentům videotlumočení. Tlumočník byl připojen přes internet a na dálku tlumočil studentům všechnu výuku. Stačilo jen nosit s sebou do všech učeben notebook.
Neslyšící studenti na RIT mají k dispozici nejen tlumočníky, ale také přepis mluveného slova na počítači a různé způsoby technické podpory sluchu.
Všechny tyto systémy se soustředí do jedné „krabičky“, resp. spíše „bedny“, která stojí v každé učebně využívané neslyšícími. Obsluhu zastává technik, učitelé a studenti nemusí nic připravovat či nastavovat.
Neslyšící může zdarma komukoli zavolat pomocí tlumočení
na dálku.
V areálu univerzity jsme na vlastní oči měli možnost vidět službu, která pro nás zatím zůstává zajímavostí, ovšem pro americké neslyšící je běžnou součástí života.
Řeč je o tzv. videotelefonu. Videotelefonní služby poskytují v USA tři velké telefonní společnosti a jsou známy pod zkratkou VRI (Video Remote Interpreting). Neslyšící mohou tuto službu využívat zdarma. Neslyšící student, který nás prováděl po univerzitě, nám ukázal, jak videohovor funguje. Ukázal nám, jak běžně telefonuje své slyšící matce. Stačilo zajít do „video-telefonní budky“, vytočit telefonní číslo a hned se mohlo komunikovat přes tlumočníka, který se objevil na obrazovce.. Žádné čekání, žádné poplatky. V areálu RIT byly alespoň tři „video-telefonní budky“. Dále i v hotelu, v nemocnici, i jinde ve veřejných prostorách jsme mohli vidět psací telefony pro neslyšící… Zaměstnanci univerzity často ovládali základy ASL, i když šlo např. o pracovníky bufetu či ochranky.