Neslyšící darovali krev za přítomnosti tlumočnic znakového jazyka z APPN

Anna Kounovská, Ladislav Pupák a Václav Hroník přišli 24. června do Transfúzního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice, aby dokázali světu, že jim není lhostejné zdraví našich spoluobčanů, a darovali nemocnici po 450 ml krve. Registrace prvodárců, vyplnění dotazníku o zdravotním stavu, kontrolní náběry pro zjištění krevního obrazu i vlastní odběry krve probíhaly za přítomnosti tlumočnic znakového jazyka (Venduly Šantrůčkové a Kláry Herčíkové) z občanského sdružení APPN, které zajišťovaly hladký průběh komunikace mezi personálem a neslyšícími dárci.

Odběry krve probíhají za velice přísných podmínek. Dárce musí být naprosto zdravý, nesmí užívat léky, ale také doba uplynulá od posledního tetování, piercingu, očkování či alergických projevů může ovlivnit vhodnost darování krve. Před odběrem krve má sestra povinnost identifikovat dárce, znovu se ho tedy ptá na jeho jméno, aby nemohlo dojít k záměně – bezproblémová komunikace mezi dárcem a sestrou je proto nezbytně nutná. Personál Thomayerovy nemocnice byl velice vstřícný a projevoval velké pochopení pro nastalou komunikační situaci. Neslyšícím dárcům přišel osobně poděkovat také primář transfúzního oddělení MUDr. Petr Turek, který v této formě spolupráce vidí, kromě poučení personálu, především výraz sounáležitosti s komunitou neslyšících. „Proč by nemohli darovat krev?“ míní pan primář.


Jsou však i jiné přístupy ke zdravotně postiženým dárcům krve. Někteří zájemci o dárcovstvíkrve z řad zdravotně postižených lidí se setkali v nemocnicích s odmítnutím. Otakar Vaníček, prezident občanského sdružení Zdraví-život, které mimo jiné organizuje dobrovolné dárcovství krve a je realizátorem úspěšného projektu Krevní barometr, si je této diskriminace dobře vědom. „Každý, kdo chce dát krev, by měl mít tuto možnost. Proto jsme se toho v rámci našeho sdružení chopili. Začínáme s neslyšícími, budeme pokračovat s vozíčkáři…,“ uvedl Vaníček. Systém spolupráce bude organizace Zdraví-život postupně zdokonalovat, jeho časový průběh ovlivní i přístup nemocnic a občanských sdružení zdravotně postižených. V České republice existuje 62 transfúzních oddělení, které bude potřeba do systému zapojit. Odběry krve v Thomayerově nemocnici bedlivě sledovaly také neslyšící Lenka Linková a Jana Lapčáková z občanského sdružení Jablíčko dětem (spadá pod obecně prospěšnou společnost 365), které informaci o odběrech krve ve spolupráci s občanským sdružením APPN (Agentura pro neslyšící) mezi neslyšícími šířilo. Ředitelka APPN Marie Horáková představila primáři Petru Turkovi i systém tlumočení online a plánovaný projekt Bezbariérové nemocnice i pro neslyšící. Jablíčko dětem plánuje vytvořit počítačovou aplikaci, která by měla neslyšícím v budoucnu usnadnit odběr krve, aby se mohli obejít bez tlumočníka „na místě“. V Thomayerově nemocnici již měli k dispozici videoverzi dotazníku pro dárce ve znakovém jazyce.

Více informací o dárcovství krve najdete na www.zdravi-zivot.cz.

autor: Lucie Křesťanová, občanské sdružení APPN