zvětšit videoPřeklad článku do českého znakového jazyka.
Autor: Gong
Ve vesnici zvané Nosislav žil kdysi jeden strašlivě lakomý hostinský. Koleno mu říkali. Ze samé lakoty mu i vlasy slezly, jak pořád vymýšlel, jak by druhé napálil a něco z toho měl. V jeho hospodě se najedli a napili do sytosti a po chuti jen ti, pro které byl hlad nejlepší kuchař. Jídlo bylo šizené a nastavované, pivo míru nemělo, a to bylo ještě vodou ředěné, stejně jako víno.
Koleno si mnul ruce, jak je chytrý a dobře si žije, ale že mu hostů ubývá si pro samé počítání peněz ani nevšiml.
Lidé z vesnice nebyli tak hloupí, jak si namyšlený hospodský myslel. Když se nemohli scházet v hospodě, kterou znali už jejich tátové, sesedli se jednou večer pod lípou na návsi a společně se domluvili, jak lakotného hospodského napálí. Přece jenom se blížil podzim a lidé si po práci potřebovali trochu popovídat, trochu se poveselit a sem tam i obecní věci probrat. Ber, kde ber, na takové věci je vytopená hospůdka s rozpálenými kamny a teplou polívkou to nejlepší místo. Nazítří se trousili ke Kolenovi do hospody pěkně jeden po druhém a každý se jen hrnul k pultu a sděloval hostinskému radostnou zprávu. Jeden tvrdil, že vyhrál hlavní trefu v lotynce, jiný dobře nakoupil a dalšímu se kravka zabřezla. Jeden i druhý jakoby lakotného hostinského neznali, všichni ho zvali ke stolu. A tak jed a pil, ten nenasyta, a všechno to, co v kuchyni jiným ze zbytků nachystal, musel teď sám jíst mocnými sousty, aby vůbec stačil dalším a dalším pozváním. Když udeřila desátá hodina, kdy Koleno zavíral, hosté spořádaně zaplatili a odešli. Mnoho peněz ten den Koleno utržil, ale dnes poprvé je nedokázal spočítat. Tak těžko mu bylo ze špatného jídla a pití, které každý večer cizím i místním prodával. Až se mu před očima dělala barevná kolečka a celou noc prohekal a proběhal. Ještě další den a noc byla na hospodě cedulka Zavřeno, což se jindy nestávalo ani o nedělích a svátcích.
Když konečně hospodu otevřel, byl bledý a nevyspalý. Stál venku u dveří, a jak se lidé z práce okolo scházeli, zval je trochu třaslavým hlasem zadarmo ke stolu. A když se lidé s podezíravýma očima usadili, viděli nové čisté ubrusy a neotlučené sklenice a když jídlo ochutnali, bylo čerstvé a chutné. A hostinský jen se za pultem i v kuchyní otáčel, aby všichni byli spokojeni.
I když ještě dlouhou dobu trvalo, než k hostinskému začali zase chodit lidé ze vsi bez obav o bolavé hlavy a zkažené žaludky, Koleno lakotit přestal.
Tak je to pokaždé, když si někdo myslí, že druhé napálí, a přitom si ani trošku na špičku nosu nevidí, i když z vesnice Nosislav pochází.
Připojte se! 