… říká Kateřina Pjajčíková (16), mladá nadějná kajakářka z Ostrožské Nové Vsi, v letošním roce členka juniorského reprezentačního týmu výběru České republiky. Na mistrovství Evropy, kam bylo jednotlivými národními federacemi nominováno úctyhodných 862 pádlujících z 36 zemí, sbírala Katka první velké zkušenosti v deblkajacích.
Zatímco dospělí reprezentanti měli za sebou evropský šampionát v Chorvatsku a nominovaní pokračovali v přípravě na olympijské hry, junioři mířili do portugalského Montemor o Velho. „Mistrovství Evropy byl můj první velký závod,“ říká Katka, kterou ke kanoistce přivedl její otec, trenér kanoistiky v oddílu TJ Ostrožská Nová Ves. „Když jsem byla malá, bral mě taťka na tréninky, a já si tam našla nějaké kamarády“ vzpomíná Katka na své sportovní začátky. Nejprve jen pozorovala, jak to v kanoistice chodí, později si sama vyzkoušela jet na kajaku a zcela tomuto sportu propadla. „Je to sice dřina, možná i větší než u jiných sportovních disciplín,“ polemizuje Katka, „ale mě to velmi baví.“
Kateřina je uživatelkou kochleárního implantátu. Na vodě jezdí bez řečového procesoru. Ačkoliv je s touto neuroprotézou velmi spokojená a již si bez ní neumí svůj život představit, kvůli vysoké pořizovací hodnotě procesoru absolvuje tréninky a závody v úplném tichu. „Dřív jsem s tím, že nebudu slyšet, měla trochu problém,“ přiznává Katka „stěžovala jsem si, že neuslyším tréninky a nebudu to stíhat.“ Postupem doby se však nejen ona sama, ale i okolí naučilo, jak vzájemně komunikovat a na co si případně dát pozor. „Musím samozřejmě před tréninkem dostat informace o úsecích, abych věděla, jak se rozjet, jakým tempem jet, atd.,“ zasvěcuje mne Katka do přizpůsobení jízd svému zdravotnímu handicapu. A protože umí velmi dobře odezírat, ani byste na ní nepoznali, že je neslyšící. „S kolegyněmi někdy používáme jednoduchou znakovou řeč, ale spíš jen odezírám,“ potvrzuje Katka. Na jednu stranu si sice posteskne, že neslyší přírodu a vodu, ale jak vzápětí dodává: „už jsem se s tím smířila. Na vodě nepotřebuji slyšet, stačí mi ji cítit.“ Přesto letos zkusila jet na malou vzdálenost se zapnutým řečovým procesorem. Nakonec musela však uznat, že je již na jízdu v tichu zvyklá. Nemusí se při plavbě rozptylovat pokřiky fanoušků a trenérů a může se tak více soustředit na pádlování.
Maximální míra soustředění je ostatně nezbytná nejen během závodů, ale také při trénincích. A že jich s blížícím se šampionátem v letošním roce nebylo málo. Katka trénovala téměř každý den: jezdila na vodě, chodila do posilovny, běhala. O letních prázdninách se intenzita tréninků ještě zvýšila, na týdenních soustředěních se jezdilo na kajaku, posilovalo a běhalo třeba třikrát denně. „Letos jsem takových soustředění absolvovala celkem šest, takže jsem to měla docela náročné,“ přiznává Katka, které ve svém volném čase zcela logicky nejraději lenoší a čte, nebo chodí s kamarády ven.
Tvrdá příprava se však v Portugalsku vyplatila. Katka se jako benjamínek výpravy dokázala spolu s děčínskou Andreou Rothmeierovou probojovat v konkurenci nehendikepovaných, i o dva roky starších soupeřek, až do finále na 1000 m. „Na velké finále jsem měla dost trému,“ přiznává Katka, která přesto se svojí deblistkou vybojovala deváté místo, což je bezesporu mimořádný úspěch. „Byla jsem spokojená, ale hlavně dost psychicky unavená,“ vybavuje si Katka svoje pocity po slavnostním vyhlášení výsledků.
Pokud předpokládáte, že po náročných závodech budou sportovci užívat zaslouženého odpočinku, mýlíte se. Hned z letiště se Kateřina přesunula ke hradu Zvíkov, kde bylo v plném proudu předrepublikové soustředění. Nechyběl na něm ani dvojnásobný olympijský vítěz Martin Doktor, nyní národní trenér. Po soustředění se kanoisté, kajakáři, kanoistky a kajakářky z celé republiky sjeli do Račic, kde je čekalo čtyřdenní mistrovství České republiky. Pro Katku mimořádně úspěšné. Katka zde proměnila všech sedm svých startů v medaili, na deblkajaku ve sprintu dokonce v kýžené zlato! Spolu s dvěma medailemi z jarního šampionátu na dlouhých tratích se tak Kateřina stala vlastníkem neskutečných devíti medailí z národních mistrovství! Po těchto závodech následovalo konečně pár dní odpočinku, po kterých se koná Mezinárodní Mistrovství Moravy, na začátku září se jede poslední letošní závod Českého poháru, ten samý měsíc vyjíždí Katka do maďarského Szegédu, kam byla nominována na regatu olympijských nadějí. Ani před zimou není čas na zahálku, připraveny jsou závody v běhu.
Vskutku náročný sport vyžadující kázeň a disciplínu. Ptám se proto Katky na její sportovní plány do budoucna. „Příští rok bych se chtěla dostat zase na Mistroství Evropy a taky na Mistrovství světa juniorů s mojí deblistkou Karlou Zalubilovou na deblkajaku. A dál nevím, podle toho, jak mi to bude jezdit a jak vydržím dlouho v kanoistice. Možná bych zkusila i olympiádu,“ říká Katka s úsměvem na rtech.
Více informací o závodech a soutěžících naleznete na stránkách http://www.onv-canoe.cz/
Připojte se! 