Daří se posunovat hranice vnímání problematiky sluchových vad a lepší komunikace mezi neslyšícími a slyšící veřejností, potvrzuje něklik článků.
Začátek prázdnin je už tradičně spojený s novým číslem našeho časopisu. Věřím, že všem jeho čtenářům i tentokrát přinášíme zajímavé informace. Mnozí si s radostí přečtou o úspěších svých nadějí (dětí a studentů) na poli kulturním, sportovním, řemeslném i společenském. Další se dozvědí zajímavé informace spojené třeba se vzděláváním dětí s vadami sluchu a kdo a kdy má nárok na ošetřovné. Nechybí ani zamyšlení stélách autorů, křížovka a sport.
Mgr. Petr Vysuček, prezident ASNEP, se ve svém slově (str. 4) ohlíží za hlavními událostmi druhého čtvrtletí tohoto roku, zvláště za akcemi konanými na půdě poslanecké sněmovny. Jedná se o velmi diskutovaná témata, jakými jsou třeba vzdělávání neslyšících dětí a raná péče dětí se sluchovým postižením.
Nad chybějící koncepcí vzdělávání žáků se sluchovým postižením a žáků neslyšících se u kulatého stolu sešli zástupci komunity neslyšících s ministryní školství Mgr. Kateřinou Valachovou, Ph.D. Informace o kulatém stole, na kterém se diskutovalo o Rané péči dětí se sluchovými vadami od jejich nejrannějšího věku, přineseme v dalším čísle.
O šetření Veřejné ochránkyně práv v oblasti plnohodnotného vzdělávání dětí s vadami sluchu, které proběhlo na popud zástupců Expertní komise pro vzdělávání (EKOV) v rámci ASNEP, píše ve svém krátkém příspěvku Mgr. Andrea Hudáková, Ph.D., ředitelka Ústavu jazyků a komunikace neslyšících FF UK (strana 11). Veřejný dokument je dostupný i na webových stránkách ASNEP, a to na http://www.asnep.cz/rubriky/komise/ekov/.
Věděli jste, že v zemích, jako Německo, USA, Švédsko, Norsko a další je běžné, že webové stránky automaticky obsahují i videopřeklady pro neslyšící? V České republice toto zvykem není, i když na to mají i čeští neslyšící stejné právo jako neslyšící v zahraničí. A tak se v září loňského roku tři dámy Lucie Břínková, Kateřina Pešková a Markéta Spilková rozhodly, že tento problém vyřeší a vytvořily tým Deaf Friendly. Deaf Friendly znamená brát ohled na neslyšící, respektovat jejich kulturu (strana 21).
Tým odborníků ze Střediska Teiresiás už od roku 2002 vyvíjí speciální formát dokumentů pro zpřístupnění informací, tzv. hybridní knihu. Jedná se o dokumentovou platformu, která informace zpřístupňuje v podstatě všem skupinám čtenářů včetně možnosti aktivní práce s vlastním obsahem dokumentu (strana 45). V současné době existuje už třetí generace hybridní knihy. Kdokoli může přispět dodáním podkladů k rozšíření knihovního fondu.
Jak důležitou roli hrají celebrity a významné osobnosti v jakékoli společnosti, sdružení, organizaci nebo komunitě, které pomáhají upozornit na dlouho společností neřešené problémy, nebo dokáží prosadit nové pozitivní věci, dokazuje příspěvek našeho stálého zahraničního zpravodaje, profesora Tima Curryho na straně 16.
Nejdůležitější z obsahu tohoto čísla se mi jeví fakt, že se daří posunovat hranice vnímání problematiky sluchových vad a lepší komunikace mezi neslyšícími a slyšící veřejností. Odměnou jsou otevřené diskuze a kulaté stoly na téma kvalitní vzdělávání dětí se sluchovými vadami v hlavním vzdělávacím proudu, o nichž se před rokem takřka vůbec veřejně nediskutovalo. Nebo ochota poslanců tlumočit zásadní jednání do českého znakového jazyka doprovázeného online přepisem pro ohluchlé spoluobčany a příslib ministryně školství týkající se zajištění překladu informací z webu ministerstva pro neslyšící do českého znakového jazyka či zpracování koncepce vzdělávání neslyšících. A ještě mnohem více se dočtete v tomto čísle.
Google záložky
vybrali.sme.sk
Připojte se!