Na sliby předsedy Slovenského deaflympyjského výboru (SDV) nejvíce asi doplatila Levoča a Kežmarok. Ze slibů jim zůstaly jen zničené a nefunkční stadiony. Ale nejsou zdaleka jedinými, komu Jaroslav Ruda sliboval obrovské investice. Ve Vysokých Tatrách a Štrbském Plese měly vyrůst stavby a opravy za 20 miliónů Euro.
Peter Chudý, který byl v začátcích v organizačním výboru, vypočítává, že na Štrbském Plese měla vyrůst curlingová hala a další rychlobruslařský šortrek, ubytovna s halou pro kulturní a společenské akce pro sportovce, tribuny u běžeckého areálu a počítalo se i s úpravou tratí. Chudý ale brzo z výboru pro nedůvěryhodnost celého projektu odstoupil.
Hala v Lomnici, nové zastávky v Tatrách
Chudý dále dodává, že Deaflympijský výbor také sliboval postavit halu v Tatranské Lomnici a vybudovat nové autobusové a tramvajové zastávky v celých Vysokých Tatrách. Nyní s odstupem hodnotí tyto plány následovně: "Organizátoři mluvili o tom, že tyto hry mají být nejvelkolepější v historii. Tím asi pomohli tomu, že slovenští představitelé byli o to méně podezřívaví.“ Město Vysoké Tatry mělo od Deaflympijského výboru získat 20 miliónů Euro. Město tak mělo proinvestovat 150 mil SK ročně. První splátku (25%) měly Tatry dostat do konce roku 2009. To se však nikdy nestalo.
Smlouva se nelíbila třem lidem
Tehdejší zastupitel Pavol Stano (KDH) patřil k tříčlenné menšině, která odmítla pro smlouvu hlasovat. Podotýká: "Když někdo přijde s návrhem, že u vás proinvestuje 20 mil. Euro a pak to zůstane všechno vaším majetkem, je minimálně potřeba zbystřit. Samozřejmě, že zpětně se to hodnotí lehko.“ Jeho kolega z (LB) Igor Ptačinský se na zasedání zajímal o to, kdo bude investorem. Jaromír Ruda, který na zasedání tehdy byl, odpověděl, že investor samozřejmě bude ve smlouvě uvedený, ale že zatím nemá mandát k tomu ho prozradit. Ruda dodnes neprozradil, kdo tím investorem měl být. Mnoho lidí si proto myslí, že žádný investor nikdy neexistoval.
Zaplatili jen 8500 Euro za studii
Primátor Vysokých Tater, Mokoš, dnes zdůrazňuje, že oni jako jediní nezačali nic stavět, dokud nedostali na účet peníze. Z městské kasy zaplatili pouze 250tis. SK za vypracování studie. Ty peníze prý ale získali zpět díky tomu, že jim SDV zapůjčil auto a nemuseli tak platit za palivo a používat vlastní auta. Auta zapůjčil SDV šesti obcím, které se na konání Deaflympiády měly podílet. Podle některých z nich to byl jediný způsob, jak se organizátoři snažili zajistit důvěryhodnost celého záměru.
Město Poprad zaplatilo z opravu střechy a mantinelů zimního stadionu z vlastní kasy, ale protože opravu plánovali i bez Deaflympiády, žalobu na SDV nepodá. Ve Špišské nové Vsi měl vyrůst stadion za 3 mil. Euro, ale ani zde s pracemi bez peněz nezačali.