Jazykové centrum ULITA

Na začátku léta jsem vám slíbila překvapení. V tomto čísle časopisu Unie přináším rozhovor s koordinátorkou Jazykového centra Ulita, jmenuje se Anna Hronová. V rozhovoru se dočtete něco z jejího osobního života, více však o projektu – jeho přínosu škole v Radlicích, o týmu jazykového centra nebo problémech, na které při realizaci projektu narážíme.

Aktivně jsem tančila a měla tréninky třikrát do týdne. Pohyb a tanec mě vlastně také přivedly ke znakovému jazyku. Zdálo se mi, že znakový jazyk je takovým tancem v pohybu, navíc jeho prostřednictvím můžeme předávat druhému spoustu informací.

V roce 1996 jsem se přihlásila do kurzu české znakové řeči, který pořádala organizace Aldea. V kurzu jsem se setkala s paní Fenclovou (ředitelkou BMŠ Pipan) a začala docházet do školky. Záhy jsem se dostala do společnosti houževnatých a zapálených učitelů, kteří působili ve školce. Byly to paní Yveta Lešková a Zuzana Hrdinová, ve školce jsem potkávala také Moniku Novotnou, která v současnosti pracuje u nás v Radlicích.

Mezi nimi v té době ve školce působila také Naďa Dingová. S Naďou jsme se velmi rychle sblížily – stala se takovou mou průvodkyní ve světě neslyšících a v mnoha otázkách jí dosud také zůstává. Tak jsem postupně a pomaloučku začala poznávat více a více neslyšících lidí. Do světa neslyšících stále pronikám.

Mým vlastním světem je svět slyšících (to je samozřejmé – jsem slyšící, mám slyšící rodiče i sourozence, většina mých přátel jsou také slyšící). Do světa neslyšících si vždycky jen tak odskočím. Tohle přeskakování mě hodně baví. Půl dne se dorozumívám jedním jazykem a odpoledne zase jiným. A také jsem mezi neslyšícími našla své dva velké vzory. Jsou to lidé, kteří mi imponují svými vlastnostmi, svým přístupem k práci a zapáleností pro věc. Já Vám prozradím jen to, že jsou to dva neslyšící muži.

Čtvrtým rokem působím na Střední zdravotnické škole v Praze Radlicích. S novým vedením přišel také nový vítr do plachet. Paní ředitelka Pavličková je otevřený člověk, který svým kolegům nebrání v žádné aktivitě. Činorodost pedagogů podporuje, k nápadu dokáže přidat několik svých a také při samotné realizaci dokáže pomoct. V prosinci roku 2005 byla vyhlášena poslední výzva pro podávání projektů do programu JPD3 a já jsem odjela do lázní. Tak jsem měla čas promýšlet obsah projektu a také psát. Projekt centra se skládá ze tří částí.

Pořádáme kurzy českého znakového jazyka pro pedagogy, jazykové kurzy češtiny a angličtiny pro neslyšící a nedoslýchavé a vytváříme výukové pomůcky pro neslyšící.

Každá z těchto aktivit měla nějaký svůj důvod, proč jsme ji zahrnuli do projektu. Jsme škola pro neslyšící a také škola, která se profilujebýtškoloubilingvální.Uždnesje v pedagogickém sboru veliká spousta neslyšících pedagogů. Paní ředitelka podporuje pedagogy, aby stále zlepšovali své kompetence ve znakovém jazyce. Proto jazykové centrum zažádalo o dotace a otevřelo kurzy českého znakového jazyka pro pedagogy.

Pro neslyšící a nedoslýchavé žáky, studenty a pedagogy pořádáme kurzy angličtiny a češtiny. Proč? Neslyšící ani nedoslýchaví nemají mnoho příležitostí, kde by mohli dále prohlubovat své znalosti v jazycích.

Chtěli jsme jim takovou možnost nabídnout, protože znalost většinových jazyků je pro neslyšící a nedoslýchavé moc důležitá.

A nakonec ty výukové pomůcky. Jsou to vlastně multimediální výukové učební texty, které budou provedeny ve dvou jazycích - v českém znakovém jazyce a v českém psaném jazyce. Na střední škole jsme už na několika takových učebnicích pracovali dávno, jenže jsme stále neměli dotace na jejich dokončení a vydání. V rámci projektu můžeme rozdělanou práci konečně dotáhnout do konce. Tuto část projektu považuji osobně za nejdůležitější. Mým přáním je, aby v blízké budoucnosti vzniklo centrum, které by se systematicky zaměřovalo na tvorbu multimediálních učebních pomůcek pro neslyší. Žáky a studenty můžeme ve škole něčemu naučit. Nemohou se ale k látce vrátit (v jazyce, který je jim vlastní), těžko se jim látka opakuje, natož, aby si studovali něco sami ze svého vlastního zájmu. Učební pomůcky pro neslyšící, uzpůsobené jejich jazykovým potřebám by měly začít vznikat systematicky pro všechny věkové kategorie a ve spolupráci alespoň několika škol dohromady.

