Novela zákona o komunik. systémech (dříve "o znakové řeči) vstoupila v platnost

Průkopníkem této formy komunikace u nás je pražská oblastní organizace České unie neslyšících, která díky podpoře Nadace Vodafone Česká republika nedávno zahájila roční projekt Simultánní přepis mluvené řeči.

Písemný záznam mluvené Å™eči v reálném čase mohou uvítat osoby s jakýmkoliv sluchovým postižením. PůvodnÄ› byl zamýšlen pÅ™edevším pro lidi, kteří ohluchli bÄ›hem svého života a ovládají český jazyk. PÅ™epis vÅ¡ak usnadní porozumÄ›ní mluvené Å™eči také nedoslýchavým a mohou jej využít rovněž neslyšící komunikující běžnÄ› pomocí znakového jazyka. Ti si s jeho pomocí ověří, jak  se dané sdÄ›lení vyjádří v čeÅ¡tinÄ›. ÄŒtení písemné podoby je mnohem spolehlivÄ›jší a ménÄ› únavné než odezírání. Písemnou formou jsou oznamovány i další informace o situaci v prostÅ™edí a o průbÄ›hu diskuse, například jsou oznamovány zmÄ›ny mluvčích a jejich jména.

V průbÄ›hu projektu bude zajiÅ¡tÄ›n simultánní pÅ™epis mluvené Å™eči na různých akcích pořádaných ÄŒUN Praha, ale i dalšími organizacemi, včetnÄ› mimopražských. PÅ™epis provádÄ›ný pÅ™episovatelkami na počítači či notebooku se bude promítat pro neslyšící na plátno, v případÄ› malé skupinky (například u soudu) je možné propojit notebook písaÅ™e s notebooky neslyšících. 
„ZkuÅ¡enosti získané v průbÄ›hu projektu by mÄ›ly posloužit pÅ™i vypracování projektu v rámci Evropského sociálního fondu v ÄŒR, jehož cílem bude vytvoÅ™it podmínky pro to, aby se zajiÅ¡Å¥ování simultánního pÅ™episu mluvené Å™eči stalo v ÄŒeské republice  běžnou sociální službou, kterou budou moci lidé se sluchovým postižením využívat,“ uvádí Å™eÅ¡itel projektu Ing. Martin Novák, pÅ™edseda pražské organizace ÄŒeské unie neslyšících. „Díky tomu by se mohly zpřístupnit různé kulturní, společenské, vzdÄ›lávací, sportovní a další akce i tÄ›m lidem s těžkým sluchovým postižením, kteří dosud byli z účasti na nich vyloučeni.“

Po nÄ›kolika schůzkách Klubu ohluchlých ÄŒUN Praha  a pÅ™ehlídce Mluvící ruce minulou sobotu bude zajiÅ¡tÄ›n pÅ™epis v nejbližší dobÄ› také 8. listopadu na VI. Společenském plese neslyšících, další velkou akcí bude 14. bÅ™ezna 2009 v Kongresovém centru Praha konference INSPO – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potÅ™ebami. PodrobnÄ›jší informace o projektu jsou na webových stránkách http://prepis.cun.cz.

Počítá se s tím, že pro potÅ™eby hluchoslepých se písemný záznam bude v budoucnu provádÄ›t zvÄ›tÅ¡eným písmem na monitoru nebo na braillský řádek u notebooku.  Vedle písemného záznamu mluvené Å™eči v reálném čase jsou dalšími komunikačními systémy neslyšících a hluchoslepých osob vycházejícími z českého jazyka jeÅ¡tÄ› znakovaná čeÅ¡tina, prstová abeceda, vizualizace mluvené čeÅ¡tiny, Lormova abeceda, daktylografika, Braillovo písmo s využitím taktilní formy, taktilní odezírání a vibrační metoda Tadoma.

„Vítáme, že se poprvé objevuje definice hluchoslepých osob, i když jen pro účely zmíněného zákona,“ říká Ota Pačesová, která se podílela na formulacích týkajících se hluchoslepých osob.

Za hluchoslepé se pro účely tohoto zákona považují osoby se souběžným postižením sluchu a zraku různého stupně, typu a doby vzniku, u nichž rozsah a charakter souběžného sluchového a zrakového postižení neumožňuje plnohodnotný rozvoj mluvené řeči, nebo neumožňuje plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí.

„Je to posun kupředu a snad se nám konečně podaří prosadit i funkční definici, která se snaží vymezit hluchoslepou pro účely edukační intervence a diagnostiky, a která dosud uzákoněna není. Její absence v zákonech způsobuje problémy zejména v oblasti sociální a citelně ji v praxi postrádáme,“ konstatuje Ota Pačesová.

Zákon č. 384/2008 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob mÄ›ní i název původního zákona č. 155/1988 o znakové Å™eči. „Bylo nutné zmÄ›nit jej ze dvou důvodů,“ vysvÄ›tluje Mgr. Jiří Langer, Ph.D.,  z Palackého univerzity v Olomouci, další ze spoluautorů zákona. „Za prvé původní název již neodpovídá novému obsahu, který jsme do zákona vložili. Například komunikace pomocí psaného slova v jakékoliv formÄ›, na plátno, na papír, na dlani a tak dále, nemá se znakovou Å™ečí nic společného. A devÄ›t z deseti komunikačních prostÅ™edků uvedených v zákonÄ› je založeno právÄ› na čeÅ¡tinÄ›. Za druhé samotný termín ´znaková Å™eč´ je zastaralý a v praxi nevyhovuje.“

„Jsme velmi rádi, že zákon explicitně uvádí právo svobodné volby komunikačního systému. Pokud by si neslyšící či hluchoslepá osoba nemohla ze zákona zvolit takový komunikační prostředek, který jí samé nejlépe vyhovuje, zákon by ztratil antidiskriminační charakter,“ uvádí Mgr. Věra Strnadová, která se velkou měrou podílela na formulacích zákona za neslyšící.
„Uvedení práva svobodné volby komunikačního prostředku sníží či zcela eliminuje nebezpečí, že neslyšící či hluchoslepé osobě budou podány informace pro ni nevhodným komunikačním prostředkem. Možnost volby komunikačního prostředku zpětně povede k edukaci většinové společnosti, která získá povědomí o tom, že ne všichni neslyšící znakují a naopak, ne všichni ovládají češtinu, byť i v písemné formě.“