Tento článek má Bylo jednou jedno malé městečko a v něm byl jeden starý malý domeček, ve kterém bydlel jeden moc chudý kocour. Byl velice schopný i šikovný a chtěl si najít práci, aby si mohl vydělat na živobytí, ale jen kvůli tomu, že měl staré roztrhané boty a moly prožranou halenku, nikdo ho do práce nechtěl vzít a jen na něj křičel: „Neotravuj tady a běž raději žebrat!“
zvětšit videoPřeklad článku do českého znakového jazyka.
Autor: Gong
Když se toto opakovalo už dlouhou dobu, kocour se naštval a vymyslel si jeden skvělý plán. Vzal svou starou rezavou sekeru a vydal se do jedné vesnice za lesem. Když zrovna procházel lesem, zastavil se, pokácel několik stromů a začal stavět stoly, židle, skříně a jiný nábytek. Vše potom odnosil do vesnice a začal své výrobky prodávat. Stanovil si ale velice nízké ceny, aby nábytek snáz prodal. Jeho nábytek byl velice kvalitní a všichni si ho pochvalovali, takže mohl kocour zvýšit cenu.
Za nějaký čas si vydělal na krásný červený oblek s páskem, drahé boty a klobouk. Také si koupil šavli za opasek, aby vypadal bohatší a vznešenější. Nyní se vrátil do městečka, z kterého před časem odešel. Nikdo ho nepoznal a všichni se mu klaněli, protože si mysleli, že je to nějaký vznešený šlechtic. Kocour schválně zkusil požádat o práci a hned ho přijali jako řezbáře. Obyvatelé městečka se sice divili, proč takový vznešený šlechtic chce pracovat jako řezbář a ještě více se divili, když se stal kocour nejlepším řezbářem v okolí.
Teprve když kocour sundal svůj oblek, ostatní ho poznali a zastyděli se, že se k němu chovali předtím tak špatně a rovnou ho odsuzovali. Od té doby byl kocour dobrý přítel všech ostatních a nikdo mu už nenadával. Z toho plyne ponaučení, že nemáme odsuzovat člověka, když nevíme, jaký ve skutečnosti je.
Připojte se! 