Realizace projektu má určitě velký dopad na technické vybavení školy obecně. V rámci projektu jsme ve škole vybudovali novou PC učebnu s polokruhovým karuselem (= okruh). Učebna byla vybavena také interaktivní tabulí. Neslouží pouze pro odpolední vyučování v kurzech, které pořádá jazykové centrum. Mohou ji využít všichni pedagogové se svými žáky kdykoli během vyučování. Já sama navštěvuji pravidelně učebnu se svými studenty při výuce češtiny.

Osobní PC nejvíce využíváme při procvičování překladů z českého znakového jazyka do psané češtiny. O některých tématech potom chatujeme. Chat vytisknu a opravujeme chyby. Dnes už si výuku češtiny nedokážu bez takového technického zázemí představit.

Odpoledne se situace obrátí, když se jako studentka účastním kurzu českého znakového jazyka. Během kurzu jsme učebnu využívali podobným způsobem. Zatímco moji žáci při překladu cvičili jak správně přeložit do češtiny text, kterému perfektně rozumí, my jsme s kolegy procvičovali porozumění projevu v českém znakovém jazyce. Projev neslyšícího mluvčího jsme se potom každý sám snažili co nejvěrněji přeložit. Výhodou takové práce je, že každý si pracuje svým tempem – může si na svém PC projev mluvčího zastavit nebo vrátit. Práce je rychlá, každý brousí své dovednosti individuálně. Tenhle způsob nácviku porozumění neslyšícím mluvčím mi připadá hodně efektivní.

Ve škole je k dispozici přebudovaný videoateliér. Zatím se využívá pro vytváření překladů pro potřebu multimediálních učebních pomůcek. Mým přáním je, aby ateliér začali postupně využívat také pedagogové naší školy. Ve škole pracují neslyšící pedagogové, ti mohou ve spolupráci se slyšícími průběžně do výuky připravovat pro žáky nebo studenty různé učební materiály. Nemyslím učebnice, ale „pracovní“ učební materiály, se kterými mohou pracovat potom přímo ve třídě nebo sami doma.

O kurzech českého znakového jazyka jsem se už zmínila. Velkou výhodou těchto kurzů je, že se na jejich organizaci podílí škola sama. Můžeme s lektory spoluvytvářet obsah kurzů, volit témata, která chceme, aby byla v kurzu probírána. To je moc důležité, protože výuka znakového jazyka u pedagogů musí probíhat jinak než probíhá běžně pro slyšící veřejnost. Kurz by měl pedagogům pomáhat lépe se vypořádat s výukou ve třídě, když s žáky probírají určité téma.

Škola se prostřednictvím projektu více otevřela neslyšící veřejnosti, která dochází do prostor školy na kurzy češtiny a angličtiny.

Z mého úhlu pohledu tím nejdůležitějším posláním projektu je šířit mezi neslyšící a nedoslýchavé vědomí, že vzdělání je jednou z důležitých hodnot, které bychom se neměli vzdát, jakmile dokončíme školní docházku. Že další vzdělávání (ať už jakékoli – učení se jazykům, práce na PC, atd.) je důležité rozvíjet celý život. Asi nemusím vysvětlovat proč. Jenže u neslyšící populace je tomu jinak. Hodnoty komunity neslyšících jsou poskládané trochu jinak. Za současných podmínek vzdělávání neslyšících docela rozumím proč.

Na jaké problémy tedy narážíme? O kurzy českého a anglického jazyka pro neslyšící je zájem, ale ne takový, aby se naplnila maximální kapacita kurzu.

Dalším problémem je malá výdrž studentů.

Na kurz se studenti nebo pedagogové přihlásí, ale docela často se stává, že kurz nenavštěvují pravidelně. To je způsobeno tím (alespoň si to tak vykládám), že jsou kurzy zadarmo. Do budoucna by to tak být určitě nemělo. Když musí člověk do svého vzdělání něco vložit, také si ho potom více váží.

Jiná situace ale je v kurzech češtiny pro děti. Kurz českého jazyka byl k poslednímu červnu uplynulého školního roku plný dětí. Z toho mám největší radost, protože lektorky dětem dokázaly, že učit se jazyku můžou i hrou a že při učení může být i zábava.

Problémy s naplněností kurzu by jistojistě také odpadly, pokud bychom kurzy mohli otevřít té nejširší neslyšící a nedoslýchavé veřejnosti. To bohužel nejde a to mě také mrzí ze všeho nejvíc. Projekt je vázán smlouvou, že klienty centra budou pouze, a to až do skončení projektu, neslyšící a nedoslýchaví žáci, studenti a pedagogové pražských škol, druhou skupinou klientů jsou pedagogové, kteří působí na školách pro sluchově postižené.

Veškerou administrativu kolem projektu, jednání s magistrátem, průběžné vyúčtovávání projektu – to je práce pro několik lidí. Důležitými členy našeho týmu jsou účetní, mzdový účetní a hlavně administrátor projektu.

