Konference Evropské unie neslyšících v Budapešti

V pátek 29.kvÄ›tna 2011 jsem se zúčastnil workshopu, který se zaměřoval na implementaci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) na vnitrostátní úrovni, resp. na úřadech  zabývajících se otázkou zdravotního postižení a lidských práv. V programu vystoupilo jednáct prezentujících, včetnÄ› dr. Kósi, pana Jokinena a dr. Tapolczaie.

Ve své prezentaci dr. Tapolczai zdůraznil důležitost implementace UNCRPD na vnitrostátní úrovni.  Jako příklad uvedl organizaci SINOSZ, která ukázala, jak je možné body této Úmluvy úspěšnÄ›  včlenit do politiky na vnitrostátní úrovni.
Pan Wheatley, ředitel EUD, společně s delegáty diskutoval o problematice zdravotně postižených a jejich lidských práv, které jsou součástí Bruselské deklarace, která vznikla v prosinci loňského roku. Avšak zdůraznil, že je třeba připravit dokument, který by se přímo zabýval otázkou hájení práv neslyšících osob a který by se stal součástí této deklarace.
Dále pokračovala diskuze mezi zástupci národních asociací neslyšících a EUD, jejíž cílem bylo analyzovat a identifikovat možné strategie a techniky, jak umožnit implementaci Úmluvy OSN v rámci jednotlivých států v letech 2010-2020. Ve svém příspÄ›vku pan Jokinen prohlásil, že je vÅ¡ak složité najít jednotnou cestu pro vÅ¡echny zemÄ› a každý stát bude muset najít vlastní způsob, jak lobovat u své vlády. 
Mezi další zajímavé hosty patřil maďar Gábor Gombos. Pan Gombos vystudoval atomovou fyziku, avšak po psychické nemoci, kdy se léčil v ústavě a kde s ním jako s postiženým bylo nevybíravě zacházeno, se rozhodl pomáhat zdravotně postiženým. Vypracoval se až na pozici předsedy zdravotně postižených v Maďarsku (obdobná instituce jako NRZP ČR). Ve své prezentaci proto zdůrazňoval, že je důležité, aby SINOSZ a další asociace zdravotně postižených usilovaly o vypracování společných strategických postupů pro dosažení potřebné kvality v péči a ve službách pro zdravotně postižené, včetně neslyšících. Dále zmínil nutnost, aby se tyto asociace sdružily a postupovaly společně, čímž by si vypracovaly lepší a silnější pozici při prosazování a lobování za změny v maďarské politice.

V uplynulých 10 měsících jsem byl v kontaktu se Světovou federací neslyšících. S panem Jokinenem jsem měl šanci se osobně setkat až v Budapešti, kde jsme projednávali jak otázky rozvoje zahraniční politiky se zaměřením na neslyšící. Z rozhovoru vyplynulo, že pan Jokinen ve funkci prezidenta WFD působí posledním rokem a v budoucnu by rád kandidoval na pozici v OSN při UNCRPD.

Absolvoval jsem nÄ›kolik setkání se svými protÄ›jÅ¡ky z Balkánských zemí, včetnÄ› pÅ™edstavitelů asociací neslyšících. Z rozhovorů vyplynulo, že se o volnou pozici prezidenta WFD bude ucházet pan Terry Riley, a právÄ› nominaci p. Rileyho podporují Balkánské zemÄ›. 
Podle spekulací zástupců Bálkanských zemích, budou tyto země podporovat nominaci Terry Rileyho na prezidenta. Důvod je ten, že pan Riley mimojiné podporuje plán na konání příštího kongresu Svě f n v roce 2015 v Turecku, tedy v zemi, která je mnohem finančně a geograficky dostupnější. Navíc turecká asociace neslyšících má dobrý vztah s tureckou vládou, která jejich činnost podporuje. Světová FD předložila prozatím návrh na konání kongresu ve třech zemích, a to v Německu, Turecku a Mexiku. Rozhodnutí o zemi konání bude přijato po kongresu v Jihoafrické republice, tedy v červenci 2011.

Kdo je Terry Riley?
Terry Riley pochází z rodiny neslyšících, proto si od raného dětství uvědomoval, že neexistuje rozdíl mezi slyšícími a neslyšícími komunitami. Od dětství pomáhal v klubech pro neslyšící ve svém rodném městě, pak se přestěhoval do města Manchesteru, kde se vypracoval z předsedy až na pozici prezidenta asociace neslyšících v Británii.
V minulosti pracoval jako producent pro BBC – v sekci studio SEE and HEAR. V posledních čtyÅ™iceti letech procestoval hodnÄ› částí svÄ›ta. Získal bohaté zkuÅ¡enosti v problematice neslyšících, zejména v oblasti televizního vysílání pro neslyšící. V roce 2000 začal působit jako první editor ve studiu Evropské televize pro neslyšící, která nyní vysílá ve více jak dvaceti zemích. Za jeho přínos k posílení znakového jazyka -  „Znakový jazyk je v srdci vÅ¡ech jeho kampaní“ - získal v roce 2010 na univerzitÄ› ve Wolverhamptonu čestný doktorát za mimořádný přínos k vysílaní pro neslyšící diváky a za podporu vývoje britského znakového jazyka. Další ocenÄ›ní získal mimojiné ve Washingtonu, D.C.

autor: Neslyšící s nadějí, o.s.