Výukové materiály mají zkvalitnit služby tlumočníků pro neslyšící

"Komora vytvořila bohaté výukové materiály pro vzdělávání tlumočníků. Takže tlumočníci se již nemohou vymlouvat, že nejsou kurzy, že nejsou kvalitní materiály. Tyto výmluvy už padají," řekl prostřednictvím tlumočnice Petr Vysuček z občanského sdružení Pevnost, které se na projektu podílelo.

Projekt nazvaný Vyškolení lektorů a vytvoření výukových materiálů pro tlumočníky znakového jazyka, transliterátory znakované češtiny a vizualizátory mluvené češtiny odstartoval začátkem března 2006 a má se uzavřít koncem letošního února. Užší projektový tým měl podle Dingové 14 členů, ale zahrnoval dalších 127 neslyšících figurantů a 47 lektorů.

K zahájení projektu podle Dingové vedlo několik důvodů, jako například rostoucí nároky na tlumočníky nebo nedostatečné příležitosti pro vzdělávání tlumočníků. Dalším důvodem podle koordinátorky bylo i to, že se v českém prostředí od sebe neodlišovaly tři tlumočnické specializace, tedy tlumočník znakového jazyka, transliterátor znakované češtiny a vizualizátor mluvené češtiny.

Tlumočníka znakového jazyka potřebují podle Dingové lidé, kteří se již narodili jako neslyšící, transliterátora znakované češtiny ti, kteří mají zbytky sluchu a dokážou s podporou komunikovat mluvenou řečí, a vizualizátora mluvené češtiny pak ti, kteří se narodili jako slyšící, ale o sluch přišli například následkem úrazu.

V rámci projektu byly rovněž vytvořeny pilotní kurzy, při nichž mohli lektoři kontrolovat, zda je připravovaný materiál takový, jaký jej tlumočníci potřebují, uvedla Dingová. Materiál, který při projektu vznikl, se má využívat například v takzvaném Certifikačním vzdělávacím programu, který tlumočnická komora nabízí zájemcům o tlumočnickou profesi.

Podle informací komory jde o první a jediný komplexní výukový systém svého druhu v ČR, který je otevřen nejširší veřejnosti. Forma studia je distanční a úspěšný absolvent získá certifikát pro jednu ze tří tlumočnických specializací.

Doba studia závisí na specializaci a pohybuje se od dvou let do 3,5 roku. Projekt vyšel na deset milionů korun. Podle Dingové byly náklady hrazeny částečně z Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu a rozpočtu hlavního města Prahy.

Česká komora tlumočníků znakového jazyka byla založena v roce 2000. Jde o profesní a neziskovou organizaci, která pořádá přednášky a semináře nejen pro samotné tlumočníky, ale i širokou veřejnost.

Její členové pro neslyšící tlumočí například i koncerty a divadelní představení. Více informací o komoře a o Certifikačním vzdělávacím programu lze získat na adrese www.cktzj.com.

Jiří Hardoš rot