Kyberšikana, aneb Nikdy nevíš kdo je na druhé straně

Opakované průzkumy posledních let ukazují, že 40 procent dětí základních škol se setkalo se šikanou. O školní šikaně mluvíme tehdy, pokud jeden nebo více žáků úmyslně, často opakovaně, týrá a zotročuje spolužáka či spolužáky a používá k tomu fyzické či psychické násilí nebo manipulaci. Specifickým druhem šikany je kybernetická šikana neboli kyberšikana.

Výzkumy prokázaly, že výskyt šikanování na školách má epidemický rozměr. Zčásti je uvedený stav ovlivněn nepřipraveností pedagogů šikanu řešit. V případě klasické školní šikany se ovšem začíná blýskat na lepší časy, mimo jiné také díky úspěšnému tříletému projektu Minimalizace šikany (2005-2007), jehož cílem bylo předat učitelům účinné nástroje pro práci se šikanou a následně tím její výskyt na školách snížit. Pedagogové si již nyní většinou uvědomují, že jedině škola, která výskyt šikany přiznává a pracuje na jejím řešení, může tento problém odstranit. Popírat existenci šikany je naopak nebezpečné.

V poslední době se však objevuje nový, specifický druh šikany, tzv. kyberšikana, na kterou by měli být pedagogové i rodiče také připraveni. A troufám si tvrdit, že pro rodiče sluchově postižených dětí to platí dvojnásob. Sluchově postižené děti internetové formy komunikace a také mobilní komunikaci pomocí SMS zpráv preferují, neboť jsou pro ně bezbariérové. Vědí ale, že tato komunikace představuje také různá nebezpečí? Neslyšící dítě pravděpodobně vyhoví dobré radě rodičů, že nemá mluvit s cizími lidmi na ulici. Mimo jiné poslechne také z toho důvodu, že cizím lidem hůře rozumí a naopak – cizí lidé hůře rozumějí jemu, takže se takové komunikaci raději vyhne. Ale co rozhovor po internetu? Výměna e-mailů, prozrazení osobních údajů, čísla mobilu? Co když ten na druhé straně se ohlásí například jako slavná herečka nebo herec, který se chce s dítětem setkat? Nebo jinak: co když dítěti opakovaně přichází neznámý e-mail nebo SMS, že je hloupé a že ho nikdo nemá rád?

Na rozdíl od klasické šikany tváří v tvář, nabízí kyberšikana agresorům nejenom jiné nástroje ubližování, ale také celý proces šikanování je jiný, včetně rolí agresora a oběti. Výskyt kyberšikany souvisí mimo jiné i s rozvojem informačních technologií a snadným přístupem dětí k těmto technologiím, například k internetu. Děti jsou přitom mnohdy zdatnějšími a zběhlejšími uživateli internetu než učitelé nebo rodiče. Někteří dospělí jsou si této skutečnosti vědomi a před dětmi se za svoji neznalost stydí. Důsledkem toho je, že nejsou schopni děti dostatečně informovat o možných nebezpečích. Kyberšikana přitom může mít nejrůznější podoby. Jaké?

Jak se projevuje kyberšikana?

• zasílání výhrůžných a krutých e-mailů a SMS zpráv, výhrůžné telefonáty nebo obtěžování přes chat
• vytváření webových stránek, které různými způsoby (verbálně, graficky, zvukově) oběť šikany urážejí a zesměšňují
• posílání obrázků, fotografií a videonahrávek spolužákům on-line – kde je oběť zesměšňována a karikována
• vyvěšení pornografických fotografií s tváří oběti na internetu
• případy, kdy agresoři získají hesla a identifikační údaje oběti a pod jeho/jejím jménem zasílají ostatním vulgární,  obtěžující zprávy, fotografie, videa
• fotografování, nahrávání oběti, kdy jsou pořízené záběry posílány ostatním spolužákům

Odlišné rysy šikany a kyberšikany:

ANONYMITA: Většina obětí kyberšikany se nikdy nedozví, kdo je šikanoval, přezdívka, anonymní telefonní číslo, e-mailová adresa dávají agresorovi dostatečnou možnost zůstat skrytý. Díky tomu může svoji agresi stupňovat a dovolit si to, co by si tváří v tvář nedovolil.

PROMĚNA AGRESORA: Agresorem většinou nebývají fyzicky silní lidé, tak jako tomu je u běžné šikany, ale agresorem je člověk, který je silný v informačních technologiích a může to být prakticky kdokoliv.

PROMĚNA OBĚTI: Obětí útoků je většinou outsider, ale nebývá to pravidlem, jako je tomu u běžné šikany. Agresor si může oběť vybírat náhodně a pouze v kyberprostoru. Vyšší riziko hrozí dětem, které jsou na svých mobilech a počítačích závislé.

