V úterý 23. března v divadle Čertovka, nacházejícím se v krásném prostředí pražské Kampy, se konal festival s názvem Dva světy. Jde o projekt na podporu propagace biligvního a bikulturního světa. Cílem tohoto festivalu bylo vzájemné porozumění světa neslyšících a slyšících. Tento projekt vznikl za podpory města Hradce Králové, České komory tlumočníků znakového jazyka a občanského sdružení Dialog.
Přítomné neslyšící i slyšící diváky přivítal známý mladý herec Jiří Mádl, který celým večerem provázel, a byl také patronem tohoto projektu. Prostředníkem mezi neslyšícími diváky a moderátorem byla tlumočnice znakového jazyka Soňa Procházková.
První část večera patřila skupině Deaf Drums, složené z neslyšících bubeníků pod vedením Huga Tichého z kapely Posmrtné zkušenosti. Jejich koncert se velmi povedl a byl hodně působivý, nikdo nevěřil, že bubeníci jsou skutečně neslyšící.
Hlavní část večera patřila rockové kapele Standby s mladičkou zpěvačkou Žofkou, kytaristou Tomášem, baskytaristou Ondrou a bubeníkem Adamem. Jejich hudba a zpěv byl tlumočen do znakového jazyka šesti tlumočníky z České komory tlumočníků znakového jazyka, z nichž jedna tlumočnice byla slyšící a ostatní tlumočníci nedoslýchaví nebo neslyšící (Naďa Dingová, Andrea Kalců, Lucie Půlpánová, Veronika Chladová, Michal Brhel a Roman Vojtěchovský). Bylo vidět, že jejich „zpěv“ rukou dokonale zapadl do rockové hudby a zpěvu. Pro neslyšící diváky to byl velký zážitek, a nejen pro ně. Slyšícím divákům se hudba kapely líbila a žasli nad dovedností tlumočníků.
Na konci večera si moderátor Jiří Mádl pozval na jeviště všechny účinkující a dovolil divákům, že se jich mohou zeptat na cokoliv. Chvíli bylo ticho… nikdo se nehlásil… ale pak se rozproudila diskuze, která trvala minimálně hodinu. Slyšící diváci se ptali bubeníků i tlumočníků. Nadšeně se ptali, jak se tlumočí písničky, jak se tlumočí hudba. Ptali se i neslyšící diváci. Jejich otázky směřovaly i k Jiřímu Mádlovi, který rozpačitě odpovídal na jejich dotazy. Jedna z otázek zněla, jestli by se nechtěl někdy naučit znakový jazyk. Prý, že je na tom časově špatně a nestíhá ani vysokou školu... (?) Kdo ví, třeba si někdy čas najde. Také Jirka se zeptal, na problémy světa neslyšících, a jeho příslušníci mu nadšeně odpovídali.
Diskuzi nebylo téměř možné ukončit. Dokonce to dopadlo tak, že si diváci, zvlášť ti z neslyšícího světa, „vydupali“ opakování dvou písniček, protože je zpěv ve znakovém jazyce uchvátil. Skupina Standby ochotně opět rozbalila své hudební nástroje a společně se „zpívajícími“ tlumočníky zakončila vskutku povedený večer.
Na tvářích všech odcházejících diváků bylo znát, že se tento večer nezapomenutelně zapsal do jejich srdcí a že se aspoň na chvíli povedlo dva světy spojit v jeden…
Připojte se! Podpořte nás na Facebooku