V minulém čísle jsme se zabývali tématem zaměstnání a tím, s čím se v této oblasti neslyšící nejvíce potýkají. Mnohdy se zdá, že základním problémem je komunikační bariéra. Mnohé z bariér vznikající mezi slyšícími a neslyšícími lidmi však mohou mít mnohem hlubší kořeny, než je setkání dvou jazyků. Vyšlo jasně najevo, že pro úspěšné uplatnění v zaměstnání a vůbec v životě je rozhodující to, zda jsme schopni jednat a rozhodovat za sebe a o sobě samostatně a s dostatečným sebevědomím.
Na úvod
Proč je pro dítě důležité žít v blízkosti dospělých a sledovat je? Prostředí, v němž dítě žije, a nejvíce dospělí v něm jsou totiž pro dítě zdrojem mnoha podnětů pro učení. Dospělý člověk je dítěti vzorem. Nějakým způsobem se chová, dítě to bedlivě vnímá a ze své přirozenosti se všemu od dospělého člověka učí, začne dělat to, co u něj vidí. Děti mají toto odkoukávání dáno geneticky. Učit se bezděčně a později záměrně je nejen základní dispoziční schopnost, ale i jedna ze základních potřeb.
Dospělý je nejen vzor, zároveň má schopnost dítěti poskytovat pocit jistoty a důvěry v mnoha směrech. Dítěti je geneticky mimo jiné také dáno důvěřovat těm dospělým, kteří jsou s ním v nejužším kontaktu a pečují o něj, a to ve všem, co s ním provádějí. Dospělí by proto pro dítě měli být zdrojem uspokojení jeho potřeb, zdrojem příjemných zážitků a podnětů různého druhu a hlavně zdrojem lásky, lásky akceptující a vstřícné.
Rozvinout zdravé sebevědomí
Pojčme si povědět o jedné velmi zajímavé psychologické teorii a zároveň psychoterapeutické metodě, která klade důraz na rozvíjení schopnosti samostatně se rozhodovat a ovlivňovat svůj život. Cílem přístupu je vést rodiče a všechny, kdo pečují o děti, k tomu, aby při výchově považovali dítě za rovnocenného partnera a respektovali jeho individualitu a stále k němu přistupovali s láskou.
Autorem této teorie je americký terapeut Albert Pesso a jeho manželka Dianne Boyden. Tento přístup se osvědčil v terapii mnoha dospělých lidí, dětí a jejich rodin. Velmi úspěšně se ho využívá v péči o opuštěné a citově deprivované děti (v České republice tuto metodu používá a prosazuje Institut náhradní rodinné péče NATAMA, případný kontakt ve Stodůlecké psychologické poradně - pozn.aut.).
Tato teorie je velmi obsáhlá, zaměřím se zde jen na jednu její část. A. Pesso zdůrazňuje, že dítě potřebuje v sobě rozvinout zdravé sebevědomí. Podle něho mezi potřeby člověka patří rozvoj vědomí sebe (jinými slovy sebevědomí, sebeúcta). Znamená to najít a poznat smysl svého života. Součástí je i uvědomění si své role a svého úkolu v životě. S tím souvisí další potřeba realizovat svoji jedinečnost.
Vytvoření sebeidentity
Dítě si během svého růstu a procesu učení vytváří svou identitu. Co je to sebeidentita a jak se tvoří? Sebeidentitou rozumíme pohled na sebe sama. To, jak se vnímáme, jak se přijímáme, jaký vztah k sobě máme apod. (Sebe)indentita se vytváří po celý náš život. Nejdůležitějším obdobím je dětství a dospívání. Dítě si vytváří identitu podle toho, jak k němu přistupuje jeho okolí. Je-li dítě milováno a přijímáno takové, jaké je, zcela bez výčitek, pak také jeho obraz o sobě, jeho identita, bude pozitivní. Je nasnadě, že z něho vyroste sebevědomý člověk mající dostatek důvěry ve vnější svět. Pokud ti, kdo mají dítě zabezpečit a věnovat se mu, ho odmítají či mají jinak negativní přístup, pak to negativně ovlivní i identitu dítěte. Bude křehká a fragmentovitá a jejím základem bude negativní pohled na sebe sama. Takový člověk nepozná svoji cenu a jeho sebevědomí bude značně podlomené. Tito lidé tíhnou k oblastem, které jsou ve společnosti považovány za nevhodné a špatné. Často totiž nevěří, že by mohli žít i jiným způsobem.
Identita v dětství se tvoří převážně tím, že dítě se tzv. identifikuje s dospělým. To znamená, že ty vzorce chování, které vnímá u dospělého, si postupně osvojuje a začlení do svého vlastního chování.
Neslyšící děti
Mnohé z neslyšících dětí jsou jedinými neslyšícími v rodině. Jejich slyšící rodiny se často brání kontaktu s komunitou neslyšících v domnění, že se jejich dítě naučí mluvený jazyk a stýkat se s neslyšícími lidmi tedy nebude potřebovat. Pokud však svým dětem kontakt s neslyšícími (lidmi) neumožní, pak nastává nebezpečí, že při jejich vývoji bude chybět jeden velmi důležitý a nezastupitelný článek. Tento nedostatek může vést i k narušení jejich identity. V naší poradně máme několik klientů s narušenou identitou, jejíž nejvýraznějším projevem je neschopnost přijmout sám sebe, což velmi škodí v mnoha složkách života těchto lidí. Počáteční příčinou je, že slyšící rodiče těchto neslyšících nebyli schopni své děti přijmout takové, jaké se narodily, a ony po celý svůj život, ať vědomě či nevědomě, vnímaly jejich tichou výčitku.
Naštěstí je dnes již mnoho rodičů, kteří svým neslyšícím dětem dopřávají pobyt mezi neslyšícími lidmi. Pobyt s neslyšícími vrstevníky a dospělými je nesmírně důležitý a prospěšný. Sluchově postižené děti, ať už jsou vychovávány a vzdělávány orálně či s využitím znakového jazyka, mají právo dostat tuto možnost. Mohou se totiž od dospělých neslyšících lidí učit různé zvyky a vzorce chování, které jsou velmi užitečné pro jejich budoucí život, a zároveň mohou dospělí neslyšící lidé napomoct dětem na cestě k sebepoznání a sebepřijetí.