MÍSTO: Šikana se většinou odehrává ve škole, po cestě domů apod. Jde tedy o fyzická setkání, která se dají trochu předvídat a je možné se jim částečně vyhnout, ale před kyberšikanou není úniku. Agresor může oběť kontaktovat, kdykoli se mu zachce, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

KONTROLA: Kyberšikana znesnadňuje kontrolu jak ze strany rodičů, tak i školy, protože u kyberšikany chybí klasické znaky šikanování, kterých by si mohli dospělí všimnout.

ČAS: Běžná šikana je opakovaná, ale vždy se jedná o jednorázovou záležitost. V případě kyberšikany se může oběť k urážlivým SMS, e-mailům, odkazům a podobně kdykoliv vracet.

PUBLIKUM: Divákem kybernetické šikany se může díky webovým stránkám stát kdokoliv na světě. Kyberšikana se navíc nemusí odehrávat opakovaně, stačí když agresor např. vyvěsí na web fotku oběti, tu si už kdokoliv může zkopírovat a rozšířit dál po světě, ještě dříve, než ji poskytovatel serveru stačí stáhnout.

Evropský program pro bezpečnější internet

Kyberšikana je natolik závažným problémem, že se boj proti ní stal pro letošní rok hlavním tématem celoevropského Programu pro bezpečnější internet (2009-2013). Jeho součástí je také český projekt Saferinternet.cz. Stejnojmenné české webové stránky jsou zaměřené na aktuality a rady v oblasti internetové bezpečnosti. Jsou určeny rodičům i pedagogům. Dalším výstupem projektu jsou webové stránky Protišikaně.cz navazující na již zmíněný úspěšný projekt Minimalizace šikany (projekt iniciovala a finančně zajistila Nadace O2).

Web Protišikaně.cz je hlavním dokumentačním kanálem kampaně a obsahuje i e-larningový kurz. Ke zvýšení mediální gramotnosti dětí slouží příručka Bezpečný internet s kačerem Donaldem a jeho bandou.

Společné výuce dětí a rodičů je zase určen Rodinný balíček o internetové bezpečnosti. V něm se v příručce pro rodiče mimo jiné dočtete i o tom, že nejlépe zajistíte internetovou bezpečnost vašich dětí tím, že je poučíte o jejich právech a povinnostech a také o tom, aby uměly respektovat práva ostatních. Nejčastěji totiž děti nahlašují problémy, ke kterým došlo poté, kdy ve veřejně přístupném prostředí prozradily některé soukromé informace (například na veřejných fórech nebo webových stránkách publikovaly vlastní fotografie nebo informace o sobě). Podobně jako v případě šikany ve škole či na hřišti není takové chování přijatelné. Rodiče by měli být ostražití a reagovat okamžitě. Vysvětlit dětem, že podobně jako například neodejdou z hřiště s cizím člověkem nebo mu neprozradí, kde bydlí, nemohou osobní údaje (jméno, bydliště, číslo mobilu apod.) zveřejňovat na internetu.

Jednou z nenásilných forem výchovy k odpovědnému chování na internetu je již tradiční soutěž pro mládež Mobilstory. Zatímco vloni měli soutěžící zasílat své videoklipy a v letech předchozích své literární práce, v letošním ročníku mohou vyjádřit téma soutěže, to jest „Kamarádstvím proti kybernetické šikaně“ různou formou – jako povídku, komiks, videoklip, multimediální výtvor.

Pár kontaktů na závěr

O tom, že internet může být pro děti problémem, svědčí i statistické údaje Linky bezpečí. Linka bezpečí (116 111) je nejznámější česká linka důvěry pro děti a dospívající do 18 let, kteří mohou využívat její služby krizové intervence po telefonu, její e-mailovou poradnu (pomoc@linkabezpeci.cz) a chat (chat.linkabezpeci.cz). Podle jejích údajů, co se týče specificky tématu internet, v roce 2008 volalo 68 dětí, z toho 57 děvčat a 11 kluků. Nejčastějšími důvody byly: obtěžování cizí osobou (16), lákání na schůzku (13), šikana, zneužívání a kriminalita (každé 4x) a dětská pornografie (1x). V rámci chatu proběhly za rok 2008 tři kontakty týkající se přímo potíží na internetu, v rámci e-mailové poradny Linky bezpečí 28 kontaktů. Jeden kontakt na téma internet byl zaznamenán na rodičovské lince (840 111 234).

Chcete-li podat zprávu o materiálech, na které jste na internetu narazili a které podle vašeho názoru porušují zákon, kontaktujte horkou linku: www.horkalinka.cz..

Webové stránky www.bezpecne-online.cz jsou národní webové stránky projektu Saferinternet.cz zaměřené na rozšiřování povědomí o bezpečnosti na internetu a šíření informací o nebezpečných praktikách, zejména pokud se jedná o kybernetickou šikanu, phishing (podvodná technika používaná na internetu k získávání citlivých údajů), krádeže identity a podobně.

Linka bezpečí provozuje v rámci národního projektu Saferinternet.cz asistenční linku www.internethelpline.cz nebo také www.pomoconline.cz, která poradí v případě, že se mladí uživatelé internetu dostanou do nesnází.