Kontakt: MUDr. Helena Slavíková, telefon: +420 296 511 516, mobil: +420 606 471 243, e-mail: slavikova.h(zavinac)seznam.cz
Ústav pro péči o matku a dítě, Podolské nabřeží 157, 147 00, Praha 4 - Podolí
Akutní zdravotní obtíže RZP pro neslyšící - SMS služba
telefon: +420 727 333 155 (uveďte jméno, přesnou adresu, zdravotní problém).

Karel Redlich

"Jedná se o aktivní organizaci, jež se spolupodílí na mnoha výzkumech v oblasti znakového jazyka, psychologie, sociologie apod. Nabízí poradenské služby, pořádá různé semináře, společenské akce, kurzy znakového jazyka, setkání rodičů s dětmi atd. Nefunguje samoúčelně (?), podává nejnovější informace z oblasti znakového jazyka a přibližuje slyšícím lidem život Neslyšících. Veškeré jejich úsilí směřuje k zachování, podpoře a rozvoji dvojího kulturního a jazykového dědictví slyšících dětí neslyšících rodičů."

Michal Holub, Ticho.cz, 2003

Karel Redlich)

Záměrem práce je zachytit důležité oblasti v životě slyšícího dítěte hluchých rodičů. Jelikož každé slyšící dítě hluchých rodičů vyrůstá v jedinečném rodinném prostředí, nelze všeobecně zodpovědět všechny otázky spojené s jejich dětstvím. Tito lidé se svým způsobem vyrovnali sami se sebou, svým sluchem a s hluchotou svých rodičů, s neslyšícími a slyšícími lidmi, s češtinou i s českým znakovým jazykem.

Karel Redlich, CNES 2004

Je důležité aby hluší rodiče své dítě jazykově rozvíjeli co nejvíce v kritickém období, ve kterém má ty nejlepší předpoklady naučit se jazyku (do šesti let věku dítěte, k tomu srov. termíny jazyková a komunikační kompetence osvojování jazyka dítětem a kritické období). Rodiče by měli umožnit svému dítěti, aby se mohlo v tomto období pravidelně setkávat jak se znakovým, tak i s mluveným jazykem. Hluší rodiče, kteří mezi sebou běžně používají ČZJ, by však měly při komunikaci s dítětem tento jazyk upřednostňovat před mluvenou češtinou, protože to jsou především oni, kdo mohou umožnit dítěti, aby si tento jazyk osvojilo.

Gong 7/2004

CODA ( Children of Deaf Adults) je označení specifické skupiny slyšících dětí neslyšících rodičů. A není jich málo, 90 až 95 % dětí neslyšících rodičů slyší. Vyrůstají se znakovým jazykem, ale mají potíže s mluvenou řečí, s výslovností a pocity méněcennosti. Tyto problémy si žádají pomoc odborníků.

Simona Gavelčíková, Ticho.cz, 2002

Narození potomka je v každé rodině velkou událostí. V některých případech si neslyšící rodiče přejí více potomka se zdravým sluchem, protože znají těžkosti, se kterými se Neslyšící v životě setkávají (omezené možnosti ve výběru povolání, obtížná cesta ke vzdělávání, komunikační problémy, sociální izolace atd.) a rádi by těchto potíží své potomky ušetřili.

Karel Redlich, FFUK, 2002/3

Mě samotného vychovali hluší rodiče. Ve své práci se budu zabývat problematikou výchovy dětí ve stejné životní situaci, jako byla má. Je pro mne těžké dívat se objektivně či nestranně na rovinu těchto skutečností. Místy se proto může zdát, že vypovídám příliš subjektivně, nebo že zobecňuji postoje několika lidí (informantů). Podle mého názoru to ale nenaruší pojetí a obsah této práce.