zobrazeno: 5423x

Tanec mi dává pocit svobody

rozhovor s Magdalenou Vojnarovou

zdroj: Gong 7-8/2009 publikováno: 05/07/2009

S neslyšící Magdalenou Vojnarovou si spojuji jedno slůvko – tanec. Ačkoli neslyší, tanec ji odjakživa lákal, takže si k němu našla cestu. Mnoho z vás si jistě pamatuje, jak krásně tančila na plese ČUN salsu s profesionálním kubánským tanečníkem. Položila jsem Magdě pár otázek...

Kdy jsi začala mít blízko k tancování?

Tancování mě lákalo již od malička. Vždy jsem tančila doma - sama před zrcadlem. Jako malá jsem chodila na pantomimu, tak pohyb mě bavil. Ale když jsem měla možnost chodit na střední škole do tanečních, tak jsem to odmítla. Cítila jsem, že bych nebyla ve své kůži, kdybych s někým tančila. Vyhovovalo mi tančit sama. A pořád mě to lákalo. Když rodiče šli před pár lety na taneční kurz, kde lidé různého věku tančili v páru, maminka mi pak ukázala, jak tam tančili. A já jsem si řekla, že bych to mohla zvládnout. Na střední škole jsem se styděla, ale teď je to jiné, teď mě to naopak láká - tančit se zkušeným tanečníkem.

A kdy ses dostala k tanci s tanečníkem - na vlastní kůži?

Jednou jsem potkala kamarádku, tlumočnici Farah Bunniovou, která chodila na kurz salsy. To je latinskoamerický tanec, který se objevil například ve filmu Hříšný tanec 2. Farah mi říkala, že ten tanec je úžasný. Lákalo mě to. Zkoušela jsem se ptát u učitelů salsy a vysvětlovala jsem jim, že jsem neslyšící, jestli i přes to by byli ochotni mě učit tančit. Většina mě odmítala, kvůli mému sluchovému postižení. Byla jsem z toho zklamaná. Pak jsem od Farah dostala kontakt na profesionálního učitele tance, který pocházel přímo z Kuby. Ten mi odepsal, že to není žádný problém, že bychom to mohli zkusit, že se rád na oplátku naučí znakový jazyk. Chci tímto říct, že Fanče moc děkuji, že mě do tanečního klubu přivedla a dala mi dobrý kontakt.

A jak to dopadlo?

Přišla jsem na první hodinu s tlumočnicí. I ten kubánský tanečník požadoval jinou komunikaci, a to v lehčí češtině, on česky mluvil jen trochu. Ptal se mě, co bych chtěla tančit a já na to, že salsu. Ukázal mi kroky a já vydechla: To je ono. Ukázal mi první kroky a já po něm. Hned viděl, že se to chci opravdu naučit a že mi to jde. Od té doby jsem k němu chodila jednou za 14 dní, později už méně často. Jednou jsme spolu tančili také na Společenském plese ČUN. Občas jsem chodila a vlastně stále chodím si jenom tak s přáteli večer zatančit salsu do baru, kde se tančí.

Co nám prozradíš o svém učiteli?

Jmenuje se Mandy Valdés. Znakový jazyk se sice nenaučil, ale jsem mu vděčná za ty první hodiny, kdy jsem se seznámila se salsou. Je velmi fit, musím říct, že na svůj věk vypadá velmi dobře. Letos mu bude padesát, ale když jsem ho poprvé uviděla, myslela jsem si, že mu může být nanejvýš tak kolem čtyřiceti.

Co ti tanec dává?

Je pro mě důležité mít zkušeného tanečníka, který mě vede. Když tančím, mám sluchadlo, ale nerozeznám přesný rytmus, proto mi taneční partner hodně pomáhá. Nemám v hudbě kontrolu. U salsy to jde tak, že se spolu držíme za ruce a on mě vede nebo pomocí pohybu ruky mi naznačí, co bude pak. Chtěla bych se k tancování zas vrátit. Je to pro mě něco úžasného a dává mi to pocit svobody.

A co je ohledně tancování teď u tebe nového?