Je to člověk, u kterého se shromažďují veškeré informace, člověk, který je neustále přítomný a je všem k dispozici. Zařizuje ty běžné každodenní starosti a částečně také propagaci centra.

Důležitými spolupracovníky centra jsou naši neslyšící kolegové. Proč? Často přichází s důležitými nápady a návrhy, perfektně se orientují v komunitě neslyšících a dokáží posoudit, jestli aktivity, které neslyšícím nabízíme, jsou pro ně vhodné nebo ne. Také propagace našeho centra bez neslyšících by byla nemyslitelná. Nechceme dělat něco „pro neslyšící bez neslyšících“, potřebujeme jejich rady, chceme, aby se s námi zapojovali do aktivit, o kterých si sami myslí, že jsou pro neslyšící užitečné.

Kromě dvou neslyšících spolupracovníků nejužšího týmu Ulita jich však v projektu působí celá řada. Neslyšící jsou zapojeni hlavně do tvorby multimediálních výukových pomůcek, vytvářejí překlady učebních textů, dělají korektury překladů. Sami také dílčí části projektu řídí – např. kolega David Jorda samostatně řídí realizační tým pro tvorbu jedné z multimediálních učebních pomůcek.

Otázka, kterou slýchávám docela často. Sama se nechám překvapit! :-)

Ulita vznikla teprve vloni v září, projekt se už ale pomalu chýlí ke konci.

Pospěšte, milí čtenáři! Máte co dělat, abyste stihli využít nabídku posledních podzimních kurzů, které vám nabízíme zadarmo. Každý, zvlášť neslyšící, potřebuje získávat stále nové informace a vzdělání.

Do nového školního roku 2007/2008 vám přeji mnoho úspěchů a příjemných překvapení. Uvidíme, čím nás překvapí Ulita.

Více o multimediálních výukových pomůckách…

Už v lednu příštího roku se můžeme těšit na vydání dalších 4 nových multimediálních učebnic pro neslyšící. Co to znamená multimediální učebnice? Jen stručně řečeno: Takové učebnice jsou vytvořeny pomocí moderní počítačové technologie. Díky tom, může být veškerý učební text přeložen do českého znakového jazyka – jazyka neslyšících. Může obsahovat různé animace, které žákovi lépe a názorněji představí látku. Požádala jsem 4 spolupracovníky centra – vedoucí realizačních týmů jednotlivých multimediálních publikací – o stručné představení připravovaných učebnic.

DVD česká slovesa

DVD Česká slovesa, které vzniká v rámci projektu JPD3 Jazykové centrum Ulita, je multimediální uživatelská příručka pro všechny Čechy, kteří češtinu neslyší. Na DVD najdou zájemci interaktivní valenční slovník vybraných českých sloves (valence je schopnost sloves spojovat se s jinými slovy) a gramatický úvod o funkci sloves v české větě. To vše v psané češtině s překladem do českého znakového jazyka.

V interaktivním valenčním slovníku je obsaženo několik stovek tvarů vybraných sloves a příkladové věty, které byly vybírány z databáze Českého národního korpusu a také z minulého ročníku (2006) časopisu Unie. Vedoucí realizačního týmu: Andrea Hudáková.

CD čtení o pravěku a starověku

CD Čtení o pravěku a starověku je multimediální učební text určen neslyšícím středoškolským studentům 1. ročníků nebo všem, které zajímá číst o nejstarších pravěkých a starověkých dějinách. Veškerý učební text je přeložen do českého znakového jazyka. Každá kapitola obsahuje výkladový slovníček pojmů, které se vztahují k dějepisu. Jednotlivé kapitoly lze vytisknout a založit jako učební materiál v tištěné podobě. Součástí učebnice jsou také testové úlohy, které nutí studena číst text s porozuměním a osvojovat si dějepisná fakta. Na začátku učebnice nalezneme letmý úvod do předmětu dějepis – periodizace dějin, osobnosti české historiografie,pomocné vědy historické. Následuje na 50 kapitol a podkapitol čtení o pravěku a starověku. Vedoucí realizačního týmu: Anna Hronová.

CD Protetická technologie (učební text), slovník odborné terminologie předmětu protetická technologie

Materiál CD Protetická technologie (multimediální odborný učební text) a Slovník odborné terminologie předmětu protetická technologie je prvním materiálem svého druhu. Je určen především neslyšícím studentům oboru Asistent zubního technika a tlumočníkům znakového jazyka, kteří se specializují na tlumočení v oblasti výroby zubních protéz, technologie dentálních materiálů a jejich použití. Materiál je složen ze dvou částí: učebního textu ve dvou jazycích – v českém jazyce a českém znakovém jazyce a překladového slovníku odborné terminologie ČJ–ČZJ. Celý materiál je doplněn bohatou zásobou ilustračního materiálu. Vedoucí realizačního týmu: David Jorda.

Projekt Jazykového centra Ulita je spolufinancován evropským sociálním fondem, státním rozpočtem ČR a rozpočtem hl. m. Prahy.