Konference INSPO 2009

Na letošním INSPU jsem se cítila silně frustrována. Chtěla jsem všechno stihnout, ale nedalo se to. Pro rekordní počet 259 účastníků byl připraven opravdu nabitý program. Ani studijně posedlá čarodějka a kamarádka Harryho Pottera Hermiona, která se pomocí kouzla dokázala rozdvojit a mohla tak navštěvovat dvě různé přednášky najednou, by si letos nevěděla rady. Odpolední prezentace totiž probíhaly současně ve třech sekcích. Naštěstí jsem většinu příspěvků nalezla i ve sborníku, což mě trochu uchlácholilo.

Takže, co je v oblasti informačních technologií pro osoby se specifickými potřebami nového? Především oproti minulým ročníkům příspěvky jednotlivých přednášejících výrazně pokročily od teorie k praxi. Letos se hodně příspěvků týkalo převodu mluvené řeči do textu. Avšak zatímco loni výzkumné týmy z Technické univerzity v Liberci a Západočeské univerzity v Plzni představily účastníkům rozpoznavače řeči po teoretické stránce, letos již měla jejich technická řešení podobu konkrétních komerčních produktů, například přepisovacího programu NewtonDictate od firmy Nova Technologies (www.v2t.cz) a NovaVoice od Novasoftu (ccnovasoft.cz) a jiných praktických aplikací. Tyto přepisy textů jsou zatím využívány nejhojněji u soudů, zdravotnictví a na úřadech.

Program na převod řeči do textu Newton Dictate pracuje s největším slovníkem dostupným pro spojité diktování (to jest běžnou, plynulou řečí) v České republice. Obsahuje přes 330 tisíc nejpočetnějších českých slov a slovních tvarů, které pokrývají běžné texty z téměř 98 procent. Slovní zásoba i kontext se přitom neustále aktualizují a vylepšují. K dispozici jsou právnický slovník, lékařské oborové slovníky a všeobecný novinářský slovník.

V květnu 2008 byla dokonce na brněnské Právnické fakultě  Masarykovy univerzity obhájena první diplomová práce, která byla kompletně nadiktována hlasem a automaticky převedena do digitálního písma. Jejím autorem je Jiří Zeman, pracovník Nejvyššího správního soudu, jemuž tělesné postižení brání v používání klávesnice a myši. K převodu diktátu do písma použil program NewtonDictate.

Význam převodu řeči pro sluchově postižené

Revoluční změnu by přinesl automatický převod mluvené řeči do textu v reálném čase lidem se sluchovým postižením. Zástupce firmy Newton Technologies letos v předsálí předvedl žhavou novinku, kterou byl přepis mluvené řeči do mobilního telefonu. Tato aplikace s názvem My Mobile je sice zatím pouze ve stadiu testování, ale jak je patrné i z fotografií, zájem sluchově postižených návštěvníků byl značný.

Dosáhnout přepisu mluvené řeči v potřebné kvalitě je však pro neslyšící zatím obtížné, roli tu hraje i špatná výslovnost. Nicméně program NewtonDictate již s úspěchem testuje neslyšící středoškolák, který díky pochopení učitelky češtiny a dějepisu sleduje její výklad přenášený bezdrátovým mikrofonem na svém notebooku, kde jej software ihned převádí s poměrně vysokou přesností do textu.

Přepis mluvené řeči

Než dospěje vývoj do stadia, aby bylo možné používat automatický převod mluvené řeči rutinně v jakýchkoli situacích, hraje důležitou roli přepis mluvené řeči pomocí rychlopísařů.

Projekt simultánního přepisu mluvené řeči představil na konferenci Ing. Martin Novák z České unie neslyšících, která jej v rámci projektu podporovaného Nadací Vodafone Česká republika zajišťuje i pro jiné organizace. Přepis celého dopoledního jednání v plénu a odpolední sekce o informačních technologiích pro neslyšící byl zajištěn i zde na INSPU. ČUN využívá pro přepis zkušených rychlopísařů pracujících pro Českou televizi na titulkování pořadů a začala spolupracovat s organizací Interinfo, která rychlopísaře vychovává (na INSPu jsme poznali opravdu fenomenální rychlopísařku Simonu Sedmihorskou). Hlavním cílem projektu simultánního přepisu je kromě zpřístupnění kulturních, společenských a vzdělávacích akcí neslyšícím osobám také vytvoření jakéhosi centra zprostředkování přepisu. K navazujícím projektům pak patří například projekt eScribe. Jde o společný projekt ČUN a ČVUT Praha s cílem vytvoření on-line přepisovacího centra pro neslyšící.

Zatím je totiž přepis závislý na osobě přepisovatelky, která musí dojíždět přímo na místo dění. Při práci on-line by tento problém odpadl a přepisovatel by vůbec nemusel být na akci přítomen, podobně jako je tomu například v případě tlumočení on-line (Tento projekt představila v jiné sekci Marie Horáková z agentury APPN).

Pražský projekt ČUN a ČVUT si neklade za cíl vytvořit zcela novou technologii, ale naváže na stávající technická řešení z Liberce a Plzně, aby dosáhl systému, který by neslyšícím nejlépe vyhovoval. První fází bude odstranění problému se srozumitelností řeči.

