Vzhůru k výškám

Heidi Zimmer je ženou, která inspirovala mnohé z těch, jimž na počátku chyběla odvaha, aby přehodnotili svůj postoj, získali víru ve vlastní schopnosti a uspěli. Pokud člověk ví, co chce, pak je podle Heidi dostatečně vybaven na to, aby toho dosáhl, navzdory všem překážkám. „Následujte své srdce,“ říká Heidi. „Můžete dělat úplně všechno. Budete se dopouštět chyb – ale riskněte to. Buďte věrni svým snům.“

Heidi se narodila s těžkou vadou sluchu. Kulturně se vždy cítila být součástí komunity neslyšících a plně se s ní identifikovala. Jediné, co ji mátlo, byly její problémy se zrakem. Měla tzv. „tunelové vidění“ a stávalo se, že kvůli němu ji spolužáci, učitelé či sportovní trenéři obviňovali z agresivity, protože často vrážela do soupeřek. Teprve v roce 1996 se potvrdilo, že Heidi má tzv. Usherův syndrom, který bývá příčinou současného postižení sluchu i zraku. Heidi si tedy musela začít budovat novou identitu – identitu hluchoslepého člověka. Přesto se však rozhodla nevzdat svého životního cíle – zdolat sedm nejvyšších vrcholů světa. A její motivace? Je velmi jednoduchá. Žádný neslyšící ani hluchoslepý člověk to před ní nedokázal. Heidi si přeje, aby se její jméno zapsalo do historie.

Heidi byla výškami posedlá odmalička. Svoje zoufalé rodiče doháněla k šílenství, když jednoduše zmizela z domova a později ji našli na střeše. Jak dospívala, rostla i její touha a vášeň pro horolezectví. Dlouho si myslela, že se mu nebude moci věnovat, spousta slyšících lidí jí totiž říkala: „To nemůžeš dělat, když neslyšíš.“ Ale ona přesto po skončení studií na Gallaudetově univerzitě pro neslyšící (absolvovala ji v roce 1978) nezaváhala a využila stipendium na Outward Bound School v Denveru ve státě Colorado (COBS), kde získala mimo jiné i základní horolezeckou průpravu. Heidi pocházela z Kalifornie a tento 23denní kurz, kterého se účastnilo velké množství lidí z různých koutů USA a s různými životními zkušenostmi, byl pro ni velmi osvěžující. Otevřel jí oči. Svěřila se svému lektorovi, že jejím snem je zdolat Mount Everest. Očekávala, že ji bude stejně jako ostatní odrazovat, ale on řekl: „Proč ne? To zvládneš, tak jdi do toho!“ A Heidi byla v šoku, protože potkala poprvé v životě slyšícího člověka, který jí dodal odvahu. Takže „do toho“ opravdu šla.

V roce 1991 se Heidi stala první neslyšící ženou, která stanula na vrcholu Denali (Mount McKinley na Aljašce). Jde o nejvyšší vrchol Severní Ameriky, který se nachází v nadmořské výšce 6194 metrů. Expedice trvala 25 dní a každý její člen musel nést na zádech 65 až 75librovou zátěž a vzdorovat podmínkám blizardu. Heidi je také první neslyšící osobou vůbec, která pokořila Elbrus v Rusku (5642 m). Stalo se tak v roce 1992, tedy o pouhý rok později, než stanula na vrcholu Denali. Závěrečný 9hodinový výstup na vrchol podnikla Heidi spolu s dalšími třemi horolezci. Po odpočinku, který trval jen tři čtvrtě hodiny, se Heidi vrátila během tří hodin zpět dolů na základnu. Byla zcela fyzicky i psychicky vyčerpaná, ale šťastná, neboť věděla, že je jediným neslyšícím člověkem, který na Elbrusu stanul. O dva roky později získala totéž prvenství na Kilimandžáru v Tanzánii (5895 m). Ve své „sbírce“ dobytých velehor má tedy zatím vrcholy tří kontinentů – Severní Ameriky, Afriky a Evropy. Zbývá jí ještě zdolat čtyři další.

Jako první by měl přijít na řadu letos v prosinci Mount Vinson (také Vinson Massif), nejvyšší vrchol Antarktidy. Nachází se přibližně 1200 kilometrů od Jižního pólu ve výšce 4892 metrů. Většina kontinentu je zde pokryta ledem. Heidi se již nyní připravuje na tyto náročné podmínky speciálním tréninkem. Kontaktovala jsem ji e-mailem a ona mi prozradila, že trénuje jak běžnou horolezeckou techniku, tak techniku tzv. „self arrestingu“. Jde o nácvik situace, kdy horolezec klouže velice rychle dolů po strmém zasněženém svahu. Je třeba naučit se pád nejen zastavit, ale i kontrolovat, aby nedošlo ke zranění. Jestli se Heidin výstup na Mount Vinson opravdu uskuteční podle plánu již v prosinci letošního roku, závisí na tom, zda Heidi získá sponzora. V současné době to ještě není jisté. Heidi nemá ani příliš velký tým lidí, kteří jí pomáhají. Podle ní na tom nese vinu ekonomická krize v Americe.

Dalšími vrcholy a kontinenty, které má Heidi v plánu pokořit, jsou argentinská Aconcagua v Jižní Americe (6962 m), Mount Kosciusko v Austrálii (2228 m) a Puncak Jaya (také Mount Carstensz) na ostrově Nová Guinea (4884) a Mount Everest v Asii (8844 m). Ten by měl přijít na řadu v květnu roku 2013.

Heidi se stala jednou z úspěšných neslyšících osobností, jejichž dosavadní život je popsán v nejrůznějších antologiích jako například v knize Darlene Tooleové Living Legends (Žijící legendy) z roku 2000. O Heidi psala i řada novin a časopisů jako Silent News, Gallaudet Today a dalších. Žije se svým partnerem a má tři sourozence, z nichž nejmladší je neslyšící.

Heidi se kromě lezení věnuje také přednáškové činnosti. Navštěvuje speciální školy, kde funguje jako tzv. „motivační řečník“. V americkém znakovém jazyce přednáší neslyšícím dětem o horolezeckém sportu a o tom, že překážky jsou od toho, aby se překonávaly, což platí nejen pro hory, ale i pro zdravotní postižení, s nímž je třeba se vyrovnat a nenechat se jím omezovat. V posledních letech se věnuje také hluchoslepým osobám, pro něž musela své přednášky upravit, protože s ohledem na vadu zraku hluchoslepí nemohli sledovat ani text v Pover Pointu, ani Heidin projev ve znakovém jazyce. Naučila se tedy vyžívat služeb tlumočníků pro hluchoslepé. Neslyšící děti a údajně i hluchoslepí lidé však mají z jejích přednášek nejraději tu část, kdy si mohou vlastnoručně osahat horolezeckou vysokohorskou výbavu a pomůcky nutné pro přežití v náročných vysokohorských terénech.