Pardubická ČEZ aréna. Pro většinu národa synonymum extraligových hokejových utkání. Musím se vám přiznat, že já rozhodně nepatřím mezi znalce tohoto zimního sportu. Ale přesto mi, když jsem stála poslední květnový pátek před sportovním srdcem Pardubic (jak arénu nazývají pardubičtí občané), také létaly hlavou jména jako Dominik Hašek, Milan Hejduk, Vladimír Martinec. Tentokrát se však před arénou netísnili fanoušci hokeje. Tentokrát se hala změnila na výstavní a soutěžní prostor, na kterém se konal dvacátý ročník abilympiády, soutěžní přehlídky schopností a dovedností osob se zdravotním postižením.
Pozvánka slibovala mnohé zajímavosti a bohatý doprovodný program, proto mne při vstupu poněkud překvapilo, jak podivně prázdně vypadala v době konání akce multifunkční hala pro víc jak 10.000 diváků. Stačilo však sejít pár schodů, vmísit se mezi stánky a soutěžící, a byli jste okamžitě strhnuti výbornou atmosférou, která tu panovala. Přestože jsem do poslední chvíle netušila, zda jsou mezi soutěžící přihlášeny také sluchově postižené osoby, čekala na mne hned dvě příjemná překvapení: zjištění, že je mezi účastníky hned několik neslyšících, kteří měli možnost změřit své dovednosti v různých disciplínách, dále pak fakt, že byl zajištěn přepis mluvené řeči v reálném čase. Tuto službu jsem opravdu uvítala, protože hlas moderátora a jeho hostů, zesílený mikrofonem a rozléhající se v obrovském prostoru, zněl pro mne – uživatelku kochleárního implantátu – velmi nesrozumitelně.
Na abilympiádu přicházím v době jejího slavnostního zahájení. Po úvodní řeči a popřání štěstí všem soutěžícím odcházejí někteří z abilympioniků k plnění soutěžních úkolů. Pro 121 soutěžících je připraveno celkem 23 disciplín. Během dvou dnů konání abilympiády měří zdravotně postižení účastníci své síly v profesních i volnočasových aktivitách aranžování květin, drátování, batiky, háčkování, návrhu plakátu, fotografování, paličkování, počítačové editace textu, studené kuchyně, vyšívání… a řady dalších. Neslyšící účastníci byli zapsáni v kategorii Vyšívání, Aranžování květin – Ikebaně, Fotografování, Návrhu plakátu a Drátování.
„Nemám vůbec trému,“ svěřila se mi neslyšící Jana Studená, když jako jedna z dvanácti účastnic, soutěžících ve vyšívání, usedala za stolek. Pochopila jsem její klid, až když mi později prozradila, že se abilympiády zúčastňuje pravidelně již 14 let. „Všichni musíme vyšít stejný motiv,“ vysvětluje mi Jana, zatímco bere do ruky nákres a bavlny. „Posuzuje se čistota výšivky, dodržení nákresu, pevnost stehu. Také pokud se někdo s úkolem zpozdí, znamená to okamžitě body dolů,“ seznamuje mne dále se systémem bodování. Nechávám tedy soutěžící napospas jejich úkolům a odcházím zpět do druhé poloviny haly, určené návštěvníkům.
Po celý den zde probíhá bohatý doprovodný program, zahrnující mj. i ukázku výcviku asistenčních psů, ukázku výcviku dravých ptáků, orientální tance, atd. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavostí. Zjistila jsem například, že nejen psi dokáží být nepostradatelnými pomocníky nevidomým lidem. Podat předměty, rozepnout zip, rozvázat tkaničky a dokonce i svléknout člověka umí dokonce i minikoník Katrin, který se okamžitě stal miláčkem všech. Nová pro mne byla také informace od zástupce Jedličkova ústavu pro děti a mládež, pana Jiřího Janouška: příští rok v květnu se bude v Praze pořádat dvanáctý ročník dětské abilympiády u výročí 100 let založení Jedličkova ústavu.
Občas halou zazněl zcela spontánní potlesk z koutku, kde ti odvážnější z návštěvníků zkoušeli „pokořit“ mobilní lezeckou stěnu. Já odvahu nenašla a tak brouzdala mezi stánky, kde různé organizace nabízely k prodeji výrobky svých klientů. Pokud vás však strhla soutěžní atmosféra, mohli jste se zapojit do navlékání korálků v rámci tzv. Korálkiády a pomoci iniciátorům této akce pokusit se překonat český a světový korálkový rekord. Rekord nakonec přece jenom padl a byl potvrzen komisařem agentury dobrý den, panem Filipem Vratišovským! Za téměř 4 měsíce se podařilo navléci 14.805(!) metrů korálků, které poputují zdravotně postiženým lidem do ústavů a stacionářů.
Po pauze následující za dopoledním blokem dochází k vyhlašování výsledků již proběhlých soutěžních disciplín. „Určitě budu jedenáctý,“ tvrdil mi neslyšící Roman Sirůček, který soutěžil v kategorii fotografování. Nahlédla jsem do listiny a upozornila jej, že soutěžících je celkem 11. „Vždyť říkám, že budu jedenáctý,“ smál se Roman, jež se do soutěže přihlásil na popud koordinátora České abilympijské asociace, pana Filipa Novotného. „Viděl některé mé fotografie, tak mi navrhl, zda si nechci zasoutěžit. Říkal jsem si, že to zkusím,“ vysvětluje mi okolnosti své první účasti na abilympiádě Roman. Fotí pro radost již několik let. Sice nakonec obsadil desáté místo, ale zklamán rozhodně nebyl, štěstí prý zkusí zase na dalším ročníku. „Není přece důležité vyhrát, ale zúčastnit se,“ pronesl s úsměvem a …. vyfotil si mě. ?
Jana Studená se umisťuje o poznání lépe. Za své zpracování výšivky dostává druhou cenu. Posléze je také druhá nejlepší v aranžování květin. „Jezdím na tuto akci moc ráda, protože je zde výborná atmosféra, dobrá organizace, za celá léta nemám žádné problémy s komunikací,“ vypočítává Jana, proč nelituje času a přijíždí si zasoutěžit do Pardubic až z Olomouckého kraje.
Všichni ocenění soutěžící převzali ceny z rukou Ivany Dolečkové, ředitelky České abilympijské asociace a Jaromíra Krpálka, ředitele disciplín. Obdrželi navíc také tzv. haptický, tedy hmatový předmět, jež dali pořadatelé zhotovit pro připomenutí dvacetiletého olympijského jubilea, a který symbolizuje tvůrčí proces. Napadá mne, že tvůrčí proces vlastně představují i jednotlivé soutěžní disciplíny: na začátku je zde kousek drátku, čisté plátno, prázdný papír, cosi, co se zanedlouho pod šikovnýma rukama soutěžících přemění na krásu, útočící na všechny smysly.
A zajímá vás, jak dopadli ostatní neslyšící účastnící? Chcete o jejich schopnostech a dovednostech dozvědět více? Pak nezapomeňte shlédnout Televizní klub neslyšících. Pořad věnovaný abilympiádě se bude vysílat v říjnu nebo listopadu. Přesný termín k tomuto dni ještě není znám. Mohu vám však již nyní prozradit, že mezi sluchově postiženými je mnoho šikovných lidí – soutěžící si odnášeli ocenění nejen v kategorii Výšivky a Aranžování květin, ale také například v Návrhu plakátu a Drátování. Doufejme, že na příštím ročníku této přehlídky schopností a dovedností zdravotně postižených budeme moci zhlédnout um také řady dalších neslyšících abilympioniků.
Připojte se! 