Na podzim loňského roku jsem s kolegou Kouřimským dostala nápad, že bychom mohli zavést taneční kroužek pro sluchově postižené děti ve škole v Praze-Radlicích. Kouřimský učil základy latinskoamerického tance a já jsem se připojila se svými zkušenostmi z kurzu salsy. Kolega učil neslyšící děti rád, ale šlo to pomalu. Někdo se naučí tančit rychle, jinému to trvá déle.

V lednu jsme začali vyučovat jiný typ tance, po odchodu kolegy Kouřimského. Všimla jsem si, že děti baví víc, je to moderní tanec, tzv. hip hop. Přidala se k nám kolegyně Klára Herčíková, která se zabývá moderním rychlým tancem a děti to nadchlo. Trénovali jsme na letošní vystoupení Step by step a myslím, že jsme měli úspěch.

Jaké děti učíte tančit?

Učíme děti ve věku 11- 16 let. Každou středu a dobrovolně. Je to pro mě svým způsobem zkušenost. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Chtěla bych je zase učit latinskoamerické tance, věřím, že si k nim najdou vztah a že se jim budou líbit tak jako mě. Věřím, že to bude fungovat i dál, protože děti jsou skvělé a Klára Herčíková taky.

Text: Veronika Chladová
foto: archiv Gongu a Magdy Vojnarové

 

sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
tu?n?kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
Tichý svět
12/02/2018 - Česká televize
I neslyšící chtějí pracovat
16/11/2017 - Jaroslava Fuksová
230 let škola pro sluchově postižené v Holečkově ulici — Cena Hieronyma Lorma
05/11/2017 - Česká televize
Domácí porody
25/10/2017 - Česká televize
Rezoluce EP o znakovém jazyce
20/10/2017 - Česká televize
Neslyšící řidiči a taxikáři
15/10/2017 - Česká televize
Speciální škola pro sluchově postižené v Radlicích
10/10/2017 - Česká televize
Konference odhalila tajemství znakového jazyka
15/02/2017 - Lucie Křesťanová
Ze zákulisí natáčení pohádky Nepovedený čert
15/01/2017 - Česká televize
Raná péče o neslyšící děti
22/11/2016 - Česká televize
Lékařka Eva Francová
20/11/2016 - Česká televize
Deaf Friendly
15/11/2016 - Tiché zprávy
Základy sexuální výchovy
12/11/2016 - Česká televize
Migrace, kultura, náboženství
10/11/2016 - Česká televize
Poradenské centrum pro neslyšící a nedoslýchavé Kroměříž
07/11/2016 - Česká televize
Pracovní příležitosti pro neslyšící
05/11/2016 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
20. Festival pantomimy Otevřeno
Hudba a neslyšící
Projekt AKCE! (TKN)
Výtvarnictví a výtvarníci
Moje role v muzikálu Trik Trejsy
Rytmus
Chci hledat cesty mezi slyšícím a neslyšícím světem
Boris Masník – tichý služebník animovaného filmu
Rozhovor s režisérem filmu Legenda o Nepočujúcich - Romanem Poláškem
Novozélandská hymna v novozélandském znakovém jazyce
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
INTIMITA - výstava neslyšících fotografů
Grafik a malíř Michael Trousil: „I na počítači se dá malovat"
Pražské metro aneb jak se vám líbí…?
Neslyšící umí dobře fotit
Tanec mi dává pocit svobody
Vnímání hudby
Nedoslýchavá výtvarnice a fotografka
Variace v umění i životě
Musíš být neslyšící, abys tohle pochopil (báseň)
Lukáš Novák - rytíř a kreslíř

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 51
celkem: 51
Přihlášení

ikonka 

aktuality 
Aplikace Pexeso – dárek pro neslyšící děti
Chvála sběratelství
EUDY YOUTH CAMP
EUDY JUNIOR CAMP
Poštovní muzeum i pro neslyšící
Festival Colours of Ostrava si nově užijí i ná
15. Pražská muzejní noc i pro neslyšící
Švandovo divadlo zve na představení s českými
Jak ploul strejda František

RSS kanály 

[CNW:Counter]