Osvícená univerzita

K teoretičtěji laděným příspěvkům patřila prezentace docenta Petra Peňáze ze Střediska Teiresiás pro pomoc studentům se specifickými nároky při Masarykově univerzitě v Brně. Na MU platí od roku 2003 směrnice rektora o studiu osob se specifickými nároky. V současnosti zde již studuje 90 studentů s těžkým sluchovým postižením. Směrnice jim zaručuje právo na tlumočení, případně překlad mezi mluveným/psaným a znakovým jazykem. Tlumočník je buď fyzicky přítomen, nebo jde o virtuálního on-line tlumočníka. Dále mají neslyšící studenti (ale nejen oni, platí to pro veškerou akademickou veřejnost) právo na vizualizaci mluvené řeči znakováním mluvené řeči (zajišťují tlumočníci ZJ), nebo artikulací (uplatňováno výjimečně) nebo simultánním zápisem mluvené řeči či věcným záznamem mluveného projevu. Simultánní zápis přitom zajišťují placení zapisovatelé a o formě zápisu rozhoduje student sám. Fantastické je, že Masarykova univerzita platí celkem 25 takových zapisovatelů. Vskutku osvícená univerzita! (Ale jak jsem se od jednoho nejmenovaného zdroje dozvěděla o přestávce, někteří neslyšící studenti už přicházejí s dalšími nápady. Navrhují například, aby přednášky byly snímány kamerou a byly dostupné na internetu ke stažení. Tuto službu si však bude muset univerzita dobře zvážit, aby náhodou studenti nepřestali úplně chodit na přednášky!)

Přepis ve Velké Británii

Ve Velké Británii se k simultánnímu přepisu mluvené řeči do textu (STTR-Speech to Text Reporting) používají stenografické klávesnice propojené s laptopem, jak předvedla Norma White, tajemnice britské Asociace stenografů pro doslovný přepis mluvené řeči do textu. Na rozdíl od naší klávesnice se zde netisknou klávesy pro jednotlivá písmena obsažená ve slově, ale aktivuje se několik kláves současně, kde tyto klávesy reprezentují celá slova, fráze nebo zavedené zkrácené formy. Zkušené písařky pracují rychlostí přes 200 slov za minutu. Tato služba je ve Velké Británii poskytována v souladu se zákonem o zamezení diskriminace z důvodu zdravotního postižení (DDA) a může být hrazena se státních peněz, například zaměstnavatelům, kteří poskytnou pracovní příležitosti zdravotně postiženým osobám.

On-line titulkování v České televizi

Cílem České televize je postupně titulkovat většinu nejsledovanějších „živých“ pořadů (zpravodajské, diskusní, sportovní apod.). Přispět k tomu by měl projekt Eliminace jazykových bariér diváků České televize (ELJABR), v jehož rámci výzkumníci ze Západočeské univerzity v Plzni, reprezentovaní na letošní konferenci INSPO doc. Luďkem Mullerem, zahájili ve spolupráci s Českou televizí a společností SpeechTech zkušební vysílání automaticky titulkovaných televizních pořadů.

V prvé fázi jde o automatické titulkování vystoupení řečníků ze zasedání Poslanecké sněmovny České republiky, které probíhá vždy ze záznamu v noci od 01:05 do 4:00 na kanálu ČT24. Vysílání probíhá jen ve dnech, kdy zasedá Parlament ČR. Při nočním vysílání v Plzni automaticky on-line (tj. v noci) v reálném čase generují text, který je průběžně odesílán do ČT a na Kavčích horách zpracováván do skrytých titulků. Zájemci se mohou přesvědčit, že jejich kvalita je již na překvapivě uspokojivé úrovni.

Titulkování ostatních televizních pořadů se týkal příspěvek Mgr. Věry Strnadové, kterému se věnujeme v samostatném článku tištěného Gongu na straně 41. O problematice titulkování televizních pořadů na Slovensku promluvil Martin Šauša.

Uplatnění na trhu práce

Zvládnutí informačních technologií lidmi se zdravotním postižením nesporně zvyšuje jejich šanci uplatnit se na trhu práce, jak ukázala třetí sekce konference INSPO, která se zaměřila na vzdělávání a integraci osob se zdravotním postižením. On-line tlumočnickou službu pro neslyšící představila Marie Horáková z Agentury profesního poradenství pro neslyšící a multimediální učební texty pro vzdělávání ve škole pro sluchově postižené David Jorda z Jazykového centra Ulita.

Celkem zaznělo na konferenci 24 přednášek, které často vyvolaly živou diskuzi publika. Velkému zájmu se těšily také prezentace v předsálí, kde 10 organizací představilo nejrůznější pomůcky a programu.

V průběhu konference byly vyhlášeny výsledky 5. ročníku literární soutěže Internet a můj handicap, do které došlo letos 30 příspěvků. První cenu získala Marta Bednářová za práci Jak mi internet našel ztracené sourozence. Všechny soutěžní práce, stejně jako prezentace z konference INSPO, budou vystaveny na portálu Helpnet (www.helpnet.cz/inspo), který byl mediálním partnerem konference.