Mnozí fotbalisté prohlašují, že v průběhu zápasu nevnímají pokyny trenéra ani skandování fanoušků. U Stefana Markolfa je takové tvrzení zcela pravdivé. Třiadvacetiletý obránce je od narození hluchý. Vzdor tomu dostal angažmá v Mohuči, týmu druhé německé ligy. Je prvním profesionálním fotbalistou v zemi s takovým postižením.
Ať je na tribunách sebevětší ryk, Markolf hraje zápasy v téměř absolutním tichu. Jeho hluchota je devadesátiprocentní a zadák nechce nic slyšet ani o svém handicapu. Naopak tvrdí, že to žádný handicap není.
„Nespoléhám na to, co na sebe ostatní křičí,“ líčí mladík s bradkou.
„Koncentruji se jen na to, co vidím, proto dokážu dobře číst hru.“ Na hřišti Markolf odezírá ostatním ze rtů, pořád hledá oční kontakt se spoluhráči, soupeři, trenérem i sudími. „To je absolutně nezbytné.“
Mohučský trenér Jürgen Klopp vytáhl Markolfa z amatérské klubové rezervy. Nehnal ho k tomu žádný soucit, o který ostatně hráč ani nestojí. „Testovali jsme Stefana už před třemi lety, a kdybychom nevěděli, že neslyší, vůbec by nás to nenapadlo,“ tvrdí Klopp.
To potvrzuje i Markolfův český spoluhráč Petr Ruman. „Kdo stojí třeba na tréninku za plotem a nevšimne si malých naslouchátek, které Stefan nosí, nemá šanci zjistit, že je postižený,“ říká útočník.
Díky naslouchátkům obránce aspoň něco slyší. „Popisuje nám, že nerozpozná slova, ale zaregistruje jakýsi křik. Nikdy jsem například neviděl, že by odehrál míč po přerušení hry,“ vypravuje Ruman.
„Stefan má už tři roky stálou přítelkyni, úplně zdravou a moc šikovnou holku, žije normální život.“ Markolf přiznává, že chtěl vždy být fotbalovým profesionálem. „Teď jsem hrdý, že se mi to povedlo.“
Za normálních okolností by zítra, kdy Mohuč vstupuje proti Koblenci do soutěže, zůstal mladík s naslouchátky mezi náhradníky. Zranění spoluhráče z obrany jej však možná katapultuje do základní sestavy.
I jeho sice limitují drobné zdravotní problémy (není myšlen sluch, samozřejmě), pokud však nastoupí, strhne se povyk.
Přesto bude Markolfa obklopovat ticho.
Připojte se! 